Litva - Dopravní infrastruktura, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Litva si stanovila dlouhodobý cíl zajistit do r. 2050 nulové emise oxidu uhličitého. Bylo schváleno 20 plánů udržitelné mobility, které mají být do r. 2030 realizovány v 5 největších městech – Vilniusu, Kaunasu, Klajpedě, Šiauliai a Panevežysu, 10 středně velkých městech a 4 lázních. Jejich implementací budou města rozvíjet svoji dopravní infrastrukturu, která nebude představovat pro životní prostředí emisní zátěž. Do r. 2026 mají ekologické autobusy tvořit 80 % nákupů, do r. 2030 potom 100 %. Podle vládního programu bude veškerá veřejná doprava v Litvě muset od roku 2027 využívat obnovitelné zdroje energie. Vzhledem k rychlému zhoršování stavu hlavních komunikací se plánuje, že v horizontu 5-10 let budou vyžadovat zásadní opravy úseky hlavních litevských dálnic.

Litevská města aktivně vyvíjejí nové strategie, které mají pomoci přejít k ekologičtějším a udržitelnějším dopravním systémům, podporovat zdravý životní styl a implementovat ustanovení mezinárodní dopravní politiky. V hlavním městě Vilniusu se cca 50 % všech cest uskutečňuje autem, cca 24 % veřejnou dopravou, stejný podíl pěšky a cca 2 % na kole. Cílem Plánu udržitelné mobility města Vilnius je, aby do r. 2030 vzrostl podíl chodců cca na 30 %, veřejná doprava by zajišťovala rovněž cca 30 % stejně jako osobní auta, a cca 7,5 % by tvořili cyklisté, resp. uživatelé jiných nemotorových vozidel. Menší města si kladou ještě ambicióznější cíle, např. Taurage plánuje do r. 2030 zvýšit podíl cestujících na kole nebo jiném nemotorovém vozidle až na 30 %.

Plánuje se, že do r. 2030 budou ve Vilniusu tvořit nejméně 55 % všech vozidel trolejbusy (159) a elektrické autobusy (221) a 45 % vozidla poháněná alternativními palivy (299 plynových autobusů). Město chce efektivně využívat stávající síť trolejbusů a další infrastrukturu systému veřejné dopravy. Na nákup autobusů a trolejbusů Vilnius v letech 2022–2031 plánuje dát celkem 245 mil. EUR včetně soukromých investic. Město chce nakoupit elektrické a plynové autobusy a trolejbusy, z nichž některé mají být autonomní. Na novou infrastrukturu nebo její renovaci – na instalaci zastávek vybavených video displeji, obnovu trolejového vedení, nabíjecí stanice a čerpací stanice na plyn a nový systém elektronických jízdenek se plánuje vyčlenit cca 52 mil. EUR.

Odhaduje se, že pro realizaci celého balíčku opatření předpokládaných v Plánu udržitelné mobility města Kaunasu (druhé největší litevské město) do r. 2030 budou potřeba investice ve výši cca 300 mil. EUR. Záměr počítá s novou platformou řízení dopravy integrující inteligentní parkovací systém a upřednostňující veřejnou dopravu na světelně řízených křižovatkách a přechodech. Během několika příštích let chce Kaunas investovat do inteligentních dopravních systémů, renovace pěší infrastruktury, pilotního projektu úschoven kol na sídlištích a informačních tabulí MHD v reálném čase cca 12 mil. EUR. Největší výzvou a inovací bude vytvoření nízkoemisní zóny. V další fázi implementace Plánu udržitelné mobility města Kaunasu mají hlavní investice směřovat do veřejné a nemotorové dopravy a její adaptace pro osoby se speciálními potřebami.

V současné době je v Litvě registrováno přes 8 tisíc minibusů, autobusů a trolejbusů, z nichž 88 % je poháněno naftou a pouze 5 % elektřinou a 3 % zemním plynem. Zbytek MHD pohání kombinovaná paliva.

Na podporu ekologické městské veřejné dopravy mimo městské aglomerace a zvýšení podílu ekologických autobusů plánuje vláda vyčlenit do r. 2026 z Plánu ekonomické obnovy (RRF) na nákup 230 nových elektrobusů 69 mil. EUR a 6 mil. EUR na dobíjecí infrastrukturu. Tato finanční pobídka je určena malým obcím, které nemají vytvořené plány udržitelné mobility.

Velká města se schválenými plány udržitelné městské mobility, která chtějí modernizovat svůj vozový park, obdrží z fondů EU na období 2021–2027 cca 160 mil. EUR, což by jim mělo umožnit pořídit až 630 ekologických městských autobusů.

V roce 2023 na silnice bylo vyčleněno 543,2 mil. EUR, rozpočet na rok 2024 předpokládá dodatečné financování ve výši 715 mil. EUR. Vzhledem k rychlému zhoršování stavu hlavních komunikací se plánuje, že v horizontu 5-10 let budou vyžadovat zásadní opravy úseky hlavních dálnic Vilnius-Kaunas-Klaipeda a Vilnius-Panevežys. V současné době je největší důraz kladen na mezinárodní dopravní koridor Via Baltica, dálnici byl udělen status zvláštního státního významu. Rekonstrukce více než 40 km dlouhého úseku Kaunas - Marijampole - Suwałki má být dokončena do roku 2026, celkové náklady jsou 44,6 mil. EUR. Mezi priority patří modernizace silnice A14 Vilnius–Utena (s financováním EIB), úseků regionální silnice č. 130 Kaunas–Prienai–Alytus a dalších silnic důležitých pro civilní i vojenskou mobilitu, asfaltování štěrkových komunikací, instalace ženijních dopravních bezpečnostních opatření – přechodů pro chodce, cyklostezek, křižovatek a rozvoj elektromobility.