Litva - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

V r. 2018 Litva schválila novou národní strategii energetické nezávislosti. Hlavní vizí dokumentu je zajistit v oblasti energetiky úplnou nezávislost země, čehož chce Litva docílit posílením propojení s kontinentální Evropou, odpojením od dosavadního systému rozvodné sítě BRELL (Rusko, Bělorusko a Pobaltí), diverzifikací dodávek energetických surovin, posílením domácí výroby elektrické energie a dosažením úplné nezávislosti na fosilních palivech do r. 2050. Vláda plánuje dosáhnout odpojení od BRELL a synchronizace s kontinentální elektrickou rozvodnou sítí do r. 2025.

V r. 2050 má být veškerá spotřebovaná elektrická energie vyráběna v Litvě. To představuje konkrétní příležitosti pro zahraniční firmy v podobě podporovaného rozvoje obnovitelných zdrojů energie (do r. 2030 má podle plánu tento podíl činit 45 % a v r. 2050 až 80 %), zejména větrné a solární energie. Litva v posledních letech dosáhla největšího pokroku v rozvoji kapacit pro výrobu solární a větrné energie v oblasti Pobaltí. V současnosti téměř 70 % vygenerované elektřiny v Litvě pochází z obnovitelných zdrojů energie. V r. 2023 energie vyráběná větrnými a solárními elektrárnami poprvé předstihla vodní akumulační elektrárny. V r. 2023 Litva vyráběla cca 15% elektřiny z větru. Očekává se, že toto číslo během příštích tří let vzroste na 50 %, a v tom případě se Litva může velmi rychle stát zemí vyvážející elektřinu. Na investice soukromých a veřejných právnických osob do zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie bylo oproti roku 2023 letos alokováno dodatečných 58,2 mil. EUR. Velká pozornost se slibuje také věnovat energetickému zdroji budoucnosti – vodíku. Cílem Litvy je připojení se k Evropské síti zeleného vodíku.

V roce 2024 ministerstvo energetiky navrhlo v budoucnu v Litvě vyvíjet nízkoenergetické jaderné reaktory čtvrté generace, které by stavěly soukromé podniky. K tomu, aby Litva měla kolem roku 2040 jaderný reaktor s nízkým výkonem, budou muset být v letech 2028-2030 učiněna politická rozhodnutí. Skutečný rozvoj kapacity litevské jaderné energetiky bude v budoucnu záviset na ceně technologie a iniciativě soukromých společností takovou kapacitu rozvíjet.

Litevská vláda schválila lokality v Baltském moři pro výstavbu mořských větrných elektráren o výkonu 700 MW + 700 MW s vyhlášením výběrových řízení na developery v průběhu let 2023 - 2024. Očekává se, že tyto mořské větrné farmy přilákají přes 4 mld. EUR investic a vytvoří okolo 1 300 nových pracovních míst. Se zahájením operability se počítá v r. 2028, nejpozději v r. 2030. Připravovaná výstavba větrných elektráren v litevských vodách představuje pro české stavební firmy a subdodavatele v oblasti větrné energetiky zejména jako subdodavatele enormní potenciál.

Letos EIB poskytla půjčku 105 mil. EUR na rozvoj vodní elektrárny Kruonis u Kaunasu. Tyto investice budou směřovat do výstavby 5. bloku ve výkonu 110 MW. Půjčka se poskytuje na dobu až 16 let. Po instalaci 5. bloku se kapacita Kruonis HAE zvýší na 1 010 MW (z 900 MW) a bude jedním z největších energetických zásobníků v Evropě. Plánovaný termín dokončení 5. bloku je rok 2026. Chystá se rovněž obnova a modernizace přečerpávací vodní elektrárny – zlepšení se má týkat energetické efektivity, snižování spotřeby a ztrát při výrobě, přenosu a spotřebě a využívání moderních technologií (Smart Grids). Finální kapacita elektrárny má být 1 600 MW.

V r. 2022 EU schválila podporu druhé fáze energetických projektů pro pokračování synchronizace litevské elektroenergetické soustavy s kontinentální evropskou. Evropské investice mají být v Litvě vynaloženy na posílení a modernizaci místní elektrorozvodné sítě, na zařízení pro regulaci frekvence a na modernizaci IT řídících systémů. Financovány mají být např. rozvodna Darbenai, rekonstrukce přenosového vedení 330 kV Klajpeda-Grobine a systémy informačních technologií přenosové soustavy. Společnost Litgrid zatím realizovala 6 z 20 strategických státních projektů, které mají zajistit synchronizaci energetického systému Litvy s kontinentální Evropou. Synchronizace vyžaduje nejen vybudování nového spojení s Polskem, ale také posílení vnitřních elektrických přenosových sítí, přípravu systémů na odpojení od sítě IPS/UPS a nezávislý frekvenční management.

Nejméně do r. 2038 má ještě probíhat odstavování jaderné elektrárny Ignalina financované z větší části z EU, tendry jsou vyhlašovány průběžně.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí