Litva - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025
V r. 2018 Litva schválila novou národní strategii energetické nezávislosti. Hlavní vizí dokumentu je zajistit v oblasti energetiky úplnou nezávislost země, čehož chce Litva docílit posílením propojení s kontinentální Evropou, odpojením od dosavadního systému rozvodné sítě BRELL (Rusko, Bělorusko a Pobaltí), diverzifikací dodávek energetických surovin, posílením domácí výroby elektrické energie a dosažením úplné nezávislosti na fosilních palivech do r. 2050. Vláda plánuje dosáhnout odpojení od BRELL a synchronizace s kontinentální elektrickou rozvodnou sítí do r. 2025.
V r. 2050 má být veškerá spotřebovaná elektrická energie vyráběna v Litvě. To představuje konkrétní příležitosti pro zahraniční firmy v podobě podporovaného rozvoje obnovitelných zdrojů energie (do r. 2030 má podle plánu tento podíl činit 45 % a v r. 2050 až 80 %), zejména větrné a solární energie. Litva v posledních letech dosáhla největšího pokroku v rozvoji kapacit pro výrobu solární a větrné energie v oblasti Pobaltí. V současnosti téměř 70 % vygenerované elektřiny v Litvě pochází z obnovitelných zdrojů energie. V r. 2023 energie vyráběná větrnými a solárními elektrárnami poprvé předstihla vodní akumulační elektrárny. V r. 2023 Litva vyráběla cca 15% elektřiny z větru. Očekává se, že toto číslo během příštích tří let vzroste na 50 %, a v tom případě se Litva může velmi rychle stát zemí vyvážející elektřinu. Na investice soukromých a veřejných právnických osob do zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie bylo oproti roku 2023 letos alokováno dodatečných 58,2 mil. EUR. Velká pozornost se slibuje také věnovat energetickému zdroji budoucnosti – vodíku. Cílem Litvy je připojení se k Evropské síti zeleného vodíku.
V roce 2024 ministerstvo energetiky navrhlo v budoucnu v Litvě vyvíjet nízkoenergetické jaderné reaktory čtvrté generace, které by stavěly soukromé podniky. K tomu, aby Litva měla kolem roku 2040 jaderný reaktor s nízkým výkonem, budou muset být v letech 2028-2030 učiněna politická rozhodnutí. Skutečný rozvoj kapacity litevské jaderné energetiky bude v budoucnu záviset na ceně technologie a iniciativě soukromých společností takovou kapacitu rozvíjet.
Litevská vláda schválila lokality v Baltském moři pro výstavbu mořských větrných elektráren o výkonu 700 MW + 700 MW s vyhlášením výběrových řízení na developery v průběhu let 2023 - 2024. Očekává se, že tyto mořské větrné farmy přilákají přes 4 mld. EUR investic a vytvoří okolo 1 300 nových pracovních míst. Se zahájením operability se počítá v r. 2028, nejpozději v r. 2030. Připravovaná výstavba větrných elektráren v litevských vodách představuje pro české stavební firmy a subdodavatele v oblasti větrné energetiky zejména jako subdodavatele enormní potenciál.
Letos EIB poskytla půjčku 105 mil. EUR na rozvoj vodní elektrárny Kruonis u Kaunasu. Tyto investice budou směřovat do výstavby 5. bloku ve výkonu 110 MW. Půjčka se poskytuje na dobu až 16 let. Po instalaci 5. bloku se kapacita Kruonis HAE zvýší na 1 010 MW (z 900 MW) a bude jedním z největších energetických zásobníků v Evropě. Plánovaný termín dokončení 5. bloku je rok 2026. Chystá se rovněž obnova a modernizace přečerpávací vodní elektrárny – zlepšení se má týkat energetické efektivity, snižování spotřeby a ztrát při výrobě, přenosu a spotřebě a využívání moderních technologií (Smart Grids). Finální kapacita elektrárny má být 1 600 MW.
V r. 2022 EU schválila podporu druhé fáze energetických projektů pro pokračování synchronizace litevské elektroenergetické soustavy s kontinentální evropskou. Evropské investice mají být v Litvě vynaloženy na posílení a modernizaci místní elektrorozvodné sítě, na zařízení pro regulaci frekvence a na modernizaci IT řídících systémů. Financovány mají být např. rozvodna Darbenai, rekonstrukce přenosového vedení 330 kV Klajpeda-Grobine a systémy informačních technologií přenosové soustavy. Společnost Litgrid zatím realizovala 6 z 20 strategických státních projektů, které mají zajistit synchronizaci energetického systému Litvy s kontinentální Evropou. Synchronizace vyžaduje nejen vybudování nového spojení s Polskem, ale také posílení vnitřních elektrických přenosových sítí, přípravu systémů na odpojení od sítě IPS/UPS a nezávislý frekvenční management.
Nejméně do r. 2038 má ještě probíhat odstavování jaderné elektrárny Ignalina financované z větší části z EU, tendry jsou vyhlašovány průběžně.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
04.09.2024 Akciové portfolio Tomáše Vranky: Alphabet má…
02.09.2024 Nvidia opět překonala očekávání! Investoři…
29.08.2024 Změny v povinném ručení se blíží. Řidiči,…
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Petr Lajsek, Purple Trading
Ropa padá na roční minima! Kam až poklesnou ceny pohonných hmot?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Miroslav Novák, AKCENTA
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz