Estonsko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Estonsko, které je tradičně závislé na výrobě energie ze spalování ropných břidlic, aktivně usiluje o budoucnost obnovitelných zdrojů energie. Do konce desetiletí chce Estonsko vypustit "energetického tygra". V reakci na probíhající energetickou krizi vláda přepracovala své ambice v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů a zvýšila cíle, kterých má Estonsko dosáhnout do roku 2030:

• Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě nejméně 65 % (cíl se zvýšil z původně plánovaných 42 %).
• Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů 100 % (dříve 40 %)
• Podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů určené pro vytápění 63 %
• Podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě 14 %.

Estonsko si klade za cíl skokově zvýšit současnou kapacitu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výši 2,5 TWh na nejméně 9,5 TWh do roku 2030. To například znamená vybudování 1 GW výrobní kapacity na pevnině a 1 GW na moři během pouhých sedmi let. Souběžně s těmito plány pokračuje elektrifikace železniční sítě a budování infrastruktury pro nabíjení elektrických vozidel.

Tyto cíle budou vyžadovat zásadní investice do výstavby nových zdrojů energie. Energetický mix v zemi v roce 2020 podle analýzy Ministerstva životního prostředí sestával z 54 % neobnovitelných zdrojů, 46 % tak bylo tvořeno větrnou, solární, bio a vodní energií. Analýza uvádí, že do roku 2050 jsou nutné investice ve výši 5-10 miliard EUR , které zajistí potřebné kapacity k výrobě 8 až 16 TWh nízkoemisní elektřiny.

Hlavním zdrojem elektřiny by se měl stát vítr : Estonsko má obrovský potenciál větrných elektráren na moři a plánuje několik velkých projektů větrných farem. Největší pozornost se upírá k instalacím v pobřežních vodách Baltského moře. K nejvýznamnějším projektům patří např. výstavba větrné farmy LiveSaare (plánovaná na rok 2026). Cílem tohoto rozsáhlého projektu společnosti Eesti Energia je vybudovat v Rižském zálivu větrnou farmu o výkonu až 1 GW. České společnosti by se mohly podílet na dodávkách turbín, výstavbě základů nebo pokládce kabelů. Druhým významným projektem je příprava větrné farmy Korjul (ve fázi přípravy): Tento projekt jiného estonského developera plánuje výstavbu větrné farmy o kapacitě 1 GW poblíž ostrova Saaremaa. Příležitosti pro české společnosti se nabízejí např. v oblasti výroby a instalace turbín, provozních a údržbářských služeb, řešení pro integraci do sítě.

Estonsko má sice ve srovnání s jižní Evropou méně slunečního svitu, ale stále zde roste trh se solárními panely, zejména pro komerční a průmyslové střechy.

V souvislosti s přípravou na zvýšený objem energie z obnovitelných zdrojů připravuje firma Elering, správce přenosové soustavy, projekt zaměřený na modernizaci síťové infrastruktury , aby byla schopna zpracovávat nápor z obnovitelných zdrojů energie. Do těchto projektů by se mohly zapojit české společnosti s odbornými znalostmi v oblasti technologie inteligentních měřičů, softwaru pro řízení sítě nebo řešení pro skladování energie.

Estonsko spolu s Lotyšskem a Litvou v současné době realizují rozsáhlý projekt, jehož cílem je synchronizovat jejich elektrické sítě se synchronní sítí kontinentální Evropy (UCTE) do února 2025 . Jedná se o významný posun od závislosti na síti BRELL, která je spojuje s Ruskem a Běloruskem. Synchronizace zvyšuje energetickou bezpečnost tím, že snižuje závislost na jediném dodavateli a umožňuje přístup na širší trh s elektřinou. Synchronizace bude pobaltské země a Polsko stát přibližně 1,6 miliardy EUR, z čehož estonský podíl činí 298 milionů EUR. Investice budou rozděleny do tří etap a vzhledem k vysoké prioritě, kterou jim udělila Evropská komise, bude 75 % finančních prostředků pocházet z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Zbývajících 25 % potřebných investic bude pocházet z Fondu příjmů z přetížení dopravy, což je ad hoc fond zřízený v Estonsku. V rámci synchronizace bude v Estonsku financováno celkem asi 30 investičních objektů včetně rekonstrukce starého nadzemního vysokonapěťového vedení.

Synchronizace s evropskou sítí je ale jen jedním dílem skládačky. Estonsko si rovněž uvědomuje důležitost posílení propojení v rámci pobaltských států a se Skandinávií , postupují proto projekty vybudování dalších spojení s Polskem (předpokládané dokončení 2026) a probíhají diskuse o vytvoření dalších podmořských kabelových propojení mezi Estonskem a severskými zeměmi, což dále posílí regionální energetickou bezpečnost a integraci trhu.

Energetická účinnost je pro Estonsko nejvyšší prioritou, cílem je snížit celkovou spotřebu energie. Estonská vláda aktivně investuje do renovace veřejných budov s cílem zvýšit energetickou účinnost. Příležitosti by zde mohly najít české společnosti nabízející izolační materiály pro budovy, energeticky účinná okna nebo inteligentní systémy řízení budov. Další příležitosti naleznou české společnosti nabízející např. inteligentní izolační materiály, energeticky úsporné osvětlovací systémy či řídicí systémy pro automatizaci budov, technologie pro energetickou účinnost v průmyslu (pokročilé motory a pohony, systémy rekuperace tepla či řešení pro optimalizaci procesů) nebo technologie pro infrastrukturu inteligentní sítě (inteligentní měřiče pro sledování spotřeby energie v reálném čase, pokročilé systémy řízení distribuce pro optimalizaci provozu sítě či řešení pro skladování energie, jako jsou bateriové systémy pro vyrovnávání sítě).

Mnoho estonských měst plánuje modernizaci svých systémů dálkového vytápění. Tyto projekty mohou zahrnovat výměnu starých kotlů za kotle na biomasu nebo bioplyn nebo zavedení inteligentních řídicích systémů pro optimalizaci distribuce tepla. České společnosti mohou hledat příležitosti v těchto výběrových řízeních na úrovni měst.

Se zaváděním klimaticky šetrných řešení v každodenní spotřebě energie počítá také program Energetika a nerostné zdroje 2022–2025 :

• Podpora nabídky tankování biometanu na čerpacích stanicích a využívání linkových autobusů spotřebovávajících biometan (podpora ve výši cca 13,2 milionů EUR prostřednictvím systému obchodování s emisemi skleníkových plynů, cca 2,8 milionů EUR bude pokryto ze strukturálních fondů EU).
• Podpora renovace odepsaných a neefektivních tepelných potrubí a/nebo výstavba nových tepelných potrubí (cca 3 miliony EUR). Výsledkem je snížení konečné spotřeby energie díky efektivnější výrobě a přenosu tepla.
• Podpora renovace a výstavby kotlů dálkového vytápění a změna spalovaného paliva (přibližně 5 milionů EUR).
• Renovace infrastruktury veřejného osvětlení pro účely úspory energie (cca 14,7 milionů EUR).
• Elektrobusy ve veřejné dopravě (4 miliony EUR).

Transformace estonského energetického sektoru představuje bohaté příležitosti pro české společnosti s odbornými znalostmi v oblasti obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a technologií inteligentních sítí. Pochopením specifických potřeb trhu, využitím vládních pobídek a navázáním partnerství s místními hráči si mohou české společnosti vytvořit pevnou pozici v tomto dynamickém a rozvíjejícím se odvětví.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí