mzv.cz (MZv ČR)
Makroekonomika  |  17.07.2024 20:53:44

Austrálie - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Austrálie se dlouhodobě opírá o spalování uhlí, z obnovitelných zdrojů generuje přibližně 31 % elektřiny. Má k dispozici různorodé obnovitelné zdroje energie, především solární energii, větrnou nebo vodní. Trh se solárními panely pro domácí užití je již značně saturován, mohutně se rozvíjí trh s bateriovými úložišti, sdílenými sítěmi a dalšími smart řešeními. U Tasmánie lze předpokládat zájem o vodní turbíny, zájem je také o vodíkové technologie. Z důvodu rostoucích cen plynu i elektřiny a na základě vysoké zemědělské nadprodukce lze očekávat rostoucí zájem například o bioplynové stanice. Labouristická vláda přijala řadu opatření k rychlejšímu zavedení čísté energie (výroba solárních panelů, výroba vodíku apod.).

Podle vládního dokumentu Australian Energy Update ze září 2023 zahrnovala primární produkce energie v Austrálii ve finančním roce 2021-2022 následující zdroje: uhlí (60,9 %), zemní plyn (31,8 %), ropu (3,8 %), a obnovitelné zdroje (2,7 %) a LNG 0,9 %.

Celková produkce elektřiny v uvedeném období činila 272 TWh (978 petajoulů, PJ) a zahrnovala jak elektrárny, tak i výrobu elektřiny v průmyslu, fotovoltaických systémech na střechách i výrobu energie mimo přenosovou síť. Přes přenosovou síť bylo přepraveno 76 % vyrobené elektřiny.

Fosilní paliva se na celkové produkci elektřiny podílela 69.1 % a obnovitelné zdroje energie 30,9 %. Energetický mix se skládal z: 49,2 % uhlí, 18,1 % plyn a 1,7 % ropa. Mix byl doplněn o obnovitelné zdroje energie ve skladbě: solární energie 12,8 %, větrné energie 10,7 %, vodní energie 6,3 % a biomasa 1,2 %.

Ve finančním roce 2021-2022 Austrálie vyvezla 82 % energie, resp. energetických zdrojů (nosičů) v objemu 15 623 PJ. Čistý export činil 71 % (vývoz mínus dovoz). 91 % vytěženého uhlí bylo vyvezeno a u ropných produktů se jednalo o 85 %. V přepočtu na PJ činilo 65,2 % vývozu uhlí, 29,7 % LNG, 4 % ropa, 1 % LPG a 0,1 % rafinované produkty. Do těchto údajů není započten vývoz uranu (v zemi nejsou jaderné elektrárny), kdy Austrálie má 4. největší zdroje na světě a v roce 2021-2022 bylo vyvezeno 4 485 tun. Dovoz dosáhl objemu 2 129 PJ, 73 % tvořily rafinované produkty (nafta, benzín apod., které jsou z 90 % dováženy ze Singapuru). Ropa se podílela 18,2 %, přírodní plyn 7,1 %, LPG 1 % a uhlí a produkty 0,7 %.

Austrálie je z 90 % závislá na dovozu zahraniční ropy a má pouze 2 rafinérie ropy, které se nachází v Brisbane a Geelongu. Australská vláda přispívá 2,3 mld. AUD na udržení těchto zařízení v provozu až do roku 2030. Vláda také schválila zákon, který do konce roku 2024 zavede standardy kvality paliva, sníží hladinu síry a umožní evropským výrobcům automobilů dodávat svá nejčistší a nejmodernější benzínová vozidla bez obav z ucpání částicových filtrů. V červnu 2021 vláda schválila strategický materiál k reformě energetického systému, tzv. „Post-2025 Market Design“. Nutno dodat, že Austrálie se zavázala do roku 2050 k redukci emisí na nulu. Reforma zahrnuje nové technologie výroby, skladování a přenosu elektrické energie. Součástí bude výstavba nových energetických zdrojů (plynové turbíny i přečerpávací vodní elektrárny), bateriových úložišť, dále investiční program k posílení výrobních kapacit a jejich konkurenceschopnosti nebo zvláštní fond k posílení spolehlivosti elektrické sítě v hodnotě 1 mld. AUD. Další opatření se týkají integrace distribuovaných energetických zdrojů.

Premiér Albanese představil 11. dubna 2024 svoji vizi „The Future Made in Australia“ (Budoucnost vytvořená v Austrálii), která představuje souhrn opatření k nastartování hospodářství, realizaci přechodu sektoru energetiky na obnovitelné zdroje, k podpoře sociálního rozvoje v zemi s cílem zajistit konkurenceschopnost Austrálie ve světovém měřítku. Premiér projev symbolicky pronesl ve „slunečním státě“ Queensland, který představuje jak tradici výroby klasické energetiky s těžbou uhlí a plynu, tak budoucnost v podobě solárních parků a vodní energetiky vč. velkých přečerpávacích elektráren.

Současná vláda již od svého nástupu v květnu 2022 učinila několik konkrétních kroků v uvedeném trendu: přijala opatření k širšímu využívání čistých energií, vytvořila Národní fond pro rekonstrukci v objemu 15 mld. AUD (230 mld. CZK), založila Úřad pro bezemisní ekonomiku, jmenovala zodpovědné osoby k propojení vědy a průmyslu s cílem komercionalizovat příležitosti z australského výzkumu, vývoje a inovací. Vláda již realizovala tato konkrétní opatření v oblasti energetiky:

  • Solar SunShot Manufacturing Program na posílení výrobních kapacit solárních panelů v objemu 1 mld. AUD (15 mld. CZK), kdy bývalé elektrárny na uhlí budou převedeny na výrobu solárních panelů (prvním příkladem je elektrárna Liddell v Hunter Valley).
  • Hydrogen Headstart Program – investiční program v objemu 2 mld. AUD na výstavbu velkokapacitních zařízení na výrobu obnovitelného vodíku, mj. s využitím energie ze solárních systémů.
  • Critical Minerals Facilitation Office – koordinační místo vlády k zajištění rozvoje sektoru a maximálně efektivnímu využití ložisek kritických minerálů. Jedním z témat je i výroba baterií v zemi.

Těmto krokům předcházela opatření přijatá předchozí vládou. Strategický dokument „Technology Roadmap“ definoval jako prioritně podporované technologie na cestě ke snížení emisí vodík, baterie, separaci, jímání a ukládání oxidu uhličitého, zelenou ocel a půdní uhlík. Vláda schválila „Australian Clean Hydrogen Trade Program“ ve výši 150 mil. AUD, kdy hlavním partnerem je Japonsko, kam bude směřovat první komerční dodávka vodíku na světě. Je plánována roční produkce 225 tis. tun vodíku. Do druhé kategorie nastupujících technologií zařazuje zvýšenou energetickou účinnost, nabíjecí infrastrukturu pro elektrická a vodíková vozidla, do třetí kategorie pak jaderné technologie. Nukleární energie není využívána z důvodu negativního společenského vnímání, objevují se ale první politické pokusy o oživení otázky využití modulárních reaktorů. Čtvrtá kategorie zahrnuje již vyspělé technologieuhlí, plyn, větrné a solární řešení; do těchto technologií již vláda nehodlá dále investovat. Souběžně minulý premiér oznámil ústup od spalování uhlí k intenzivnějšímu využití plynu jako tranzitního zdroje energie při přechodu na obnovitelné zdroje. Vláda podpořila otevření nových nalezišť a výstavbu další plynové infrastruktury, která je již nyní rozvinutá díky rozsáhlému exportu LNG a může v budoucnu sloužit při přechodu na vodík.

Nabízí se možnosti pro české firmy, které se zabývají výrobou těžebních součástí a souvisejících zařízení a zařízení pro vedení zemního plynu, ale i vodíku; obnovitelných zdrojů zejména z prioritní skupiny nastupujících technologií a zelených technologií obecně. Nabídka a poptávka elektřiny v reálném čase je řešena prostřednictvím Australského národního energetického trhu (NEM), který je jedním z největších propojených systémů na světě, pokrývá 40 000 km přenosových linek. Přestože například trh solárních systémů pro domácí užití je již saturován, poptávka po domácích bateriových úložištích a souvisejících řešeních, jako jsou sdílené sítě, zůstává vysoká. Austrálie potřebuje rozšířit škálu nabíjecích možností pro elektrická vozidla, včetně nabíjení doma, veřejného nabíjení a rychlého nabíjení. Vzhledem k obrovské zemědělské nadprodukci lze předpokládat i zájem o řešení využívajících spalování biomasy.

České firmy mohou na trhu expandovat s dodávkami klasické energetiky (parní nebo vodní turbíny, generátory, regulátory, automatizace pro energetický systém). Další možnosti skýtají dodávky pro obnovitelné energetické zdroje, jako jsou celé systémy větrných elektráren nebo jen převodovek, tepelná čerpadla a bioplynové stanice. Dále se jedná o dodávky pro plánovanou výstavbu linek vysokého napětí (keramické izolátory) nebo o systémy digitální správy lokálních energetických sítí a výroby energie (tzv. smart grid).

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí


Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19


Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Pá 15:39  US - index ISM v průmyslu v říjnu klesl na 46,5 bodu ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)
Pá 15:29  Schodek státního rozpočtu již přesahuje 200 miliard Kč Raiffeisenbank a.s. (Raiffeisenbank a.s.)




Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688