Kuvajt - Voda a životní prostředí, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025
Kuvajt nedisponuje přírodními zdroji pitné vody, její nedostatek řeší odsolováním mořské vody. Je jedním z největších producentů CO2 na světě s ambicí snížit emise skleníkových plynů o 7,4 % do roku 2035. Musí rovněž sanovat zátěže z minulosti dané iráckou invazí a způsobené nerozvinutým systémem likvidace odpadů (jde například o sanaci ropou znečištěné půdy, skládky odpadu, recyklaci plastů a pneumatik). Kuvajt proto spouští programy a udržitelné plány obnovy životního prostředí za použití špičkových technologií a sofistikovaných prostředků. České firmy by v této snaze mohly přispět svými inovativními technologiemi, například v oblasti ekologické recyklace, sanace půdy, systémy pro získávání pitné vody a v oblasti čištění a využití odpadních vod.
Kuvajt, který je jednou z nejbohatších zemí světa, patří mezi největší producenty odpadu na obyvatele. Každoročně se v tomto malém arabském státě vyprodukuje více než 2 miliony tun pevného odpadu. Vysoká životní úroveň a rychlý hospodářský růst stojí za velmi vysokou produkcí odpadu na obyvatele – až 1,5 kg denně. Asi 90 % odpadů domácností končí na skládkách a objemy odpadů neustále narůstají. Třídění a recyklace, v našem smyslu chápání, nejsou zatím v Kuvajtu běžnou praxí a zavedení efektivního a ekologického systémového řešení je stále v rovině plánů. V dubnu 2023 se objevilo v místním tisku, že průmyslový úřad PAI (Public Authority for Industry) finalizuje výběr společnosti, která poskytne konzultační služby ve věci projektové studie a zakázkové dokumentace na několikaletý projekt zbudování první průmyslové zóny v oblasti Shagaya za účelem recyklace širokého spektra, zejména však průmyslových odpadů a odpadních vod.
Dosavadní metodou nakládání s pevným odpadem je převážně ukládání na skládky. Přestože je Kuvajt malou zemí, jejich počet je nadprůměrný. V zemi je osmnáct skládek, z toho čtrnáct lokalit je uzavřeno a čtyři jsou stále v provozu. Nekontrolované skládky byly v minulosti špatně řízeny, což vedlo k přeměně skládek v živnou půdu pro patogeny, toxické plyny (metan, oxid uhličitý atd.) a spontánní požáry. Vzhledem k rychlému rozvoji měst se obytné oblasti rozšířily až k okrajům skládek, což představuje vážné ohrožení zdraví obyvatel. Medializovanou kauzou byly opakované požáry největší skládky pneumatik na světě (42 mil. pneumatik), která byla pod tlakem veřejnosti přesunuta a konečně započala postupná recyklace.
Fraunhofer UMSICHT dostal v roce 2017 od kuvajtského veřejného úřadu pro životní prostředí zakázku (EPA), aby připravil národní strategii nakládání s odpady v Kuvajtu. Všechna data jsou v několika fázích sbírána a analyzována s pomocí webového interaktivního GIS systému (Environmental Monitoring Information System for Kuwait, eMISK). Cílem je tvorba právního rámce za účelem změny a tvorby finančních nástrojů jako základ pro budoucí realizaci infrastruktury pro ekologické nakládání s odpady, likvidaci a sanitaci stávajících skládek. V lednu 2022 byla představena Kuvajtská národní strategie nakládání s odpady do roku 2040 a Strategie řízení a obnovy skládek. Implementační fáze má být zahájena a pokračovat v několika příštích letech.
Kuvajt nemá téměř žádné přírodní zdroje pitné vody a vodu získává desalinací. Díky vládním dotacím patří její cena pro spotřebitele mezi nejnižší na světě. Navzdory tomu, že se Kuvajt řadí mezi země s nejnižšími obnovitelnými vodními zdroji na obyvatele, má jednu z nejvyšších měr spotřeby per capita. V posledních dekádách navíc zažívá země poměrně rychlý růst populace a expanzi výstavby měst. Výsledkem je, že se stávající čističky odpadních vod, které byly postaveny daleko od měst, v současné době nacházejí velmi blízko nové obytné zástavby. V plánu je proto výstavba nových čističek v odlehlejších lokalitách nebo např. čistička pro novou rezidenční čtvrť v South Mutlaa za 159 mil. KD (528 mil. USD) s předpokladem dokončení v roce 2025. Kuvajtská vláda považuje revitalizovanou odpadní vodu za cenný zdroj pro zavlažování, který je schopen přispět k národní politice rozšiřování výsadby, zavlažování v zemědělství, zalesňování a k zlepšení životního prostředí v Kuvajtu.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
04.09.2024 Akciové portfolio Tomáše Vranky: Alphabet má…
02.09.2024 Nvidia opět překonala očekávání! Investoři…
29.08.2024 Změny v povinném ručení se blíží. Řidiči,…
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Petr Lajsek, Purple Trading
Ropa padá na roční minima! Kam až poklesnou ceny pohonných hmot?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Miroslav Novák, AKCENTA
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz