Kazachstán - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Energetický sektor je jednou z prioritních oblastí vlády Kazachstánu. Stávající zařízení je zastaralé, modernizace je prioritou státu. Do roku 2035 je třeba výrazné rozšířit energetické kapacity na 17,5 GW. Nově je kladen důraz i na rozvoj bezpečných a ekologicky šetrných energií.

Potřeba zabezpečení Kazachstánu energetickými zdroji se ukazuje jako extrémně důležitá, jedná se o prioritní oblast. Mezi priority rozvoje energetiky patří zajištění energetické bezpečnosti, dosažení uhlíkové neutrality a udržení ekonomické konkurenceschopnosti prostřednictvím modernizace a rozšiřování infrastruktury, zaváděním opatření v oblasti energetické účinnosti a stimulace investic do tohoto odvětví.

Na jeho území se těží značné množství uhlí, ropy a zemního plynu. Objem těžby ropy činil v roce 2023 90,5 mil. tun. Kazachstán zaujímá druhé místo na světě v těžbě uranu a je jeho největším vývozcem. Je zde soustředěno na 50 uranových dolů a 15 % všech světových zásob uranu a nabízí dodávky této suroviny i do ČR.

Daná oblast se potýká s řadou výzev, mezi něž patří nedostatek energie, vysoké opotřebení energetické infrastruktury, vysoká energetická náročnosti ekonomiky a nízká investiční atraktivita sektoru.

Energetická a tepelná infrastruktura vykazuje vysokou míru opotřebení. Podíl elektráren starších 30 let je 56 %, průměrné opotřebení energetických sítí je 74 %, tepelných sítí 54 % a vodárenské infrastruktury 43 %. Spolu se zvýšenou nehodovostí to vede ke značným energetickým ztrátám, ztráty v distribuci energie dosahují 14 %, v přepravě a distribuci tepla 14-42 %.

Z tohoto důvodu přistoupil KZ v roce 2021 k úpravám právního rámce pro energetiku. V této souvislosti je třeba zmínit především ekologický kodex, který zavádí emisní limity. Díky zvýšeným výkupním cenám za elektřinu bude možné financovat nové zařízení a stávající zařízení modernizovat.

Zásadní význam v Kazachstánu mají tepelné elektrárny, které vyrábějí v současné době téměř 90 % elektrické energie. Stávající zdroje energie nejen že nedostačují stále většímu nárůstu poptávky po elektřině, ale z důvodu zastaralého zařízení v elektrárnách dochází k jejich nouzovým odstávkám.

Součástí plánovaných reforem je rovněž výstavba nových zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie. Potenciál má rozvoj solární a větrné energie. Stávající kapacita činí 6,7 GW, do konce roku 2027 se plánuje uvést do provozu 592 MW. Očekávaný objem investic do roku 2029 bude činit více než 18 bilionů tenge. Počítá se také s rozšiřováním sítě plynovodů.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí