Jordánsko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Na rozdíl od většiny zemí v regionu nemá Jordánsko vlastní významná ložiska ropy ani plynu. Ty přitom používá jako výhradní zdroje pro své tepelné elektrárny, které jsou stále dominantním zdrojem elektrické energie v zemi. Výdaje na dovoz těchto surovin, ztráty způsobené zastaralou sítí a k tomu jediný, miliardovými dluhy zatížený dodavatel – státní společnost NEPCO, výrazně vyšší výrobní náklady a následně ceny elektřiny než v okolním regionu, k tomu dotace na ceny elektřiny pro většinu odběratelů, jsou dohromady extrémní zátěží pro státní rozpočet. Vysoké náklady na elektrickou energii pro průmyslovou výrobu jsou přitom i renomovanými mezinárodními organizacemi považovány za jednu z hlavních brzd jordánské ekonomiky. Snížení cen elektřiny je i jordánskou vládou vnímáno jako klíčový nástroj k posílení konkurenceschopnosti místních výrobců. Kvůli vysokým cenám elektřiny s nemožností změnit dodavatele vzrůstá poptávka po alternativních řešení, a to i v malém rozsahu, pro firmy, školy či domácnosti.

Jordánsko je z 90 % pokryto pouští, slunce svítí 320 dní v roce a silný vítr je zde každodenním jevem. Hlavním řešením má být proto přechod na energii z obnovitelných zdrojů, aktuálním cílem je 15 % v roce 2030. Ambici být energetickou křižovatkou regionu Jordánsko realizuje i svou účastí na projektu dodávek plynu přes Sýrii do Libanonu či dohodou o výstavbě ropovodu mezi iráckou Basrou a jordánskou Akabou.

Zejména oblast hlavního města Ammánu, v němž žije polovina populace, zažívá čtyři až pět měsíců chladného počasí v roce, kdy noční teploty klesají často k nule. Tepelné elektrárny nejsou přitom využívány jako zdroj pro vytápění. To je v Jordánsku mimořádně nákladné a neekonomické – ve městech se topí převážně naftou, elektřinou (klimatizací) nebo plynovými kamny, dřevo nebo uhlí nejsou běžně užívané ani dostupné. Nafta se často používá i pro ohřev vody. S výjimkou speciálních dodávek například do největších hotelů v Jordánsku neexistují přívody plynu přímo koncovým uživatelům, používají se klasické plynové bomby. V této souvislosti jsou poptávány nápady na alternativní řešení vytápění, zároveň je zájem i o klasické parní kotle na naftu/benzin a třeba i radiátory. Otázku vytápění někdy řeší lokální komunity jako celek. Zvažují využití bioplynu, v současné době by mohlo být zajímavou příležitostí představit v Jordánsku technologie s ním spojené. Řešením mohou být i spalovny odpadů pro energetické využití, které v Jordánsku teprve začínají a jsou zde příležitosti pro nabídku českých technologií.

Jednou z možných cest je i jaderná energetika. Její rozvoj má na starosti výhradně Jordánská komise pro atomovou energii. V Jordánsku se nachází páté největší zásoby ropné břidlice na světě, což je zajímavé především do budoucna v závislosti na rozvoji patřičných technologií pro těžbu a využití.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí