Japonsko - Zemědělství a potravinářství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Konec koronavirové krize byl doprovázen návratem zákazníků do restaurací, a s tím spojenou vyšší konzumací alkoholu. Ta v absolutních číslech sice od roku 1992 kontinuálně klesá, stoupá však zájem o exkluzivní alkoholické nápoje. Maloobchodní prodeje jsou i nadále stabilní, tržby japonských supermarketů dokonce v roce 2023 vzrostly o 3,7%, což představuje největší nárůst od roku 1991. V návaznosti na pandemii výrazně posílil trh se zdravou výživou a doplňky stravy. Japonská vláda rovněž propaguje větší konzumaci mléčných výrobků s cílem zvýšit příjem vápníku v potravinové skladbě obyvatelstva. V souvislosti s implementací zelené strategie japonského ministerstva zemědělství a s revizí základního zákona o potravinách s cílem posílit potravinovou bezpečnost je kladen důraz na oblast technologií, inovací a smart agriculture.

V návaznosti na pandemii onemocnění COVID-19 významně posílil trh s potravinovými doplňky a produkty racionální výživy. Pokud se jedná o potravinové doplňky per se, tento segment na trhu s produkty zdravé výživy za uplynulé 3 roky posílil o 30%. V roce 2020 se v Japonsku prodaly suplementy v hodnotě 163 miliard JPY, v roce 2023 to bylo již 212,3 miliard JPY.

Dle průzkumu japonské Agentury na ochranu spotřebitele tvořily v roce 2023 tyto výrobky 23,6% celkové nabídky produktů zdravé výživy. Odhaduje se, že v následujícím roce by tento podíl mohl dosáhnout až jedné čtvrtiny. Nejžádanějšími funkčními potravinami jsou pak dle zjištění agentury sportovní potravinové doplňky a kosmetické doplňky stravy (např. doplňky pro výživu pleti či přípravky přispívající ke snížení hmotnosti). Pokud se jedná o další produkty racionální výživy, žádané jsou u japonských spotřebitelů cereálie či potraviny s vysokým podílem bílkovin (např. proteinové tyčinky).

Pokud se jedná o spotřebu alkoholických nápojů, dle informací japonského ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí (MHLW) se tato dostala na předkovidovou úroveň. MHLW v této souvislosti v únoru 2024 zveřejnilo vodítka týkající se konzumace alkoholu, jejichž cílem je zvýšit povědomí o souvisejících zdravotních rizicích. Pokyny zejména stanovují množství alkoholu, jehož požití dle ministerstva zvyšuje riziko vzniku onemocnění a snaží se občany nabádat k jeho umírněné konzumaci. Dle statistiky OECD přitom konzumace alkoholu dosáhla v Japonsku svého vrcholu v roce 1992, i tehdy se však držela pod průměrem vyspělých západních zemí, od té doby kontinuálně mírně klesá. Současně však stoupá obliba vybraných nápojů – např. exkluzivních zahraničních vín, dovážených a řemeslných piv či whisky.

V této souvislosti stojí za zmínku právě zvyšující se obliba kvalitních zahraničních vín. Pozornost spotřebitelů přitom nepřitahují pouze světově věhlasná označení, ale i produkce menších vinařství ze zemí, které nejsou primárně vnímány jako vinařské velmoci. Značné obliby pak dosáhla naturální a organická vína. Ruku v ruce s tímto trendem jde stoupající zájem spotřebitelů o expertní kurzy a someliérské certifikace: počet akreditovaných someliérů stoupl v Japonsku za posledních 20 let ze sedmi na čtyřicet tisíc.

Japonské Ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybářství (MAFF) v současnosti implementuje Strategii zelených potravin (Green Food System Strategy). Cílem této strategie je zlepšení environmentálních, sociálních a ekonomických dopadů v celém dodavatelském řetězci do roku 2050, a to zejména s ohledem na cíl japonské vlády dosáhnout do tohoto roku uhlíkové neutrality. Konkrétně se jedná o následující cíle: nulové emise CO ₂ mající původ v zemědělství, lesnictví a rybářství; snížení aplikace chemických hnojiv a pesticidů o 50 %; rozšíření plochy ekologického zemědělství na 1 mil. ha (zvýšení o 25 %) a zvýšení produktivity výrobců potravin minimálně o 30 %. Strategie zahrnuje plán rozvoje inovativních technologií a výrobních systémů do roku 2040 s plánovanou implementací do roku 2050.

S novým důrazem japonské vlády na ekologické hospodaření a produkci bioproduktů se očekává větší zájem spotřebitelů o produkty ekologického zemědělství, jakož i intenzivnější aplikace technologií smart agriculture.

Japonští zákonodárci současně poprvé za 25 let přistoupili k novelizaci Základního zákona o potravinách, zemědělství a venkovských oblastech, jenž stanovuje hlavní zásady japonské zemědělské politiky. Hlavní důraz má být v rámci revizních prací kladen na zajištění potravinové bezpečnosti země, a to zejména s ohledem na domácí demografický pokles a geo-politické nestabilitě ve světě. Za posledních 20 let se počet obyvatel, jejichž obživa závisí na zemědělství, snížil na polovinu a jejich průměrný věk se již blíží 70 letům (pro srovnání, v roce 2020 byl průměrný věk pracovníků v zemědělství 65 let).Velká očekávání jsou rovněž spojována s cílenějším využíváním informačních technologií a tzv. chytrým zemědělstvím. Právě o investicích do technologií v zemědělství se japonská vláda chystá jednat společně se soukromým sektorem v zemi.