Indonésie - Voda a životní prostředí, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Indonésie bojuje s nedostatečnými kapacitami v oblasti zpracování odpadu. Je druhým největším znečišťovatelem moří na světě, kdy objem plastového odpadu ročně dosáhne až 7 milionů tun, z nichž jen 10 % je recyklováno. Obchodní licence na zpracování odpadu jsou vydávány bez vyšších nároků na jeho recyklaci, většina tak končí na otevřených skládkách, které jsou navíc často vypalovány bez ohledu na ovzduší. Vodní zdroje jsou četné, ale jejich nerovnoměrná distribuce a nízká kvalita z primární výhody Indonésie činí v zásadě rozvojový problém. Všechna řešení v oblasti odpadového hospodářství, stejně jako správy odpadních vod, či v širším pojetí environmentální technologie, jsou v Indonésii vítána. Mnoho technických řešení pak může využít mezinárodní financování ze strany rozvojových agentur a finančních aliancí, které se zavázaly Indonésii podpořit na cestě k zelené tranzici.

Indonésie je zemí s největším počtem vodohospodářských staveb v regionu jihovýchodní Asie. Většina z nich se koncentruje na Jávě a ostrově Bali. Jakkoli se na první pohled zdá, že vodní zdroje v zemi jsou bohaté (v IDN se nachází 6 % světových vod, případně 21 % vodních zdrojů IndoPacifiku), odhaduje se, že 24 milionů Indonésanů nemá přístup k nezávadnému vodnímu zdroji, a 38 milionů populace nevyužívá hygienických zařízení.

Městské odpadní vody mají zpravidla podobu septiku či jiných podobných zařízení. Zatímco se v zemi nachází přes 100 průmyslových areálů, kdy výstavba dalších 30 je očekávána v nejbližší době, jen tři čtvrtiny z nich řeší čištění odtoku vlastními kapacitami. Pouze 13 měst je vybaveno kanalizační sítí, z nichž podstatná část nefunguje efektivně. Hlavní město Jakarta je vybaveno zdaleka nejlepší sítí odpadních vod a dalších 15 projektů integrace ČOV je aktuálně plánováno. Odpadové hospodářství je spravováno prostřednictvím vládní agentury Pal Jaya a čističky vod spravuje PamJaya. Jakkoliv se Indonésie zavázala dodržet rozvojový cíl SDG 6 (čistá voda a sanitace dostupná všem), v zemi stále chybí zaštiťující legislativa upravující odpadové hospodářství s výjimkou dílčích nařízení pro správu vodních zdrojů ve městech a na venkově. Smutná statistika v podobě pouhých 200 000 domácností napojených na integrovaný systém odpadních vod, kdy většina odvádí odpadní vody napřímo do přírodních vodních zdrojů, pak bohužel nemůže být překvapivá. Významné příležitosti představují i dodávky odkalovacích zařízení. Například hlavní město Jakarta je napojeno na pouhá dvě centralizovaná odkalovací zařízení Duri Kosambi a Pulo Gebang. Zájem je tedy o fekální vozy pro vyprázdnění domácích septiků, stejně jako o anaerobní separační místnosti, přepážkové reaktory a sušičky.

Všechny speciální ekonomické zóny, kde se koncentruje průmyslová výroba, jsou povinovány založit současně centralizovaný systém odpadních vod. Zdejší průmyslové čističky vod vyžadují dodávky pump, filtrů, chemikálií, aktivního uhlíku apod. V zemi ovšem existuje pouze jediný dodavatel integrovaného koncového řešení průmyslových čističek vod, tedy PT Prasadha Pamusnah Limbah Indonesia (PPLI). Jakkoli Japonská rozvojová agentura JICA, UNICEF či Korean Water v Indonésii realizují četné rozvojové projekty zaměřené na oblast sanitace a vláda neustále navyšuje rozpočet příslušné kapitoly, jde o odvětví s maximálním prostorem pro soukromé investice a uplatnění inovativních řešení. V minulosti bylo také podpořeno z prostředků České rozvojové agentury formou dotace de minimis B2B několik projektů: např. úspěšná realizace čističky dešťové vody prostřednictvím firmy Khaanzaa na ostrově Bali.

Významné příležitosti v podobě vodohospodářských děl, sanačních technologií a řešení odpadového hospodářství lze očekávat v závislosti také na projektu nového hlavního města Ibu Kota Nusantara na ostrově Kalimantan. Více informací o příležitostech v rámci projektu Nusantara lze najít na webu .

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí