Arménie - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Arménský energetický sektor se posunul od vážné krize na počátku 90. let k relativní stabilitě. Dobré výsledky přinesla kombinace politických, právních, regulačních a institucionálních reforem. Zlepšení provozní efektivity a snížení ztrát pomohli vytvořit komerčně životaschopné poskytovatele služeb. Problémy spojené se zásobováním energií, dotacemi a přebujelou administrativou však přetrvávají.

Arménie čelí několika hlavním výzvám, mezi něž patří nedostatky v zásobování ( supply gap ), nespolehlivost dodávek elektřiny, ve srovnání s vyspělými zeměmi velmi nízká energetická účinnost a nutnost udržovat pro obyvatelstvo cenově dostupné tarify. Vzhledem k omezeným energetickým zdrojům může Arménie z domácích zdrojů pokrýt pouze zlomek ze své celkové poptávky po energiích. Arménie nedisponuje zásobami ropy ani zemního plynu a je tudíž vysoce závislá na dovozu. Ropu a zemní plyn dováží zejména z Ruska, Gruzie a Íránu.

Arménie má v současnosti dostatečnou kapacitu výroby elektřiny, aby pokryla domácí spotřebu. Podle projekcí poroste poptávka po elektřině až o 3 % ročně. Zhruba 40 % elektřiny generuje jaderná elektrárna Metsamor s provozní kapacitou 385 MW. Arménie se nachází v seismicky vysoce aktivní zóně a je dlouhodobě pod mezinárodním tlakem, aby svou jadernou elektrárnu z bezpečnostních důvodů vyřadila z provozu. Vláda se však zdráhá ji uzavřít a místo toho plánuje elektrárně prodloužit provozní licenci alespoň do roku 2026. V plánu je rovněž další prodloužení provozní životnosti jaderné elektrárny Metsamor až do roku 2036, které bylo arménskou vládou avizováno v tomto roce.

Společnost Elektrické sítě Arménie ( Electric Networks of Armenia – ENA) je od roku 2006 jediným distributorem elektrické energie v zemi. Je největším arménským zaměstnavatelem a obsluhuje přibližně 985 tisíc odběratelů. Arménskou přenosovou síť provozuje a spravuje společnost Vysokonapěťové elektrické sítě ( High Voltage Electric Networks ), státní monopol provozovaný jako uzavřená akciová společnost. Ceny energií určuje Regulační komise pro veřejné služby ( Public Services Regulatory Commission ), která určuje postupy pro stanovení a úpravy tarifů.

Arménie přijala v roce 2021 program rozvoje energetického sektoru na dalších dvacet let. Jeho cílem je vybudovat transparentní, diverzifikovaný, energeticky účinný a udržitelný systém. Hlavní priority, které arménská vláda zahrnula do programu, jsou:

1. Maximální využití potenciálu obnovitelné energie

Vzhledem k dostupným domácím zdrojům a obecným tendencím ve světě má výstavba solárních elektráren převažovat nad ostatními typy zdrojů. Arménská vláda má v úmyslu do roku 2030 zvýšit podíl produkce solární energie alespoň na 15 % (1,8 mld. kWh). Solární a větrné elektrárny jsou považovány za nejlevnější a nejsnadnější řešení. Cílem strategie je zajistit institucionální prostředí, které bude v co největší míře podporovat rozvoj těchto technologií. Nejde přitom jen o zajištění výroby s nejnižšími náklady, ale také o snížení závislosti na dovážených zdrojích energie. Využití potenciálu obnovitelných zdrojů by tak mělo přispět i k posílení energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti Arménie.

2. Zlepšení energetické účinnosti

Všechna odvětví hospodářství Arménie mají velké rezervy v oblasti energetické účinnosti. Podle strategie je třeba podpořit a zlepšit energetickou účinnost prováděním cílených reforem. Cílem je větší energetická účinnost, bezpečnost, přínos pro životní prostředí a podpora energetické účinnosti ve všech oblastech hospodářství. Vyšší energetická účinnost by mohla přinést také značné úspory.

3. Prodloužení životnosti druhého bloku jaderné elektrárny Metsamor

Jednou z hlavních priorit arménské vlády je prodloužení provozní životnosti druhého bloku jaderné elektrárny Metsamor za rok 2026 (2036). Významným dlouhodobým cílem je pak výstavba zcela nové jaderné elektrárny po uplynutí životnosti té stávající.

4. Výstavba energetického koridoru Sever–Jih

Paralelně s výstavbou severojižního silničního koridoru je v plánu výstavba energetické infrastruktury, konkrétně elektrického přenosového vedení propojujícího Arménii s Gruzií a s Íránem. Cílem regionálního propojení energetického systému je stabilizace a větší odolnost systému (zajištění možných záložních dodávek).

5. Postupná liberalizace trhu s elektřinou

Arménie nedávno zahájila přechod na nový model trhu s elektřinou. Od 1. 2. 2022 došlo ke změnám předpisů upravujících obchodování s elektřinou. Cílem změn je liberalizace trhu a zavedení větší konkurence. Nová pravidla pro obchodování s elektřinou na liberalizovaném trhu zahrnují mimo jiné postup pro spotřebitele při změně dodavatele elektřiny.

Co se týče obnovitelných zdrojů, naskýtají se v Arménii příležitosti pro rozvoj solární, větrné a geotermální energie. Arménie má značný potenciál v oblasti solární energie. Díky geografickému umístění Arménie je zde sluneční svit intenzivnější, než je průměr v Evropě. Solární energie ale v současnosti představuje jen nepatrný zlomek vyrobené elektřiny. Existuje také potenciál pro nárůst podílu vodních elektráren na produkci elektřiny. Vodní elektrárny celkově zajišťují zhruba 20 % arménské poptávky po elektřině, úroveň výroby však závisí na ročním období a množství srážek.

Vláda plánuje tendry na výstavbu dalších sedmi solárních fotovoltaických elektráren s celkovým instalovaným výkonem 520 MW. Další možnosti se otevírají i u středně velkých vodních elektráren, jako jsou například Lori-Berd (60 MW) a Shnogh (76 MW) na severu Arménie. To poskytuje příležitost i pro české firmy a dodavatele technologií. České firmy by se mohly zúčastnit nadcházejících tendrů na výstavbu solárních elektráren nebo dodávat komponenty pro vodní elektrárny.

Vláda rovněž pracuje na zvyšování energetické účinnosti v různých odvětvích a podporuje zavádění čistších energetických technologií mezi podniky a domácnostmi. To zahrnuje pobídky pro energeticky úsporná opatření a investice do energeticky účinné infrastruktury. Arménie navíc zkoumá možnosti regionální spolupráce v oblasti energetiky, aby stabilizovala své dodávky energie a integrovala se do regionálních energetických trhů v rámci přechodu na energetický mix.

Trh veřejných zakázek v Arménii se řídí zákonem o veřejných zakázkách, v souladu s ním jsou veškeré informace o mezinárodních tendrech včetně příslušných podmínek (pravidla pro přihlášení, financování, dokumentace) zveřejňovány na webových stránkách https://www.tender.am/en a https://www.gnumner.am/en .

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí