Kolumbie - Voda a životní prostředí, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025
Kolumbie patří mezi 10 zemí s největšími zásobami sladké vody na světě, nachází se zde 5 % světových vodních zdrojů. Sektor vodohospodářství se však potýká s řadou výzev, jako je kvalita vody, chybějící infrastruktura a klimatické změny, které přináší sucha či nadměrné deště. Podle údajů z posledního průzkumu kvality života statistického úřadu DANE má přístup k vodovodním službám 98 % domácností v městských a jen 62,6 % ve venkovských oblastech. Velkým problémem je však kvalita dodávané vody, která ne vždy odpovídá standardům pro pitnou vodu. V současné chvíli nemá přístup k pitné vodě 3,2 milionu Kolumbijců, z toho 2,6 milionu ve venkovských oblastech. Celá čtvrtina populace (12 milionů lidí) postrádá přístup k odpovídajícím službám v tomto ohledu. Dle předpovědi hydrometeorologického ústavu ( Ideam ) se má navíc poptávka po vodě v zemi v roce 2030 zvýšit až o 27 %. Podle odhadů by zajištění nezávadné pitné vody pro všechny obyvatele země znamenalo investici ve výši minimálně 8 mld. USD a trvalo by i několik desítek let (stanovený cíl je však rok 2030). Současná vláda význam vody zakotvila i do svého Národního plánu rozvoje 2022-2026 a hned v prvním roce u moci investovala 170 mil. USD do realizace 87 projektů pitné vody a základní hygieny. Momentálně se pracuje na dalších 104 schválených projektech za 385 mil. USD.
Velké rozdíly mezi městy a venkovem existují také v přístupu ke kanalizačnímu systému, který může využívat 93,5 % městského, ale pouze 15,9 % venkovského obyvatelstva. V zemi tedy probíhá a dále se plánuje řada projektů zaměřených na rozšíření a zlepšení služeb vodovodů a kanalizací zejména v malých městech a na venkově. Momentálně je v Kolumbii náležitě čištěno přibližně 60 % odpadních vod (oproti 52 % v květnu 2022). Do roku 2030 by se tento podíl měl zvýšit na téměř 69 %. Velká část odpadních vod však stále odtéká do řek a potoků bez jakékoliv úpravy. Světový fond na ochranu přírody uvádí, že do kolumbijských řek se každoročně dostane 757 tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu a téměř 920 tisíc tun biologicky nerozložitelných organických látek. Největší podíl na znečištění mají chemické látky pocházející z průmyslové a zemědělské činnosti, jako jsou hnojiva a pesticidy. V některých regionech jsou vodní zdroje silně znečištěny také nelegálními těžebními aktivitami. Realizují se proto projekty dekontaminace některých místních řek, včetně silně znečištěné řeky Bogota, kde se počítá s investicí přes 1 mld. USD. Stojí za zmínku, že Kolumbie má podle dat OECD největší roční spotřebu vody v přepočtu na obyvatele na světě (1988 litrů). V Kolumbii se tak uplatní především čističky odpadních vod, technologie ekologické likvidace odpadů či následků nelegální těžby zlata, ale také technologická řešení pro úsporu spotřeby vody a elektřiny jak v zemědělství a průmyslu, tak u domácností.
Kolumbie je průkopníkem legislativy oběhového hospodářství v Latinské Americe. Národní strategie publikovaná v listopadu 2018 zavádí poskytování kompenzací a daňových úlev pro dovoz s tímto konceptem spojených technologií. Tržní potenciál cirkulární ekonomiky se přitom odhaduje na 11,7 mld. USD ročně. Kolumbijské domácnosti vyprodukují 12 milionů tun tuhého odpadu ročně, z nichž by se podle odhadů až 70 % dalo dále využití a 40 % tvoří organický odpad. V zemi se však nyní recykluje pouze 17 % odpadu, což je ovšem o 7 procentních bodů více než v roce 2018. Naprostá většina odpadu tak končí na skládkách, které často nevyhovují mezinárodním standardům. Příkladem je největší kolumbijská skládka Dona Juana, která každý den přijímá na 8 000 tun odpadu z hlavního města a má obrovské negativní dopady na životní prostředí. Koncept spalování tuhého odpadu v současné době existuje v Kolumbii jen ve velmi omezené míře. I přes dodatečné zdanění a omezování plastů na jedno použití zůstává jejich spotřeba velkou výzvou. Na jednoho obyvatele připadá v průměru 24 kilogramů vyhozených plastů ročně a 74 % těchto plastů následně končí na skládkách. Kolumbijská ekonomika vyprodukuje přes 150 milionů tun biologického odpadu. Sílí proto poptávka po technologiích schopných zpracovat tuto biomasu na jiné užitečné materiály či energii. Roste zájem o zařízení pro zpracování organického odpadu včetně kompostování a bioplynové stanice. Soukromé společnosti ve spolupráci s místními úřady se dále zaměřují na vybudování stanic pro recyklaci plastů a skla. Příležitosti existují i pro technologická řešení v oblasti zpracování 18 milionů tun ročně produkovaného stavebního a demoličního odpadu, který se v zemi zatím využívá jen okrajově.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz