Kolumbie - ICT, elektronika, kyberbezpečnost, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Podle údajů z ledna 2024 má v Kolumbii přístup k internetu téměř 76 % obyvatel, zejména přes mobilní telefon. I přesto zůstává zemí OECD s nejmenší dostupností pevného internetového připojení a nejnižší průměrnou rychlostí připojení. Na konci roku 2023 měla země 40,4 milionů 4G připojení, tedy o 7,7 % více, než v předcházejícím čtvrtletí. Lehce však poklesl počet pevných přístupů k internetu a to na 8,91 milionů. V Kolumbii je tak nyní 17,1 pevných přístupů na 100 obyvatel. Stále existují obrovské rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi. Konektivita a digitalizace je proto jedním z hlavních pilířů politiky současné vlády, která má zajistit pokrytí pro 85 % země do roku 2026.

V únoru 2024 představila vláda Národní digitální strategii 2023 - 2026 , která stanovuje politiky a plány k vytvoření propojeného ekosystému veřejných subjektů, soukromého sektoru, odborníků IKT a široké veřejnosti. Ministerstvo IKT zároveň spustilo program, který má z Kolumbie učinit digitální velmoc ( Colombia PotencIA Digital ). Cílem je urychlit konektivitu a digitální transformaci, rozvíjet technické dovednosti a zavést inovační ekosystémy ve všech regionech země. Jen v roce 2024 se počítá s investicí ve výši 1 mld. USD. Inovace mají být podporovány v různých klíčových odvětvích, jako jsou: Agrotech, EdTech, TravelTech, HealthTech, FinTech, Bio&NatureTech, CreaTech&MarTech a GovTech. V plánu je také zprovoznit přes 14 tisíc venkovských digitálních center. Momentálně se připravuje vládní dokument, který zakotví národní politiku pro umělou inteligenci. Masovější zavádění těchto nástrojů se očekává s obchodním spuštěním služby 5G, ke kterému by mělo dojít v průběhu tohoto roku poté, co v prosinci 2023 byla pásma spektra ve veřejné soutěži přidělena konkrétním operátorům.

Dynamický rozvoj zaznamenala i díky pandemii oblast fintech, která v posledních pěti letech zaznamenala růst o zhruba 20 %. V současné době se jedná o téměř 400 firem, které se koncentrují ve dvou největších městech, tj. v Bogotě a Medellínu. Plnému přechodu většiny uživatelů na virtuální platformy brání zejména obavy o bezpečnost prováděných operací, obtížnost používání některých nástrojů a nekvalitní internetové připojení. Nadále tak 75 % plateb probíhá v hotovosti. I přesto se ale očekává pokračování tohoto trendu změny návyků spotřebitelů finančních služeb, což v praxi znamená poptávku po specializovaných softwarech například v oblasti posuzování úvěruschopnosti, platebních platforem či zpracování dat.

V zavádění digitálních technologií pokračují také malé a střední podniky v sektoru obchodu a průmyslu. Na 80 % z nich již používá nějaký digitální nástroj, ačkoli přechod ke komplexnějším informačním technologiím je zatím limitovaný. Nízký je i podíl elektronického obchodu, který v roce 2023 tvořil pouhá 2 % celkových prodejů. Letos by měl růst o 17 % oproti předchozímu roku a to i díky vládním programům, jako je Tvé podnikání online ( Tu Negocio En Línea ). Kolumbijské firmy sice pokročily v rozvoji elektronického obchodu, automatizaci procesů a implementaci cloudových systémů, nicméně zavádění technologií umělé inteligence, blockchainu, analytických nástrojů, virtuální reality, 3D či internetu věcí zatím v zemi fungují jen okrajově. Pro rozvoj softwarových řešení tohoto typu se místní firmy z velké části neobejdou bez zahraničních partnerů a know-how.

Dalším z prioritních projektů digitální ekonomiky současné vlády je digitalizace státní správy s cílem posílit vztah a komunikaci s občany i kvalitu poskytovaných služeb na národní i regionální úrovni. Země se umístila na sedmém místě v žebříčku Digital Government Index 2023 (OECD), který porovnává využívání dat a digitálních nástrojů k dosažení komplexní transformace veřejného sektoru. V tomto ohledu je tak premiantem Latinské Ameriky. Ambiciózní plány počítají především s vytvořením systémů pro služby občanům, které zahrnují digitální autentifikaci, zřízení digitální složky občana, integraci nabídky služeb veřejných institucí, automatizaci byrokratických úkonů a otevřený přístup k informacím. Počítá se také s digitalizací notářských služeb a těžkopádného justičního systému. Meziamerická rozvojová banka schválila na tento program podmíněný úvěr ve výši až 500 mil. USD.

Dle zprávy IBM čelila Kolumbie v loňském roce druhému nejvyššímu počty kyberútoků v Latinské Americe. Zvýšená exponovanost země vůči škodlivým aktérům je dána sousedstvím s Venezuelou a přítomností sofistikovaných kriminálních skupin spojených s narkobyznysem. V posledních třech letech byla kybernetickým útokem napadena řada státních institucí, včetně ozbrojených sil, státního zastupitelství či volebního orgánu, ale také významné subjekty kritické infrastruktury (zejména energetika, zdravotnictví) a místní média. S ohledem na rostoucí počet incidentů navyšuje investice do kybernetické bezpečnosti jak vláda, tak soukromý sektor. Aktuálně se pracuje na zřízení orgánu zastřešujícího tyto politiky na způsob českého NÚKIBu. Kolumbijský trh v této oblasti by měl do pěti let narůst o více než 0,6 mld. USD na odhadovaných 1,57 mld. USD v roce 2028. Chystá se také vytvoření hubu kyberbezpečnosti v kraji Caldas, kdy do existujícího Kolumbijského centra pro bioinformatiku a výpočetní biologii (BIOS) chce vláda za tímto účelem investovat 2,3 mil. USD. Při budování robustní kyberbezpečnostní infrastruktury se Kolumbie neobjede bez odpovídajících nástrojů a technické spolupráce zahraničních partnerů. Příležitosti se otevírají pro nástroje zabezpečování přenosu a ukládání dat, aplikací a procesů, ochranu citlivých informací před zcizením, správu uživatelských účtů či ověřování digitální identity. Uplatnit se mohou i sofitiskované produkty umožňující kontinuální monitorování zajištění bezpečnosti a odhalování slabých míst v IT systémech. S ohledem na důležitost kyberkriminality pro kolumbijské prostředí mají velký potenciál na místním trhu odpovídající softwarová řešení, včetně dohledových video systémů, vyšetřování mobilních telefonů, cloudů či transakcí v prostředí blockchainu.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí