Jihoafrická republika - ICT, elektronika, kyberbezpečnost, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Role ICT sektoru zastává v jihoafrickém hospodářství stále významnější roli a jeho podíl na tvorbě HDP se rok od roku navyšuje. V rámci kontinentu se JAR řadí mezi přední ICT regiony a lze zde v tomto odvětví očekávat vysokou míru dynamičnosti a sofistikovanosti. Jihoafrické ICT produkty a služby nacházejí díky rostoucí poptávce stále větší uplatnění ve zbytku kontinentu. Jihoafrické společnosti či pobočky společností zahraničních se v posledních letech významně podílely na rozvoji kontinentální telekomunikační infrastruktury. Ačkoliv je veřejný sektor většinou zodpovědný za podstatnou část investic v této oblasti, přepjatá jihoafrická státní kasa bohužel neumožňuje potřebný investiční a rozvojový rozvoj. Státní rozpočet JAR se proto soustřeďuje primárně na klíčové intervence za účelem rozšiřování socioekonomické spravedlnosti a inkluze, zvyšování konkurenceschopnosti či přípravy na 4IR. Ve vztahu k veřejným zakázkám je pro oblast ICT stěžejní Státní informačně-technologická agentura (SITA).

Opravdovým tahounem v odvětví ICT jsou však v JAR především bankovní a finanční instituce. S rostoucím počtem jedinců formálně zapojených do běžných ekonomických vztahů roste i poptávka po jednoduše dostupných bankovních a finančních službách. Komerční banky v JAR masivně investují do svých digitálních platforem a současně také podstatně investují do kybernetické bezpečnosti. Tento trend tak žene kupředu inovace v oblasti internetového, především mobilního, bankovnictví, které umožňuje převod a výběr finančních prostředků za použití minimální ICT infrastruktury.

Z hlediska soukromé spotřeby v oblasti ICT technologie jednoznačně převládají chytrá mobilní zařízení, která v absolutních číslech dalece převyšují snižující se poptávku po stolních počítačích či laptopech. Globální trend práce z domova rapidně umocněný pandemií covid-19 je v JAR velmi znatelný, a to i kvůli místy nízké interkonektivitě jednotlivých regionů, především těch rurálních. Z důvodu omezeného pohybu i snižování nákladů dochází velmi progresivně k vzdálenému výkonu řady firemních procesů či k jejímu úplnému outsourcingu. Není proto divu, že oblast outsourcingu firemních procesů (BPO) patří v JAR mezi nejdynamičtěji se rozvíjející ICT podsektory a v globálním měřítku je tak JAR již několik let po sobě jednou z nejatraktivnějších BPO destinací na světě. BPO v JAR zaměstnává více jak 270 000 osob, přičemž 25 % z nich obsluhuje mezinárodní klientelu. Dle odborníků existuje však potenciál navýšit do roku 2030 tato čísla až na 750 000 osob, z nichž 2/3 budou poskytovat služby výhradně zahraničním společnostem.

Z hlediska softwarů zajišťují poptávkový růst finanční a telekomunikační služby či retail. Jinými slovy odvětví, ve kterých inovativní a efektivní softwarová řešení poskytují značnou konkurenční výhodu. I tak je však téměř 35 % nainstalovaných softwarů v JAR používáno nelegálně a pirátství tak v tomto odvětví představuje nemalé potíže, ale zároveň i příležitost. Jihoafrické společnosti jsou obecně vzato senzitivní na výši softwarových nákladů, a proto je zde velký prostor pro integrační platformy a řešení.

Co se přístupu k internetu týče, odhaduje se, že jej má více jak 75 % jihoafrické populace, především skrze zmiňovaná chytrá mobilní zařízení. S tímto samozřejmě souvisí i pandemií umocněný rozvoj e-commerce. V kontinentálním měřítku lze považovat JAR za leadera v oblasti tzv. smart cities. Je však potřeba si uvědomit, že JAR je zemí s nejvyšším Gini koeficientem, tj. s nejvyšší sociální nerovností na světě. Smart cities řešení jsou proto koncentrována výhradně do tří jihoafrických metropolí, a to do Johannesburgu, Kapského Města a Durbanu. V těchto případech pak slouží občanům střední či vyšší vrstvy nejen k usnadnění života ve smyslu pohodlí, ale také jako náhrada za mnohdy neadekvátní služby ze strany mnohých municipalit. V neposlední řadě se velkému rozvoji v JAR těší i tzv. cloud computing, který dle všeho používá více jak 60 % firem, a s ním související datová centra.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí