Koho sledovat ohledně signálů trajektorie sazeb ECB? Lagardeová to není, vyplývá z analýzy Bloombergu

Když ekonomové sledují nejvyšší představitele Evropské centrální banky ohledně signálů budoucí trajektorie úrokových sazeb, Christine Lagardeová není tím, na koho se obrací jako první. Pouze 40 % respondentů v průzkumu agentury Bloomberg uvedlo prezidentku ECB mezi top dvěma členy Výkonné rady ECB, které sledují.

Z šesti členů Výkonné rady ECB většina oslovených ekonomů nejraději poslouchá Isabel Schnabelovou, německou úřednici zodpovědnou za trhy, a pak hlavního ekonoma ECB Philipa Lanea. Z 20 guvernérů národních centrálních bank eurozóny mají experti nejvíce času na Francouze Francoise Villeroye de Galhau a jeho nizozemský protějšek Klaase Knota, které někteří považují za možného nástupce Lagardeové. Němec Joachim Nagel je až třetí.

Je důležité vědět, koho sledovat vzhledem k tomu, že 26 členů Rady guvernérů mluví tak často a s tak širokým spektrem názorů. A když se mění měnová politika, jako nyní, je to ještě důležitější.

Výsledky průzkumu ukazují, že Lagardeová, bývalá francouzská ministryně financí a bývalá šéfka Mezinárodního měnového fondu, která přišla do ECB bez zkušeností s centrálním bankovnictvím, definuje svou roli jinak než její předchůdci. Většinou se chová jako předsedkyně zprostředkovávající konsenzus, oproti tomu bývalý prezident ECB Jean-Claude Trichet trval na tom, že je mluvčím Rady guvernérů a Mario Draghi často určoval politické kroky jednostranně.

"Projevy Lagardeové jsou velmi důležité, ale nezachycují zvraty jako takové, ani změny signálů," řekl Piet Haines Christiansen, hlavní stratég Danske Bank. „Během jejího funkčního období se role předkládání silných analytických argumentů pro postoj měnové politiky ujali Schnabelová a Lane."

Přístup Lagardeové se projevil po snížení sazeb minulý měsíc, kdy odmítla upřesnit načasování budoucích kroků. Pro novináře místo toho zavtipkovala: „jsem si jistá, že uslyšíte názor některých mých vynikajících kolegů.“

Od té doby Belgičan Pierre Wunsch, Ir Gabriel Makhlouf a Slovák Peter Kažimír uvedli, že ECB může letos snížit výpůjční náklady ještě jednou, přičemž další opatření závisí na poklesu inflace ke 2 %. Na druhé straně Řek Yannis Stournaras chce další dvě snížení a Portugalec Mario Centeno jich chce „pár“. Oblíbenci ekonomů Knot a Nagel byli méně přesní. První z nich sází pouze na jedno nebo dvě snížení, zatímco druhý zdůraznil, že po prvním snížení nejede ECB na autopilota.

„Z národních guvernérů je mou první volbou Knot,“ řekl Kristian Toedtmann, ekonom Dekabank. „Je zjevně v táboře jestřábů, ale jeho názory jsou dobře odůvodněné a otevřené argumentům. Jeho hodnocení, že měnová politika bude i po několika dalších sníženích sazeb stále restriktivní, je toho dobrým příkladem.

Toedtmannovo číslo 2 je Nagel, vzhledem k váze německé Bundesbank, následovaný francouzským guvernérem Villeroyem kvůli jeho centristickým názorům. Tento Francouz svou pozici utužil poté, co se od jeho jmenování v roce 2015 úředníci těžce a často dostávali do střetu kvůli záporným sazbám a nákupu dluhopisů. V poslední době však některé pozorovatele ECB překvapil netypicky holubičími názory. Před červnovým zasedáním trval na tom, že druhé snížení sazeb v červenci by nemělo být vyloučeno, což ekonomové a trhy neočekávali.

Členové Výkonné rady ECB bývají ohledně svého osobního postoje méně otevření než guvernéři národních centrálních bank. Ale i když ohledně letošních sazeb nenabídli ani Lane ani Schnabelová žádné podrobnosti, jejich poznámky jsou stejně velmi významné. Lane má tendenci zaměřovat svá veřejná vystoupení na podrobná vysvětlení zdraví ekonomiky eurozóny a často používá akademický jazyk, který může pochopení argumentů ztěžovat. Chybných úsudků se dopustil, když kritizoval prognózy ECB, které podle něj podceňovaly rozsah inflace v regionu, a poté příliš dlouho tvrdil, že šok bude jen přechodný.

Schnabelová často nastavuje agendu na budoucí problémy. Byla první, kdo diskutoval o tom, jak bude ECB používat svou rozvahu a sazby v novém normálním světě nebo jak změna klimatu a zelená ekonomika ovlivní inflaci. I ona se sice ve čtení ekonomiky mýlila a ponechávala si možnost dalšího zvýšení sazeb až do loňského prosince, kdy už se někteří kolegové ptali, zda ECB nezašla příliš daleko a analytici i trhy uvažovali o prvním snížení. Pro Toedtmanna jsou Lane a Schnabelová „protiklady“ a dodal, že „je proto poučné porovnávat názory obou“.

Metodika: Bloomberg provedl průzkum mezi 25 ekonomy mezi 5. a 10. červencem. Respondenti byli požádáni, aby uvedli své dva top členy Výkonné rady ECB a tři guvernéry národních centrálních bank eurozóny.

Zdroj: Bloomberg