Týdenní zprávy 08.07.2024 - 12.07.2024: Spotřebitelské ceny v červnu -0,3 % m/m a 2,0 % r/r a v jádrové složce +0,1 % m/m a +2,2 % r/r

Klíčové události a ukazatele

- ČR: Maloobchodní tržby v květnu -0,1 % m/m a +4,4 % r/r. Průmyslová produkce v květnu -2,2 % m/m a -3,2 % r/r.

- ČR: Spotřebitelské ceny v červnu -0,3 % m/m a 2,0 % r/r a v jádrové složce +0,1 % m/m a +2,2 % r/r.

- Eurozóna: Index spotřebitelských cen (HICP) v červnu předběžně +0,2 % m/m a +2,5 % r/r a v jádrové složce +2,9 % r/r.

- Polsko: Polská centrální banka (NBP) ponechala úrokové sazby beze změny – hlavní sazba setrvává na 5,75 %.

- USA: Index ISM v sektoru služeb v červnu nečekaně poklesl na 48,8 z květnových 53,8 bodu. Podle ukazatele NFP bylo v červnu vytvořeno 206 tis. pracovních míst a míra nezaměstnanosti vzrostla na 4,1 % z květnových 4,0 %.

- USA: Index spotřebitelských cen v červnu -0,1 % m/m a +3,0 % r/r a v jádrové složce +0,1 % m/m a +3,3 % r/r.

Očekávané události a ukazatele

- ČR: Běžný účet platební bilance (květen). Indexy cen výrobců (červen).

- Eurozóna: Index spotřebitelských cen HICP (červen) – finální údaj. Zasedání Evropské centrální banky (ECB).

- Německo: Index ekonomického sentimentu ZEW (červenec).

- Polsko: Index spotřebitelských cen (červen) – finálně. Průmyslová produkce (červen).

- USA: Maloobchodní tržby (červen).

Vývoj EUR/CZK

- Koruna vůči euru v tomto týdnu opět oslabila a obchodování se přesunulo k hladině 25,40 CZK/EUR (tříměsíční minimum koruny). Od zasedání bankovní rady ČNB v závěru června koruna oslabila o téměř 50 haléřů, když v posledních dvou týdnech byla ve vleku slabých čísel z domácí ekonomiky v kombinaci s výraznějším zpomalením spotřebitelské inflace. Na tomto základě jsem přistoupil k úpravě prognózy koruny vůči euru, když se během léta nyní rýsuje pravděpodobněji scénář slabší koruny (rozmezí 25 – 25,50 CZK/EUR).

- První polovina července nabídla řadu čerstvých makroekonomických statistik z domácí ekonomiky, po jejichž zveřejnění se bohužel pro letošní 2. čtvrtletí rýsuje pomalejší růst hrubého domácího produktu (HDP) řádově o 0,3 až 0,4 % mezikvartálně. Květnové statistiky z maloobchodu, průmyslu či stavebnictví totiž zklamaly a ani případné zlepšení v červnu již podle mě celkový výsledek za 2. čtvrtletí nezachrání. Pozitivem je alespoň ustupující spotřebitelská inflace a stále nízká nezaměstnanost, ačkoliv i zde jsou patrné známky zhoršování situace na pracovním trhu.

- Maloobchodní tržby v květnu -0,1 % m/m a +4,4 % r/r. Květnová čísla z maloobchodu zůstala za očekáváním a nedokázala kompenzovat slabší tržby za duben. K vyšším tržbám nepomohlo ani hokejové mistrovství světa. Zatímco v 1. čtvrtletí letošního roku byl zřetelný svižný růst maloobchodu, tak v posledních třech měsících, tj. období březen až květen, maloobchodní tržby v meziměsíčním srovnání de facto stagnují. Bohužel se podle mě začíná ukazovat, že rychlé oživení maloobchodu ze začátku letošního roku zatím není udržitelné. I nadále samozřejmě platí, že maloobchodní tržby v dalším průběhu letošního roku porostou, ale růstová dynamika pravděpodobně nebude tak silná, jak se optimisticky očekávalo v úvodu roku. V letošním roce lze podle mě očekávat růst maloobchodních tržeb v blízkosti 4 %.

- Průmyslová produkce v květnu -2,2 % m/m a -3,2 % r/r. Květnová čísla z průmyslu vyloženě zklamala. Oproti dubnu průmyslová produkce poklesla výrazněji, než se očekávalo. Nepotěšil ani meziměsíční pokles nových průmyslových zakázek (jejich hodnota po sezónním očištění byla v květnu nejslabší v letošním roce). Výsledkem je poměrně prudký trendový pokles průmyslu v posledních měsících. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by mělo ve 3. čtvrtletí dojít k razantnějšímu oživení produkce. Indexy podnikatelských nálad (PMI, Ifo) v ČR i v Německu zůstávají utlumené, když červnové zlepšení důvěry v tuzemském průmyslu (konjunkturální průzkumy) bych nepřeceňoval. Tvrdá květnová čísla z německého průmyslu, ať již se jednalo o samotnou produkci či nové zakázky, byla velmi slabá. Opřít se zatím nelze ani o nové zakázky. V souhrnu za letošní rok očekávám pokles průmyslové produkce o 0,5 % a to ještě za předpokladu, že ve druhé polovině roku přeci jen dojde k oživení průmyslové aktivity.

- V zahraničním obchodu se zbožím v květnu export -3,2 % m/m a +1,2 % r/r, import -2,1 % m/m a 0 % r/r a obchodní bilance byla přebytková ve výši 13,6 mld. korun. Celkové saldo zahraničního obchodu příznivě ovlivnil zejména obchod s elektrickými zařízeními, který se meziročně zlepšil o 6,4 mld. korun. Deficit obchodu s ropou a zemním plynem se zmenšil o 4,0 mld. korun a kladné saldo obchodu s motorovými vozidly vzrostlo o 2,7 mld. korun. V propadu pokračovalo stavebnictví. (v květnu -5,1 % m/m a -6,8 % r/r). Podíl nezaměstnaných osob v červnu setrval na 3,6 %.

- Spotřebitelská inflace (CPI) v červnu překvapila meziměsíčním poklesem o 0,3 %, což znamenalo meziroční zpomalení na 2 %. CPI se tak po inflačním vzedmutí v dubnu vrací na inflační cíl ČNB, tj. na 2 %. Za meziměsíčním poklesem CPI stály především nižší ceny potravin a nealkoholických nápojů (-0,6 %), ke kterým se přidal i oddíl doprava (-1,2 %). Nižší ceny potravin jsou v souladu s vývojem cen zemědělských výrobců v průběhu jarních měsíců, který naznačuje, že by ke zdražování potravin zatím nemělo docházet. Samozřejmě během léta se toto může změnit, když ceny potravin představují poměrně nejistou a obtížně predikovatelnou část spotřebního koše. S ohledem na slabá květnová čísla z tuzemské ekonomiky (maloobchod, průmysl, stavebnictví) nelze vyloučit o něco výraznější pokles úrokových sazeb ČNB ve druhé polovině roku (závěr roku 3,75 %), než jaká jsou aktuálně očekávání. Tím si lze také vysvětlit oslabení koruny v tomto týdnu. Samozřejmě případné rychlejší snižování sazeb ze strany ČNB by muselo být podmíněno setrvale horšími statistikami z tuzemské ekonomiky v kombinaci s rychlejším odezníváním spotřebitelské inflace v jádrové složce (v červnu již jen 2,2 % r/r).

Vývoj USD/CZK

- Koruna se vůči americkému dolaru v první polovině července pohybovala v rozmezí 23,20 – 23,50 CZK/USD. Koruna vůči dolaru oslabovala v návaznosti na slabší květnová čísla z tuzemské ekonomiky a výraznější zpomalení červnové spotřebitelské inflace (+2,0 % r/r). Ve čtvrtek odpoledne (11/7) však koruna část ztrát umazala poté, co i v USA došlo k významnějšímu zpomalení červnové spotřebitelské inflace (3,0 % r/r). Více se makroekonomickým statistkám z USA věnuji v oddílu EURUSD.

- Vývoj koruny vůči dolaru bude ve druhé polovině července odvislý především od obchodování na eurodolaru. V případě, že se eurodolar udrží pod hladinou 1,09 USD/EUR, tak je podle mě pravděpodobné, že se obchodování bude primárně odehrávat i nadále v pásmu 23,20 – 23,50 CZK/USD. V případě, že euro vůči dolaru posílí výrazněji nad hladinu 1,09 USD/EUR, může koruna zamířit zpět k úrovni 23 CZK/USD. Riziko výraznějších pohybů dolaru (prostřednictvím měnového páru EURUSD) představuje zasedání Evropské centrální banky v příštím týdnu (18/7).

Vývoj PLN/CZK

- V závěru června, ještě před zasedáním bankovní rady České národní banky (ČNB) jsem psal, že udržitelné oslabení koruny vůči polskému zlotému k hranici 6 CZK/PLN není příliš pravděpodobné. Zároveň jsem pro léto vycházel z předpokladu, že se koruna vůči euru bude pohybovat v rozmezí 24,50 – 25 CZK/EUR a zlotý vůči euru neposílí pod hladinu 4,25 PLN/EUR. A v neposlední řadě jsme jako riziko tohoto vývoje uváděl výsledek červnového zasedání ČNB.

- Vše je ale momentálně jinak. Necelý měsíc stačil k tomu, aby koruna oslabila vůči zlotému o více jako 30 haléřů (cca o 6 %), těsně pod hranici 6 CZK/PLN, což je opravdu extrémně rychlé oslabení de facto srovnatelné s první polovinou loňského října, kdy zlotý výrazně posiloval v návaznosti na výsledek parlamentních voleb v Polsku. Důvodem tak prudkého oslabení koruny byla kombinace zasedání ČNB, na kterém centrální bankéři snížili úrokové sazby o 50 bodů a po ČNB o dost slabší květnová čísla z tuzemské ekonomiky (maloobchod, průmysl) a výraznější zpomalení červnové spotřebitelské inflace. Část finančního trhu tak nově začíná spekulovat nad tím, že ČNB do konce letošního roku sníží sazby o dalších 100 bodů (hlavní sazba na 3,75 %), což koruně vůbec neprospívá.

- Oproti ČNB polská centrální banka (NBP) na červencovém zasedání avizovala neměnnost úrokových sazeb minimálně do konce letošního roku, a to s ohledem na výraznější zrychlení spotřebitelské inflace ve druhé polovině letošního roku k 5 % (jádrová inflace ke 4 %) kvůli cenám elektřiny. NBP zároveň pro letošní rok prognózuje růst HDP o 3 %, zatímco v případě ČR, to po slabém 2. čtvrtletí vypadá na růst HDP lehce přes 1 %, pokud vůbec.

- Výsledkem je tak zmiňované oslabení české měny těsně pod hladinu 6 CZK/PLN. Je však reálné, že by zlotý během léta udržitelně posílil nad oněch 6 CZK/PLN? Stále předpokládám, že úplně ne. Krátkodobě (dny, několik týdnů) nyní nelze takovýto vývoj rozhodně vyloučit. Dlouhodobě (měsíce) však i nadále vycházím z předpokladu, že zrychlení inflace v Polsku bude během druhé poloviny roku na zlotý působit negativně. Zároveň hladina 6 CZK/PLN představuje z technického pohledu velmi silnou rezistenční úroveň (v širším okolí této úrovně se koruna pohybovala nepřetržitě od r. 2018 až do začátku pandemie v únoru 2020). A v neposlední řadě se domnívám, že v aktuálním kurzu koruny je již většina negativ započtena a zároveň je nutné si i uvědomit, že kurz koruny je i důležitou proměnnou pro rozhodování ČNB (čím slabší koruna, tím větší šance, že ČNB nebude snižovat sazby tak rychle nebo, že snižování sazeb dokonce pozastaví).

Vývoj EUR/USD

- Na hlavním měnovém páru euro v první polovině července posilovalo. V prvním červencovém týdnu nejprve v návaznosti na slabší čísla z USA (výrazně poklesl červnový index ISM ve službách) a v tomto týdnu po zveřejnění nižší CPI inflaci v USA. Obchodování se tak zkraje pátečního odpoledne odehrávalo lehce pod hladinou 1,09 USD/EUR (více jak měsíční maximum eura). S tím, jak z USA začínají chodit přeci jen slabší čísla a spotřebitelská inflace ustupuje, se zvyšuje pravděpodobnost, že americký Fed začne snižovat úrokové sazby, což samozřejmě pomáhá euru (diskontování budoucích kroků Fedu). To, že by Fed snížil sazby již na zasedání v závěru července podle mě však moc pravděpodobné není, ale snížení sazeb v září je dost reálné.

- Co čekat na eurodolaru v příštím týdnu? Z pohledu technické analýzy bude záležet na tom, zda se obchodování udrží pod hladinou 1,09 USD/EUR. Pokud ne, tak je další metou úroveň 1,098 USD/EUR (maximum eura za začátku března). V případě, že bude hladina 1,09 USD/EUR tzv. držet, tak obchodování v rozmezí 1,08 – 1,09 USD/EUR. Z makroekonomických statistik a událostí mohou mít výraznější dopad na eurodolar červnové maloobchodní tržby v USA a především zasedání Evropské centrální banky ECB (18/7), na kterém však velmi pravděpodobně centrální bankéři ponechají úrokové sazby beze změny. I samotná komunikace ECB však může s eurodolarem výrazněji zahýbat.

- Reakce eura na výsledky parlamentních voleb ve Francii byla nevýrazná. V první polovině července byly sice zveřejněny zajímavé statistiky z eurozóny, ale bez silnějšího dopadu na euro. Spotřebitelská HICP inflace v eurozóně v červnu podle předběžného odhadu +0,2 % m/m a +2,5 % r/r a v jádrové složce +2,9 % r/r. Kompozitní index PMI za červen byl finálně mírně zlepšen na 50,9 bodu. Slabá průmyslová čísla byla zveřejněna v Německu – v květnu nové průmyslové zakázky -1,6 % m/m a průmyslová produkce -2,5 % m/m.

- V USA v minulém týdnu negativně překvapil pokles červnového indexu ISM ve službách pod neutrální hladinu 50 bodů (48,8 bodu). Pečlivě sledovaná čísla z pracovního trhu NFP ukázala na silný přírůstek nových pracovních míst (+206 tis.), ale míra nezaměstnanosti mírně vzrostla na 4,1 %. V tomto týdnu v USA spotřebitelská inflace (CPI) v červnu -0,1 % m/m a +3,0 % r/r a v jádrové složce +0,1 % m/m a +3,3 % r/r. Po květnu (0 % m/m) se tak jedná o druhý meziměsíční údaj v řadě, který ukazuje na výrazné zpomalení inflační dynamiky. Meziměsíčně CPI inflace v USA předtím naposledy poklesla v květnu 2020, tj. před více jak čtyřmi roky. Důležité je, že v červnu pokračovalo zpomalování i v jádrové složce inflace (+0,1 % m/m) a +3,3 % r/r (nejnižší meziroční růst od dubna 2021). Pokud by se v podobném duchu vyvíjela cenová dynamika i přes léto, tak by Americká centrální banka (Fed) na zářijovém zasedání velmi pravděpodobně přistoupila ke snížení úrokových sazeb. S odeznívající inflací by totiž měl Fed více prostoru věnovat se zpomalující americké ekonomice, ze které v poslední době chodí přeci jen trochu horší čísla.