Inflace v USA poklesla a tento trend by měl i nadále pokračovat = sazby by měly jít dolů

Včera příjemně překvapila inflace v USA. V meziměsíčním vyjádření došlo k poklesu cenové hladiny o 0,1 %. Meziroční inflace tak poklesla na 3 %. Očekávání byla nastavena o desetinku až dvě výše.


Mírný pokles cen je prvním od května 2020 a stály za ním klesající ceny pohonných hmot. Proto bych byl s nějakým silnějším protiinflačním působením v americké ekonomice opatrný. Na druhou stranu inflační tlaky zpomalují.


Jádrová inflace dosáhla 0,1 % meziměsíčně, což znamená zpomalování růstu již čtvrtý měsíc po sob. To signalizuje slábnutí proinflačních tlaků plynoucích z domácí poptávky (s inflačním cílem je konzistentní meziměsíční růst cen o 0,17 %).


Meziročně dosáhla jádrová inflace 3,3 % a dále pozvolna slábne.


Celkově by data měla potvrzovat slábnutí inflace, což by mělo pokračovat. Za nižšími inflačními tlaky stojí především vysoké sazby FEDu a zpomalení domácí poptávky.

Data jsou v souladu s potřebou začít snižovat sazby. Ačkoliv je inflace stále na 3 %, toto číslo je ovlivněno vývojem ekonomiky z před 6-9 měsíci. Pokud se podíváme na aktuální odhady cenového vývoje pro příští rok, který by měl FED zajímat nejvíc, hodnoty (očekávané) inflace jsou někde mezi 2 a 3 %. Vůči nim je současná hladina úrokových sazeb FEDU (5,25-5,50 %) až příliš vysoko a zbytečně brzdí ekonomiku. To se ale projeví až se zpožděním.

Stále si tak myslím, že FED aktuálně nechává měnovou politiku až moc přísnou a dodává do americké ekonomiky měnověpolitickou chybu. Proto vidíme riziko, že příští rok může americká ekonomika výrazněji zpomalit a vyloučit se nedá ani mírná recese.

V tuto chvíli neměníme náš odhad, že letos dodá FED dvojí snížení sazeb o 25 bodů. Příští rok čekáme, že FED sníží sazby 5x.

Jiří Polanský