Koruna v posledních týdnech neoslabuje výrazně jen vůči euru, ale i vůči polskému zlotému

V závěru června, ještě před zasedáním bankovní rady České národní banky (ČNB), jsem psal, že udržitelné oslabení koruny vůči polskému zlotému k hranici 6 CZK/PLN není příliš pravděpodobné. Zároveň jsem vycházel z předpokladu, že se koruna vůči euru bude letos v létě pohybovat v rozmezí 24,50 – 25 CZK/EUR a zlotý vůči euru neposílí pod hladinu 4,25 PLN/EUR. A v neposlední řadě jsem jako riziko tohoto vývoje uváděl výsledek červnového zasedání ČNB.

Vše je ale momentálně jinak. Necelý měsíc stačil k tomu, aby koruna oslabila vůči zlotému o více jako 30 haléřů (cca o 6 %), těsně pod hranici 6 CZK/PLN. Jedná se o opravdu extrémně rychlé oslabení de facto srovnatelné s první polovinou loňského října, kdy zlotý výrazně posílil v návaznosti na výsledek parlamentních voleb v Polsku. Důvodem tak prudkého oslabení koruny v posledních týdnech byla kombinace zasedání ČNB, na kterém centrální bankéři snížili úrokové sazby o 50 bodů a po ČNB o dost slabší květnová čísla z tuzemské ekonomiky (maloobchod, průmysl) a výraznější zpomalení červnové spotřebitelské inflace. Část finančního trhu tak nově začíná spekulovat nad tím, že ČNB do konce letošního roku sníží sazby o dalších 100 bodů (hlavní sazba na konci roku na 3,75 %), což koruně momentálně vůbec neprospívá.

Oproti ČNB polská centrální banka (NBP) na červencovém zasedání avizovala neměnnost úrokových sazeb minimálně do konce roku, a to s ohledem na výraznější zrychlení spotřebitelské inflace ve druhé polovině letošního roku k 5 % (jádrová inflace ke 4 %) kvůli cenám elektřiny. NBP zároveň pro letošní rok prognózuje růst HDP o 3 %, zatímco v případě ČR, to po slabém 2. čtvrtletí vypadá na růst HDP lehce přes 1 %, pokud vůbec.

Výsledkem je tak zmiňované oslabení české měny těsně pod hladinu 6 CZK/PLN. Je však reálné, že by zlotý během léta udržitelně posílil nad oněch 6 CZK/PLN? Stále předpokládám, že úplně ne. Krátkodobě (dny, několik týdnů) nyní nelze takovýto vývoj rozhodně vyloučit. Dlouhodobě (měsíce) však i nadále vycházím z předpokladu, že zrychlení inflace v Polsku bude během druhé poloviny roku na zlotý působit negativně. Zároveň hladina 6 CZK/PLN představuje z technického pohledu velmi silnou rezistenční úroveň (v širším okolí této úrovně se koruna pohybovala nepřetržitě od r. 2018 až do začátku pandemie v únoru 2020) – viz graf. A v neposlední řadě se domnívám, že v aktuálním kurzu koruny je již většina negativ započtena a zároveň je nutné si i uvědomit, že kurz koruny je i důležitou proměnnou pro rozhodování ČNB (čím slabší koruna vůči euru, tím větší pravděpodobnost, že ČNB nebude snižovat sazby tak rychle nebo, že snižování sazeb dokonce pozastaví).

Miroslav Novák

Vystudoval obor Finance na Vysoké škole ekonomické v Praze a Finance a finanční služby na Vysoké škole finanční a správní. Zkušenosti v oblasti bankovnictví načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti AKCENTA. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kursů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média.

AKCENTA CZ

AKCENTA CZ je jedním z nejvýznamnějších obchodníků s devizami na českém trhu a ve střední Evropě s více než 20 letou tradicí. Kromě výhodných individuálních kurzů pro nákup a prodej deviz a minimálních poplatků za zahraniční platební styk, nabízí i zajištění proti kurzovým rizikům (forwardové obchody a opce). Společnost aktivně působí také v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Německu a Francii. Klientské portfolio tvoří více než 46 tisíc subjektů, převážně malých a středně velkých firem orientovaných na export nebo import. Je držitelem licence platební instituce a obchodníka s cennými papíry udělenou ČNB.

Více informací na: https://www.akcentacz.cz/