Práva a povinnosti ve zkušební době: Na co máte nárok?

Začátek nového pracovního poměru je významným milníkem v životě každého zaměstnance. První dny a týdny v nové práci jsou často spojeny s mnoha otázkami a nejistotou ohledně budoucnosti. Právě proto je zde zkušební doba, která dává zaměstnavateli i zaměstnanci čas na zhodnocení, zda jim bude vzájemná spolupráce vyhovovat. Jak zkušební doba funguje a na co byste si měli dát pozor?

Jaká jsou vaše práva a povinnosti ve zkušební době?

Zkušební doba je období na začátku pracovního poměru, které může trvat maximálně tři měsíce. U vedoucích zaměstnanců je možné tuto dobu sjednat až na šest měsíců. I v tomto případě je nutné pracovní poměr dohodnout písemně, a to nejpozději v den nástupu do práce. Není možné ji sjednat dodatečně ani prodloužit, a to ani se souhlasem obou stran.

Zvláštní pravidla platí pro zkušební dobu sjednanou u pracovního poměru na dobu určitou. Zde nesmí být zkušební doba delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Pokud je tedy pracovní smlouva uzavřena na čtyři měsíce, zkušební doba smí trvat maximálně dva měsíce.

Během zkušební doby má zaměstnanec stejná práva a povinnosti jako kterýkoliv jiný zaměstnanec. Vztahuje se na něj zákoník práce a další pracovněprávní předpisy, musí dodržovat pracovní řád a plnit pokyny nadřízených. Zároveň má nárok na všechny složky mzdy, jako jsou příplatky za práci přesčas, ve svátek, v noci, o víkendu a tak podobně. Jediné omezení se týká možnosti výpovědi, jak si ostatně rozebereme níže.

Jak na ukončení pracovního poměru ve zkušební době?

Hlavním účelem zkušební doby je umožnit zaměstnavateli i zaměstnanci ukončit pracovní poměr bez udání důvodu. Obě strany mají možnost spolupráci rychle a snadno ukončit, aniž by musely dodržet běžnou dvouměsíční výpovědní dobu.

Během zkušebního období lze vypovědět smlouvu i těhotným ženám, nesmí být ale prokázáno, že důvodem bylo samotné těhotenství. Výpověď musí být opět písemná s tím, že pracovní poměr končí doručením výpovědi zaměstnanci, pokud v ní není uveden pozdější den. Stejně tak může výpověď podat i zaměstnanec, a to bez uvedení důvodu.

Takové rozhodnutí s sebou však nese určité důsledky. Pokud se vy samotní rozhodnete z práce ve zkušební době odejít, nemáte nárok na odstupné a výše podpory v nezaměstnanosti se zkrátí na pouhých 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku či vyměřovacího základu.

Kdy máte nárok na nemocenskou a dovolenou?

I během zkušební doby má zaměstnanec nárok na nemocenské dávky. Od 1. do 14. dne nemoci zaměstnanci přísluší náhrada mzdy od zaměstnavatele. Nárok na nemocenskou vzniká až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Každopádně po uplynutí prvních 14 dnů má zaměstnavatel právo na okamžité vypovězení smlouvy.

Zajímavá je i otázka dovolené. Nárok na dovolenou zaměstnanci vzniká až po odpracování 60 dnů v kalendářním roce. V takovém případě má nárok na poměrnou část dovolené za odpracované dny. Pokud pracovní poměr ve zkušební době skončí dříve, nárok na dovolenou nevznikne.

Poskytne vám zaměstnavatel benefity?

Vedle zákonných nároků, jako je mzda, nemocenská či dovolená, poskytují mnozí zaměstnavatelé svým zaměstnancům i další benefity. Může se jednat například o stravenky, příspěvky na sport a kulturu, jazykové kurzy nebo dny volna navíc. Zda tyto benefity náleží i zaměstnancům ve zkušební době, závisí čistě na rozhodnutí a štědrosti konkrétního zaměstnavatele.

Zkušební doba je důležitým institutem pracovního práva, který dává zaměstnavatelům i zaměstnancům prostor vzájemně otestovat spolupráci a v případě potřeby ji bez zbytečných komplikací ukončit. Před nástupem se vždy informujte o všech podmínkách a v případě nejasností se neváhejte zaměstnavatele na cokoliv zeptat.