Školy zanedbávají moderní dějiny

Česká školní inspekce provedla v letech 2021 a 2022 šetření v základních a středních školách s cílem zjistit, jak kvalitní a úspěšná je výuka moderních dějin. Výsledky bohužel nejsou příliš pozitivní.

Součástí šetření byl test znalostí z moderních dějin, který absolvovalo téměř 26 000 žáků. Třetina z nich dosáhla pouze minimální úrovně a pětina byla vyhodnocena jako nedostačující. Nejhorší výsledky měli žáci nematuritních oborů, nedostatečnou úroveň znalostí mezi nimi vykázalo 53 %. Nejlepší výsledky vykázali žáci gymnaziálních oborů, jichž 45 % uspělo s nejvyšším hodnocením a 38 % s vyšším.

Zajímavé je, že v úlohách z období do roku 1945 byli úspěšnější chlapci než dívky, v úlohách z období po roce 1945 a ve všeobecném přehledu byly rozdíly mezi chlapci a dívkami nevýznamné. Z témat moderních dějin zajímala chlapce častěji období od vzniku Československa po nástup komunistického režimu, období studené války, světových válek a téma fašismu a nacismu, dívky naproti tomu více zajímaly sametová revoluce, každodenní život za normalizace, téma holokaustu a globální problémy současného světa.

Žáci, kteří ve větší míře souhlasí s tím, že poznávání dějin pomáhá k orientaci v současném společenském dění, ovlivňuje a rozvíjí pohled na dění v současné společnosti a pomáhá porozumět vývoji společnosti, dosáhli v testu lepších výsledků.

Nejzajímavější období dějin podle žáků (%)

Času je málo, administrativy moc

Nepříliš pozitivně vykreslují situaci také zjištěné údaje o časové dotaci, která je na školách výuce moderních dějin věnována. Více než třetina učitelů věnuje dějinám Československa a České republiky po roce 1945 méně času než dějinám Československa mezi lety 1918–1945. A úplně nejnovější dějiny neprobírají dvě třetiny učitelů. Zhruba pětina učitelů dovede výuku dějepisu v deváté třídě do 1. desetiletí 21. století, do současnosti dospěje přibližně 14 % učitelů.

Ani samotní žáci nejsou s rozsahem výuky moderních dějin spokojeni. Dvě třetiny z nich hodnotily dobu věnovanou této výuce jako nedostatečnou.

Za nejsilnější faktor omezující čas věnovaný výuce označují pedagogové značné administrativní povinnosti a nedostatečnou prestiž učitelského povolání.

Z šetření mezi pedagogy rovněž vyplynuly rozdílné pohledy na cíle dějepisného vyučování. Aprobovaní učitelé kladou větší důraz na to, aby žáci obhajovali vlastní názor, uměli vyhledávat a analyzovat informace, vnímali historické události z více úhlů pohledu a oddělovali výklad historie od propagandy a mýtů. Učitelé bez aprobace ve větší míře požadují, aby žáci znali fakta o české a světové historii.

Článek si můžete přečíst v červnovém vydání časopisu Statistika&My.