Češi zvolili převážně europoslance, kteří pro euro zrovna nehoří, bylo by zvláštní, kdyby pro něj hořel eurokomisař. Nahrálo by to Babišovi, Turkovi a spol., navíc hrozí „frexit“

Jednoznačně pro přijetí eura je jen 5 z 21 včera zvolených europoslanců, tedy necelých 24 %. Bylo by tudíž velmi zvláštní, pokud by jednoznačně pro euro měl být český eurokomisař. Veřejnost by si to vyložila jako vládní pohrdání vůlí voličů. A pokud ne, tak jí to tak jistě vyloží opozice.

Pokud tedy vláda nechce do sněmovních voleb poztrácet další cenné preference, a nahrát ještě více opozici, musí na eurokomisaře nominovat člověka, jenž se k přijetí eura staví nanejvýše velice zdrženlivě.

Navíc, pro zdrženlivost vůči euru si po včerejšku říká obecná situace v celé EU, zejména pak ovšem ve Francii.

Předčasné parlamentní volby, které tam včera prezident Emmanuel Macron vypsal bezprostředně v reakci na debakl své partaje v eurovolbách, představují „těžký úder“ pro dluhopisy evropských zemí, varuje ve své dnešní analýze německá Commerzbank.

Řada evropských zemí je již nyní předlužená, včetně právě Francie. Dosud jim ve velkém půjčovali zámořští investoři, jimž je ale nyní houstnoucí nejistota kolem dalšího politického vývoje EU mocným odrazením. Jejich zájem o dluhopisy evropských zemí může opadnout natolik, že úrokové sazby na vládním dluhu zejména předlužených zemí EU typu Francie, Itálie či Řecka znatelně vzrostou. A to zvláště v době, jako je tato, kdy Evropská centrální banka kvůli svému boji s inflací už nedokupuje dluhopisy zemí eurozóny, jak tak konala v uplynulých letech.

Ostatně, francouzská burza se dnes propadala nejvíce za poslední takřka rok, nakonec ztratila poměrně výrazná 2,4 %. Dolů ji stahovaly akcie bank typu BNP Paribas a Société Générale, které nejvíce doplácí na rostoucí hrozbu neudržitelnosti francouzského dluhu. Tuto hrozbu umocňuje nedávné zlomové snížení ratingu Francie a právě nynější volební debakl Macronovy partaje.

Francouzský prezident měl v úmyslu alespoň stabilizovat veřejné finance předlužené Francie. Nyní – po rozpuštění parlamentu a vypsání voleb – se trhy obávají, že se bude muset vrhnou do střetu s triumfující partají Marine Le Penové tak náruživě, že se roztočí další kolo francouzského zadlužování. To může střednědobě zásadně poškozovat také euro, neboť Francie je druhá největší ekonomika eurozóny.

Například akcie Société Générale, matky Komerční banky, dnes spadly o mimořádných bezmála 8 %. Trhy nepočítaly, že Macronovo fiasko bude až tak značné. Bojí se tedy jako nikdy, že dříve či později Francii povládne Le Penová. Na pořadu dne pak po grexitu a brexitu bude frexit. Ten sice Le Penová v posledních letech zavrhuje. Nicméně ve svém programu má stále spoustu zásadních bodů v oblasti ekonomické nebo třeba imigrační, které by vedly k paralýze vztahu Paříže a Bruselu, takže by na frexit – vystoupení Francie z EU – svým způsobem vlastně mohlo dojít právě i takto.

V takovém případě je z hlediska Česka jistě o to prozíravější zůstat zatím mimo eurozónu. Zdrženlivost vůči euru je proto namístě.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank