Hospodaření vládních institucí dosáhlo deficitu 3,5 mld. Kč - Státní rozpočet, analýza čtvrtletních sektorových účtů - 2. čtvrtletí 2024
Sektor vládních institucí
Saldo hospodaření[19] sektoru vládních institucí ve 2. čtvrtletí roku 2024 dosáhlo deficitu 3,5 mld. Kč, což byl o 14,0 mld. Kč lepší výsledek než v předchozím roce. Deficit tak dosahoval v tomto čtvrtletí hodnoty 0,2 % HDP.
Graf 9: Saldo hospodaření sektoru vládních institucí (v mil. Kč)
Podobně jako v předchozím čtvrtletí bylo meziroční snížení deficitu hospodaření vládních institucí způsobeno zejména tím, že výdaje rostly pomaleji než příjmy. Zatímco příjmy rostly od začátku roku 2022 víceméně stabilním tempem, vývoj výdajů byl rozkolísanější.
Graf 10: Meziroční změny salda příjmů a výdajů vládních institucí (v mil. Kč)
Příjmy rozpočtů sektoru vládních institucí nominálně vzrostly meziročně o 5,6 %. Tento růst byl, podobně jako v předchozím čtvrtletí, tažen zejména vyšším výběrem daní z příjmu fyzických a právnických osob[20] a přijatými sociálními příspevky[21]. Na rozdíl od předchozího čtvrtletí byl růst podpořen i mírně zlepšeným výběrem daně z přidané hodnoty[22]. Výrazně pozitivní vliv na příjmy mělo obnovení poplatku na podporu obnovitelných zdrojů, jehož výběr byl pro rok 2023 dočasně pozastaven.
Graf 11: Rozklad meziroční změny příjmů sektoru vládních institucí (v mil. Kč)
Výdaje rozpočtů sektoru vládních institucí byly nominálně o 3,8 % vyšší než ve stejném čtvrtletí roku 2023. Podobně jako v předchozím čtvrtletní bylo meziroční tempo růstu výrazně nižší než v předchozím období. Téměř všechny položky výdajů vládních institucí byly sice meziročně nominálně vyšší, nicméně se jedná spíše o mírný nárůst. K mírnému snížení došlo v případě vyplacených dotací[23], výdajových kapitálových transferů[24] i investic[25]. Největší část celkového růstu výdajů připadla, tak jako v předchozích obdobích, na sociální dávky[26], které byly tažené zejména meziročním růstem starobních důchodů, ale například i růstem příspěvků na bydlení či nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní služby a dále výdaji na konečnou spotřebu vlády. Nicméně tento růst má od začátku roku 2023 tendenci pozvolna nominálně zpomalovat.
Graf 12: Rozklad meziroční změny výdajů sektoru vládních institucí (v mil. Kč)
* Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery, vč. nakoupené tržní produkce
Dluh sektoru vládních institucí dosáhl ve 2. čtvrtletí 2024 hodnoty 3 320,0 mld. Kč[27] a meziročně vzrostl o 169,3 mld. Kč. Míra zadlužení vládních institucí ve vztahu k HDP[28] se meziročně nezměnila a dosahovala hodnoty 42,6 % HDP. Změna struktury dluhu byla pokryta zejména nárůstem dlouhodobých cenných papírů v neprospěch krátkodobých půjček.
Graf 13: Meziroční změna struktury dluhu sektoru vládních institucí (v mil. Kč)
[1] Údaje očištěné o cenové vlivy a dále i o sezónní a kalendářní vlivy. Není-li uvedeno jinak, jsou v dalším textu údaje neočištěné o cenové, kalendářní a sezónní vlivy.
[2] Celková tvorba hrubého fixního kapitálu mezičtvrtletně vzrostla o 1,9 % a meziročně o 0,7 % (sezónně očištěno).
[4] Reprezentovaný ukazatelem Hrubá přidaná hodnota (B.1g).
[5] Údaj očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy. K očištění o cenové vlivy byl použit deflátor hrubé přidané hodnoty za celé národní hospodářství.
[6] Údaj očištěný o cenové vlivy pomocí deflátoru hrubé přidané hodnoty za celé národní hospodářství.
[7] Celková zaměstnanost v přepočtu na plnou pracovní dobu.
[8] V běžných cenách vzrostla hrubá přidaná hodnota meziročně o 4,8 %.
[9] Vyjádřená poměrem hrubého provozního přebytku a hrubé přidané hodnoty, sezónně očištěný ukazatel.
[10] Běžné daně z důchodů a jmění (D.5) zaplacené sektorem nefinančních podniků vzrostly o necelé 3,0 mld. Kč, tj. o 3,7 %.
[11] Vyjádřenou poměrem hrubých úspor a hrubé přidané hodnoty
[14] Vyjádřená poměrem ukazatele Tvorby hrubého fixního kapitálu a hrubé přidané hodnoty.
[16] Ukazatel očištěný o sezónní vlivy.
[17] Ukazatel čisté půjčky/výpůjčky (B.9) se, na rozdíl od předchozích dvou čtvrtletí, dostal do záporných hodnot (-3,4 mld. Kč), což naznačuje ochotu nefinančních podniků půjčovat si finanční prostředky pro své podnikatelské činnosti.
[18] Údaje v této kapitole odpovídají aktuálním notifikacím vládního deficitu a dluhu. Údaje se mohou mírně lišit od publikovaných údajů ve čtvrtletních sektorových účtech z důvodu revizní politiky národních účtů.
[20] Jedná se o ukazatel Běžné daně z příjmů a majetku (D.5), který vzrostl meziročně o 9,0 % na 181,6 mld. Kč.
[24] Jedná se o ukazatel Kapitálové transfery, placené (D.9).
[25] Jedná se o ukazatel Hrubá tvorba kapitálu (P.5)
[26] Jedná se o ukazatel Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery (D.62) a naturální sociální transfery – nakoupená tržní produkce (D.632).
[27] Dluh vládních institucí je v tomto textu reprezentován výší konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček (tzv. Maastrichtský dluh pro potřeby EDP statistiky). Jedná se o ukazatel, který je odlišný od chápání dluhu v sektorových účtech podle ESA 2010 zahrnujícího navíc měnové zlato a zvláštní práva čerpání, účasti a podíly v investičních fondech, pojistné a penzijní programy, finanční deriváty a zaměstnanecké opce a ostatní závazky.
[28] Vyjadřuje poměr dluhu vládních institucí k HDP (roční součet hodnota posledních 4 čtvrtletí).
[29] Reprezentované ukazatelem Hrubý disponibilní důchod (B.6g), který představuje celkový úhrn všech důchodů, které mají domácnosti k dispozici pro spotřebu, investice a jiné účely. V následujícím textu je tento ukazatel nahrazen pojmem „příjmy domácností“.
[30] Pro očištění o vliv cen byl použit deflátor výdajů na konečnou spotřebu domácností: ve 2. čtvrtletí 2024 činil meziroční cenový nárůst 3,3 % a mezičtvrtletně došlo k růstu o 0,3 %.
[31] Tj. po očištění o cenové i sezónní a kalendářní vlivy
[32] Ukazatel (přijaté) Náhrady zaměstnancům (D.1)
[33] Ukazatel Čistý provozní přebytek a smíšený důchod (B.2n a B.3n)
[34] Reprezentovaný ukazatelem Saldo druhotných důchodů.
[35] Ukazatel Výdaje na konečnou spotřebu domácností (P.3)
[36] Údaje očištěné o změny cen a kalendářní a sezónní vlivy.
[37] Hrubé úspory (B.8g) představují část hrubého disponibilního důchodu, která nebyla spotřebována ve formě výdajů na konečnou spotřebu.
[38] Vyjádřená poměrem hrubých úspor a hrubé přidané hodnoty
[39] Údaje očištěné o kalendářní a sezónní vlivy
[40] Údaje očištěné o kalendářní a sezónní vlivy
[41] Údaje očištěné o kalendářní a sezónní vlivy
[42] Reprezentované ukazatelem Tvorba hrubého fixního kapitálu (P.51).
[43] Ukazatel Čisté půjčky/výpůjčky (B.9g)
[45] Oba údaje vychází z dat očištěných o cenové, sezónní a kalendářní vlivy
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Vládní instituce - celkem (Vklady od neměnových finančních institucí a vlády - stavy) - ekonomika ČNB
- Finanční instituce (bez úvěrových institucí) - ekonomika ČNB
- US - deficit obchodní bilance v srpnu stagnoval, deficit s Čínou rekordní
- Místní vládní instituce (Archív (ESA95)»Vládní instituce) - ekonomika ČNB
- Úvěrové instituce - počet poboček (Instituce nabízející platební služby pro non-MFI) - ekonomika ČNB
- Růst deficitu zpomaluje - za 9M je deficit aktuálně 252,7 mld. Kč
- Povolení k činnosti platební instituce Udělení povolení k činnosti platební instituce, Díl 2 - Zákon o platebním styku č. 370/2017 Sb.
- Výkon činnosti platební instituce a zahraniční platební instituce v hostitelském členském státě, Díl 4 - Zákon o platebním styku č. 370/2017 Sb.
- Státní instituce, datová schránka, porovnání státních institucí
- Deficit obchodní bilance se dálě prohlubuje Deficit obchodní bilance za říjen činil -16,4 mld. Kč (v říjnu 1999 -6,0 mld. Kč). Záporné saldo vzniklo především ve skupině surovin, polotovarů a chemických výrobků ve výši 14,4 mld.
- ČS - zoom - upálit fiskální deficit ? Je deficit špatný ?
- Ústřední vládní instituce (Vládní instituce) - ekonomika ČNB
Prezentace
29.01.2025 Xiaomi má nový bestseller. Je extrémně nadupaný a
28.01.2025 České firmy stále častěji místo banky…
24.01.2025 Samsung ukázal svůj nejlepší telefon.
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Výprodej v technologickém sektoru: na kolena ho srazil výkonný model umělé inteligence z Číny
Petr Lajsek, Purple Trading
Ole Hansen, Saxo Bank
Zlato a stříbro zaznamenávají nové zisky s nástupem éry Trump 2.0
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
ČNB patří mezi pět největších kupců zlata mezi centrálními bankami
Miroslav Novák, AKCENTA
?
Okénko pro podnikatele
Lukáš Novotný, Geis
Logistická firma Geis posiluje: Akvizice skupiny Gras a poboček Krüger