ECB poprvé snižuje sazby, další kroky však halí nejistota - Rozbřesk

Evropská centrální banka včera poprvé od roku 2019 přistoupila ke snížení depozitní sazby, a to o čtvrt procentního bodu na 3,75 %. Hlavním důvodem je dosavadní progres v desinflačním procesu. Pro trhy ani analytiky nešlo o překvapení, neboť centrální bankéři tento krok dopředu zřetelně avizovali, což se odrazilo i na minimální reakci eurové křivky nebo eurodolaru.

Včerejší rozhodnutí se opírá o aktualizovanou makroekonomickou prognózu. Ta dle očekávání nedoznala dramatických změn, celkově ale vyznívá více proinflačně než minulá. Růst HDP byl pro tento rok revidován mírně směrem nahoru (0,9 %), stejně jako celková inflace v letech 2024 (2,9 %) a 2025 (2,2 %). ECB ale vyšší inflační výhled pro příští rok (+0,2 p.b.), resp. pomalejší odeznívání cenových tlaků evidentně nepovažuje za kardinální problém. Důležitý je z jejího pohledu očekávaný pokles celkové i jádrové inflace na 2% cíl ve druhé polovině roku 2025, který podporuje širší desinflační příběh. V roce 2026 už nová prognóza počítá s průměrnou inflací přesně na cíli.

Doprovodná komunikace a tisková konference Ch. Lagarde rovněž nepřekvapily a nesly se v relativně vágním duchu. Trhy se tak nedočkaly žádných konkrétnějších informací směrem k dalšímu postupu ECB, v souladu s politikou závislosti na příchozích datech. Z komentářů Ch. Lagarde je však zjevné, že úrokové sazby budou výhledově klesat, ale otazník visí nad tím, jak rychle. Nedávná makro čísla totiž centrální banku nepříjemně překvapila, ať již šlo o vyšší inflaci a mzdovou dynamiku, nižší míru nezaměstnanosti nebo svižnější růst HDP.

Shrnuto, podtrženo, poslední inflační míle bude ještě hodně komplikovaná. Co z toho vyplývá pro budoucí kroky ECB? Rozhodně větší opatrnost, kvůli které si ECB zřejmě vybere pauzu již na příštím červencovém zasedání. Daleko pravděpodobněji se jeví další pokles sazeb až v září, kdy bude mít centrální banka k dispozici i novou prognózu. O konkrétních krocích však rozhodnou příchozí data – pokud by měla vyznívat podobně jako v posledních měsících, ECB si vybere delší pauzu. Pokud zhruba v souladu s prognózou, pak je ve hře dvojí snížení sazeb do konce roku (září a prosinec) a pokračování v roce 2025, kdy odhadujeme pokles depozitní sazby na neutrální úroveň 2,5 %.


*** TRHY ***

Koruna
Česká koruna přidala od začátku týdne k dobru 20 haléřů a posunula se viditelně pod úroveň 24,60 EUR/CZK. O něco slabší než očekávaná data z tuzemského průmyslu nepřinesla na korunový trh žádné velké vzrušení, ostatně podobně jako včerejší zasedání ECB (viz úvodník). Centrální banka totiž trhy ničim nepřekvapila - sazby klesly o 25bps a doprovodná komunikace směrem k dalším krokům byla velmi zamlžená. Koruna tak kvitovala fakt, že ECB - navzdory posledním proinflačně vyznívajícím číslům - nepřekvapila na výraznější jestřábí notu.

Eurodolar
Po Švýcarské národní bance (březen), švédské Riksbank (květen) a kanadské centrální bance (včera) přišla na řadu ECB, která rovněž přistoupila k uvolnění měnové politiky. Snížení základní sazby o 25 bazických bodů se však neslo v jestřábím duchu, neboť prezidentka Ch. Lagardeová dost mlžila ohledně dalších kroků (redukcí) a podmínila je příchozími daty. Pro eurodolar to sice byly dobré zprávy, ale posun měnového páru směrem vzhůru byl relativně malý.
Eurodolarový trh se však již opět musí opět soustředit na americká data, neboť dnes odpoledne jej čekají oficiální statistiky z amerického trhu práce za měsíc květen. Náš odhad pro přírůstek nových pracovních míst stojí blízko konsensu trhu, avšak vzhledem ke slabšímu ADP reportu nelze vyloučit jisté zklamání. Celkově by však data měla potvrdit dojem dalšího ochlazování amerického trhu práce (což by teoreticky mohlo mít pozitivní implikace pro EUR/USD).

Regionální Forex
Včera odpoledne se odehrála tisková konference prezidenta NBP Glapinnského, z níž jasně vyplynulo odhodlání většiny Výboru pro měnovou (RPP) politiku letos úrokové sazby nesnižovat. Glapinski v připravené prezentaci argumentoval, že díky odbourání dotací k cenám energií vzroste ve druhé polovině roku inflace na 5,2 %. I na základě této prognózy by Glapinski rád viděl snižování úrokových sazeb (až) v polovině roku 2025.
Politiku NBP, resp. rozložení hlasů uvnitř RPP bereme na vědomí a tudíž v našem výhledu již nepočítáme se snížením sazeb v Polsku v tomto roce. Asi netřeba dodávat, že zatvrzelost vedení NBP (neměnnost politiky) je dobrou zprávou pro zlotý.

Akcie
Zámořská indexy si včera oddechly lehkým poklesem, stále se ale drží na dohled historických maxim.
Ostře sledovaná technologická společnost Nvidia včera pokořila další milník a vytvořila historické maximum před očekávaným splitem 1:10. Obchodovala s maximální cenovkou 1255,87 USD. Hranici 1200 USD se jí nakonec podařilo uhájit, i když v průběhu včerejšího obchodování ztratila 1,1 % a uzavřela na hodnotě 1210,45 USD. Její pokles se pak propsal i mezi některé ostatní technologické společnosti, například Micron -2,7 %, Qualcomm -1,2 %. Výrobce sportovního oblečení Lululemon přidal 4,8 %. Diskontní řetězec Five Below naopak zklamal a jeho akcie se propadly o 10,6 %. Společnost Victoria’s Secret ztratila 6,3 %. Divoký vývoj mají za sebou i akcie GameStop, které včera uzavřely se ziskem 47,2 %.