Co dává ECB prostor pro nižší sazby a Trump volá po dalších vyšších clech - Rozbřesk

Odborný aparát ECB v pátek publikoval ostře sledovanou aktualizaci odhadu neutrální úrokové sazby pro eurozónu. Neutrální nebo taktéž rovnovážná úroková sazba je zjednodušeně taková, při které měnová politika není ani příliš přísná, ani příliš uvolněná, a inflace zůstává stabilní na 2% cíli.

Na lednovém zasedání zopakovala ECB, že její úrokové sazby jsou stále na restriktivní úrovni, proto došlo k jejich snížení o čtvrtprocentního bodu na 2,75 %. A směrem k neutrálu má centrální banka relativně dost prostoru i podle nejnovějších odhadů. V nominálním vyjádření, tj. při započtení 2% inflačního cíle, se odhad pohybuje v rozmezí 1,75-2,25 %. Připomeňme, že ještě v prosinci operovala šéfka ECB Christine Lagarde s horním odhadem 2,50 %.

Odhady tzv. neutrálu jsou ale z vícero důvodů problematické. Za prvé, neutrální sazbu nelze empiricky pozorovat – jedná se o teoretický koncept, který ekonomové modelově odhadují. A tyto odhady jsou velmi nejisté a jejich výsledkem je často široké rozpětí. Navíc se odhady mění v čase a v rámci hospodářského cyklu, což komplikuje využití „neutrálu“ pro praktickou měnovou politiku. Sama ECB ostatně upozorňuje, že tyto odhady nelze používat mechanicky pro kalibraci měnové politiky. Vždy jde o komplexní záležitost. Konkrétně ECB bere v potaz analýzu ekonomických dat, inflační výhled a síly transmise měnové politiky.

Jinak řečeno, aktualizovaný odhad neutrální sazby toho pro budoucí kroky ECB vlastně příliš nemění. Prostor pro nižší úrokové sazby zcela jistě existuje, což dle našeho názoru využije centrální banka minimálně na nejbližších třech zasedáních. Tím se depozitní sazba dostane na úroveň 2,0 %, což je i náš odhad „neutrálu“. Vzhledem ke slabému růstu v eurozóně a odhadované inflaci lehce pod cílem ve druhé polovině roku je ale dost dobře možné, že ECB zamíří pod neutrální sazbu, aby ekonomice dodala vzpruhu a potlačila silnější desinflační tlaky.

*** TRHY ***

Koruna
Koruna se v minulém týdnu posunula k úrovni 25,10 EUR/CZK. Vyšší spotřebitelská inflace v kombinaci s jestřábím snížením sazeb dodala české měně lehkou vzpruhu, prostor pro významnější zisky korunu je ale dle nás omezený. Dění na globálních trzích je stále dost turbulentní, jak o víkendu potvrdil prezident Trump, který dnes hodlá uvalit vyšší cla na ocel a hliník. Na stole jsou pravděpodobně stále i obchodní cla vůči Evropě.
Dnes ráno byl zveřejněn výsledek nezaměstnanosti za leden dle metodiky MPSV. V souhladu s očekáváním přišlo další lehké zvýšení ze 4,1 % na 4,3 % v souladu s tradičním sezónním vývojem, kdy úřady práce monitorují menší náborovou ochotu firem a zároveň vyšší počet nezaměstnaných. Ve středu pak přijde na řadu finální výsledek lednové inflace, kde by ale již nemělo dojít k zásadnějším změnám (max v řádu 0,1 p.b.).

Eurodolar
S novým americkým prezidentem se trhy evidentně nenudí. O víkendu totiž D. Trump vystřelil další návrh na zvýšení celních sazeb. Tentokrát by mělo jít o 25% clo uvalené na dovozy oceli a hliníku do USA. Nejde sice o nějak výrazné položky (navíc Trump nespecifikoval, kdy cla budou zvýšená), ale jde o to, že takový návrh dále rozdmýchává hrozbu celosvětových celních válek. V takové situaci se pak dolaru daří, tím spíše, že dolar byl již v pátek odpoledne podpořen dobrými daty z trhu práce. Připomeňme, že lednová data ukázala na nečekaný pokles míry nezaměstnanosti na 4 %. Navíc, aby toho nebylo málo, tak mzdy rostly nad konsensem o 0,5 % m/m na 4,1 % y/y. Zdá se tak, že meziroční růst mezd se nyní stabilizuje kolem 4 %, což je výrazně nad úrovní registrovanou před pandemií.