Česká inflační vítězství

• Česko patřilo v nedávné inflační vlně mezi nejhůře zasažené země EU
• Inflačními premianty ovšem nebyly často diskutované potraviny, zemní plyn či pohonné hmoty
• Evropským inflačním statistikám Česko dominovalo spíše v kategoriích, jako jsou oděvy, bytový textil, audiovizuální technika či ubytovací služby

Ačkoliv českou inflaci stále nelze považovat za definitivně zkrocenou, zdá se, že šílené období zcela nekontrolovaného růstu cen je již za námi, a lze tedy začít bilancovat.

V období mezi před-pandemickým lednem 2020 a stejným měsícem roku 2025 narostla tuzemská cenová hladina celkem o úctyhodných 39,8 % (měřeno indexem HICP), což nás v rámci zemí Evropské unie řadí na pátou příčku. Nechtěným vítězem se stává Maďarsko (53,5 %), evropský průměr pak činil 24,6 %.

Jedná se o nebývale extrémní hodnoty a není tedy divu, že inflační bouře vyvolala nelibé reakce dotčených spotřebitelů. Adresáty jejich hněvu se stávali střídavě politici, centrální bankéři, antimonopolní úřad, výrobci, dodavatelé či prodejci v závislosti na tom, co konkrétně v danou chvíli zrovna zdražovalo nejvýrazněji. Ačkoliv nelze vyloučit, že někteří z těchto aktérů (nebo dokonce všichni) měli máslo na hlavě, z mezinárodního srovnání vyplývá, že tato kritika nebyla vždy zcela na místě.

Mnoho pozornosti bylo například věnováno zdražování tuzemských potravin, které se přitom evropskému normálu ve skutečnosti nijak nevymykalo. České ceny potravin ve sledovaném období vzrostly o 33,6 %, tedy méně, než činil evropský průměr (34,2 %). Před námi v tomto ohledu bylo hlavně Maďarsko (77,8 %) ale také sousední Polsko (46,6 %), Slovensko (47,9 %) nebo Německo (36,1 %). V evropské sedmadvacítce tak české potravinové zdražování stačí až na čtrnáctou příčku.

Mezi „vítěze“ jsme se nevešli ani u často diskutovaného zemního plynu, který u nás zdražil o 86,8 %, což sice převyšuje evropský průměr (69,5 %), ale do kapsy nás hravě strčí například Rakousko (142,6 %) či Lotyšsko (137,3 %). Celkem nám inflace zemního plynu vynesla v rámci EU šestou pozici.

Poněkud mimo terč pak zřejmě mířilo i obviňování českých pumpařů ze šponování cen pohonných hmot. Benzín v Česku zdražil o 13,4 %, zatímco průměr EU činil 21,7 %. V evropském žebříčku zdražovačů benzínu tak patříme až na bídnou 23. příčku.

Na zlatou medaili Češi dosáhli ve zcela jiných kategoriích. Zbytku Evropy jsme to natřeli například v inflaci oděvů (viz Graf 1), která u nás dosáhla 49,3 %, čímž jsme daleko za sebou nechali druhé Rumunsko (33,0 %) i evropský průměr (11,4 %).

Graf 1: Inflace oděvů (1/2020–1/2025)

Podobně dopadla i soutěž v růstu cen bytového textilu (graf 2). Na českých 48,5 % nestačilo druhé Maďarsko (34,2 %) či třetí Polsko (25,7 %). Evropský průměr pak činil mrzkých 13,8 %.

Graf 2: Inflace bytového textilu (1/2020–1/2025)

Další prvenství Češi ukořistili v kategorii nazvané zařízení a vybavení audiovizuální, fotografická a pro zpracování dat (graf 3). Tentokrát to ovšem bylo těsné, když českých 20,1 % ohrožovalo Rumunsko (19,5 %). Vynikáme ale ve srovnání s evropským průměrem, který vykázal naopak zlevnění o 5,3 %.

Graf 3: Inflace audiovizuální techniky (1/2020–1/2025)

A konečně do čtveřice Česko zvítězilo i v disciplíně zdražování ubytovacích služeb (graf 4). Ty u nás ve sledovaném období na ceně přidaly o silných 58,3 % a nechaly tak za sebou i turisty vyhledávané Chorvatsko (53,5 %), natož pak evropský průměr (29,5 %).

Graf 4: Inflace ubytovacích služeb (1/2020–1/2025)

 

 
Vít Hradil, hlavní ekonom