Transformace pákistánského zdravotnictví Výzvy a příležitosti

Role provincií a soukromého sektoru

Odpovědnost za veřejné zdravotnictví v Pákistánu se přesunula na provinční vlády, které čelí výzvám spojeným s nedostatečným zdravotnickým personálem a zařízeními. Soukromý sektor hraje zásadní roli, převážně v městských oblastech, kde jsou zdravotnická zařízení často lépe vybavena než ta ve veřejném sektoru. Soukromé zdravotnické možnosti, včetně nemocnic a klinik, jsou stále více vyhledávány díky jejich lepším službám a dostupnosti moderních diagnostických zařízení. Rostoucí tlak obyvatelstva na státní zdravotnická zařízení umožnil soukromému sektoru překlenout propast mezi rostoucí poptávkou a omezenými kapacitami veřejných zdravotnických služeb. Počet soukromých nemocnic, klinik a diagnostických laboratoří v Pákistánu výrazně vzrostl, což výrazně přispívá k celkové úrovni zdravotní péče v zemi. Většina soukromých nemocnic funguje na individuálním nebo partnerském modelu organizace. Samostatné kliniky po celém Pákistánu jsou hlavními poskytovateli ambulantní péče, přičemž většina z nich spadá do kategorie individuálních vlastníků.

Příležitosti pro české firmy

Vzhledem k výzvám a probíhajícím investicím ve zdravotnickém sektoru se českým firmám nabízí několik významných příležitostí:

1. Lékařské vybavení a technologie: V Pákistánu je neustálá potřeba pokročilého lékařského vybavení a technologií. České firmy by mohly dodávat diagnostické a zobrazovací zařízení, chirurgické nástroje a ortopedické pomůcky, po kterých je stále rostoucí poptávka.
2. Rozvoj zdravotnické infrastruktury: S výstavbou několika soukromých nemocnic a potřebou modernizace stávajících zařízení jsou zde příležitosti pro poskytování infrastruktury, výstavbu zařízení a dodávku zdravotnických technologií.
3. Zdravotní IT a telemedicína: Vzhledem k rozsáhlé geografii a venkovské populaci Pákistánu roste trh pro řešení v oblasti zdravotní IT a telemedicíny. České technologické firmy by mohly nalézt vstřícný trh pro inovativní zdravotní řešení, která překlenou propast v přístupu ke zdravotní péči.

Regulatorní prostředí a přístup na trh

Lékárnický regulační úřad Pákistánu (DRAP) spravuje dovoz a registraci zdravotnických zařízení a farmaceutických produktů. Bez omezení zahraničních přímých investic do zdravotnických služeb a s přívětivým postojem k dovozu lékařského vybavení je regulatorní prostředí příznivé pro české firmy, které chtějí vstoupit na pákistánský trh.

Vedoucí podsektory s růstovým potenciálem

Následující podsektory se očekává, že zaznamenají výrazný růst a nabízejí potenciál pro české investory a firmy:

• Diagnostické laboratoře a zobrazovací centra: S rostoucí poptávkou po zdravotních službách roste i potřeba diagnostického a laboratorního vybavení.
• Specializované nemocnice a kliniky: Zařízení zaměřená na kardiologii, onkologii a transplantační služby se rozšiřují, což poskytuje příležitosti pro specializované lékařské vybavení a služby.
• Výroba zdravotnických zařízení: Včetně elektro-medicínských zařízení a bezpečnostních injekčních stříkaček existuje potenciál pro výrobní partnerství nebo přímé investice do výrobních zařízení v Pákistánu.

Pohled na financování

Světová banka uvádí, že celkové veřejné výdaje na zdravotnictví v Pákistánu vzrostly z 22,1 % v roce 2005 na 36,2 % v roce 2021. V roce 2023 představovaly soukromé zdravotnické výdaje odhadovaných 62,7 % z celkových zdravotnických výdajů a očekává se, že do roku 2028 vzrostou na 67,5 %. Výdaje z kapsy (OOP) činily v roce 2023 přibližně 93 % soukromých zdravotnických výdajů, což značně zatěžuje domácnosti s nízkými příjmy a činí základní léčbu pro mnoho z nich nedostupnou.

Závěr

Zatímco zdravotnický sektor v Pákistánu čelí značným výzvám, také představuje rozmanité příležitosti pro české firmy, které jsou připraveny zapojit se do tohoto rozvíjejícího se trhu. Strategické investice do zdravotnické infrastruktury, lékařské technologie a IT řešení mohou využít nově vznikajících trendů a vládních iniciativ zaměřených na zlepšení zdravotních výsledků v zemi. To nejenže ladí s globálními zdravotními cíli, ale také využívá českou expertízu v oblasti lékařských technologií a služeb.

Václav Jílek, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Islámábádu