Díly pro raketu Ariane 6 dodává firma z Klatov- Countdown v Pošumaví

V klatovské továrně ATC Space už čtyři roky vznikají díly pro raketu Ariane 6. Její ostrý start by měl české společnosti přinést více zakázek pro prestižní evropský projekt.

Nosná raketa Ariane 6 se skládá na kosmodromu v Kourou. První let ji čeká nejspíš letos v létě. Foto: ESA

Schiffauerova slévárna v Klatovech dokázala vždy držet prst na tepu doby. Na sklonku Rakouska-Uherska vyráběla kotle i celé ocelové mosty, v I. světové válce se přeorientovala na produkci granátů a šrapnelů a za první republiky zase odpadní teplo využívala pro provoz vlastních parních a vanových lázní. Dnes se po význačné rodině průmyslníků jmenuje ulice na severním okraji v Klatovech, a i když někdejší velká slévárna ve městě již neexistuje, špičková strojírenská výroba ano. A dokonce taková, která má z podhůří Šumavy namířeno na oběžnou dráhu.

V Klatovech vznikla na zelené louce v roce 2017 továrna firmy ATC Space, která spadá pod německý koncern OHB. Anglické slovíčko pro vesmír ve svém názvu nemá jen tak náhodou, od počátku se totiž zapojila do projektu evropské nosné rakety Ariane 6. Prestižní nosič Evropské vesmírné agentury (ESA), do jehož konstrukce je zapojeno na 300 evropských dodavatelů, si českou vlajku na trupu vysloužil díky dodávkám tří částí. Přímo v Klatovech vznikají z hliníkových dílů a titanových nýtů dva typy prstenců pro pomocné motory Ariane 6, které jsou hlavní tažnou silou evropské rakety. První, spodní segment, je nosným prvkem a přenáší se přes něj tah urychlovacích trysek na hlavní nosič. Druhý, sešikmený prstenec je pak umístěn v aerodynamické hlavici pomocných motorů. Třetím komponentem je sada dílů pro montáž střední části rakety, které klatovská továrna dodává do holdingového závodu MT Aerospace v Augsburgu.

Výrobky ATC Space jsou příkladem high-tech strojařiny s vysokou přidanou hodnotou, od řezání vodním paprskem, až po frézování a ruční montáž koncových sestav. Prestižní zakázka pro ESA mimo jiné také znamená dodržování přísných bezpečnostních a technologických pravidel. Kromě certifikátu EN 9100 pro letecký průmysl v Klatovech používají systém značení, který každou komponentu umožní přesně časově i lokálně trasovat. A mají tu v policích vyskládaný i svůj archiv použitých materiálů. „Z každého hliníkového válcovaného profilu základního prstence uchováváme očíslovaný vzorek pro případnou kontrolu – byť samozřejmě prochází kvůli možným mikroprasklinám kontrolou. Musí být možnost vzorky zpětně zkoumat,“ vysvětluje Tomáš Kroták, jednatel ATC Space.

PŘES PŮL EVROPY V ČESKÝCH BEDNÁCH

Klatovská továrna, jejíž vybudování vyšlo na bezmála půl miliardy korun, je unikátní nejen výrobou, ale i zapojením do náročného dodavatelského řetězce. Její prstence putují k finalizaci dál po Evropě a mimo jiné se na své cestě podívají do Německa, Španělska nebo Francie. Vyžaduje si to nejen přesnou logistiku, ale i vypracování postupů, jak a do čeho hliníkové sestavy o průměru 3,5 metru zabalit a převážet. Díly z Klatov putují většinou ve speciálních kontejnerech, které na míru dodává jihočeská společnost Steinbauer Lechner. Není to jediná česká stopa v projektu nové Ariane. Zařízení pro vypouštění družic do raketového nosiče dodává brněnská S.A.B. Aerospace, test části rakety zase probíhal v pražských Letňanech v halách Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu.

Přestože moderní továrna v Pošumaví vyrobila první části rakety již před čtyřmi lety, do kosmu se Ariane 6 zatím nepodívala. Její start a postupný náběh harmonogramu letů (těch by mělo být až 11 ročně) se již několikrát odložil, poslední termín je polovina letošního července. V Klatovech tak zatím vyrábějí na sklad, aktuálně mají nasmlouvané dodávky komponent na v pořadí 15. letový model, což je plnohodnotná raketa splňující všechny parametry. Taková zásoba je pro Ariane 6 důležitá, jde totiž o tradiční model dvoustupňové rakety s pomocnými motory, který zvládne jen jeden let a pak shoří v zemské atmosféře. Každý nový start tak znamená postavit raketu novou.

Odkládaná premiéra Ariane 6 ale také znamená, že ATC Space jede jen na půl plynu. Odráží se to i na počtu zaměstnanců. Prozatím je jich 35, až se letový plán Ariane 6 rozjede naplno, měl by počet pracovníků vzrůst na dvojnásobek. „Z týdne na týden takové navýšení samozřejmě zvládnout nejde, ale musíme být stále schopni podle odsouhlaseného harmonogramu výrobu navýšit, abychom nenarušili dodavatelský řetězec. Sehnat kvalifikovanou pracovní sílu je pořád komplikované, nicméně trochu lepší než třeba před rokem,“ objasňuje Tomáš Kroták.

Při výrobě dílů pro evropskou raketu se v Klatovech využívá pokročilá robotizace. Stále je ale zachován i vysoký podíl lidské práce. Foto: ATC Space

ŠANCE NA DALŠÍ SUBDODÁVKY

Není v dnešní době, kdy se výroba diverzifikuje, sázka na „jednodruhovou“ fabriku až příliš riskantní? V Klatovech si to nemyslí. Projekt Ariane má od členských států ESA zajištěné financování do roku 2030, šestá řada raket by měla ale vydržet létat celá tři desetiletí: tak jako její předchůdkyně Ariane 5. „Je to strategický dopravní prostředek, který Evropě zajišťuje přístup do vesmíru. Navíc po vynášení komerčních i vědeckých satelitů na oběžnou dráhu, což bude hlavním úkolem Ariane, je stále velká poptávka,“ říká ředitel ATC Space.

Byť je design rakety, jejíž vývoj vyšel na 4 miliardy eur, již deset let starý, neznamená to, že by se stále používaly jen konstrukční plány z té doby. V Klatovech začnou letos vyrábět inovovaný horní prstenec pro pomocný motor. Zatímco jeho design vznikal v MT Aerospace v Augsburgu, které je takzvanou designovou autoritou ESA, postup a přípravky k jeho výrobě jsou kompletně klatovské provenience. ATC Space chce navíc hledat i možnosti, jak kosmický program obohatit o zakázkovou výrobu. „Máme zkušenosti s přesným obráběním velkých dílů, po němž je poptávka. Nabízí se proto možnost zapojit se do subdodávek v projektu Ariane, nebráníme se ale vyrábět i mimo tento dodavatelský řetězec,“ říká Tomáš Kroták.

MADE IN KLATOVY

Tak jako jinde v Evropě, kde vznikají díly pro evropskou kosmickou raketu, čekají v ATC Space netrpělivě na dlouho odkládaný start Ariane 6 z kosmodromu Kourou na Francouzské Guayaně. Už jen proto, že její předchůdkyně s číslem 5 absolvovala poslední let loni v létě a od té doby Evropě chybí vlastní „tažný kůň“. A něco z velkého dne evropské kosmonautiky, která po dvaceti letech vypustí do vesmíru nový model své rakety, by chtěl Tomáš Kroták přenést i do podhůří Šumavy. „V Evropě o nás vědí, ale chtěli bychom se víc předvést i místním. Až lidé uvidí obrázky ze startu nové rakety, bylo by skvělé spojit to s tím, že se její části vyrábějí i tady u nás v Klatovech,“ dodává jednatel ATC Space.

BLAHOSLAV HRUŠKA