Konference o brownfieldech letos doputovala do Automatických mlýnů v Pardubicích

Nevyužívané lokality, které přestaly sloužit svému účelu, a co jak s nimi v současné době. To je téma konferencí, které se od roku 2018 pravidelně jednou ročně konají na jednom inspirativním místě v České republice. Dějištěm letošního ročníku se staly Automatické mlýny v Pardubicích, samozřejmě za účasti všech spoluvlastníků a provozovatelů areálu včetně Pardubického kraje a Gočárovy galerie.

„Pro účastníky konference bylo myslím zajímavé právě to propojení dvou veřejných institucí a soukromého sektoru, což není vůbec běžné. V Pardubicích to vzniklo vlastně shodou okolností, ale nakonec z toho byla velká výhoda. A vzhledem k možnosti čerpání evropských dotací a jejich nemilosrdným lhůtám byly rekonstrukce všech hlavních budov v areálu dokončeny ve velmi krátké době, a přestože se v areálu ještě bude stavět, tak už nyní je životaschopný,“ uvedl náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek.

Mnoho účastníků konference, kteří byli na „mlýnském ostrově“ poprvé, bylo z výsledku nadšeno a obdivovali, co se zde v krátkém čase, navíc provázeném covidem a zdražením materiálů, podařilo dosáhnout. Po skončení pracovního programu se proto mnozí z nich vydali i na podrobnější komentované prohlídky jednotlivých budov.

Další brownfieldy v kraji ožívají

Na konferenci byly představeny i další projekty na oživení brownfieldů v Pardubickém kraji. Jedním z nich je areál bývalé textilní továrny Perla v Ústí nad Orlicí. Starosta města Petr Hájek představil jeho postupnou revitalizaci, která bude trvat řadu let. Výrazným příspěvkem zde bude i stavba ateliéru pro Střední uměleckoprůmyslovou školu, kterou Pardubický kraj zahájí právě tento týden.

Dalším projektem v jihovýchodní části kraje je Muzeum přeživších, které připravuje rodinná nadace Arksfoundation v bývalé továrně Oskara Schindlera v Brněnci. Také tady jdou práce postupně tak, aby muzeum bylo možné otevřít v příštím roce. Pardubický kraj přispěl nadaci 1,2 milionu korun na opravu střechy jednoho objektu a formu prezentace historických událostí pomáhají vymýšlet středoškolští studenti z celé Evropy. Výhodou oproti jiným koncentračním táborům je, že zde lidé hromadně neumírali a tudíž se tvůrci expozice mohou věnovat více naději než hrůzám války.

Třetím představeným brownfieldovým projektem z kraje byla Galerie Pernerka na místě bývalého lihovaru naproti pardubickému nádraží, která je kompletně developerským projektem.

Vize, finance i zapojení veřejnosti

Problematika brownfieldů bude do budoucna o to důležitější, že časem nebude možné stavět nejen na orné půdě, ale ani na místech, kde dříve nic nestálo. Proto je dobré čerpat už dnes z příkladů dobré praxe tam, kde se to už daří. Z přednesených příspěvků vyplynulo, jak důležitý je udržitelný záměr, dlouhodobý výhled s přispěním odborníků, zajištění investic, ale také získání podpory veřejnosti. Řečníci také zdůrazňovali potřebu dobré komunikace s veřejnou správou, v případě památek s památkáři, a také využití všech dotačních příležitostí.