Estonská cesta k cirkulární ekonomice je šancí i pro české firmy

Estonsko se vydává na ambiciózní cestu transformace svého chemického a energetického průmyslu směrem k oběhovému hospodářství. Ústředním bodem tohoto plánu je postupné ukončení spalování ropných břidlic pro výrobu elektřiny a obrat k jejich využití v chemickém průmyslu. Státní energetická společnost Enefit připravuje významné investice do nových technologií a procesů, příležitosti na tomto poli může najít mnoho českých firem.

Ilustrační foto Shutterstock

Státní energetická firma Enefit plánuje mít do roku 2040 všechny výrobní procesy uhlíkově neutrální, výroba elektřiny bude bezemisní už v roce 2035. Tento přechod zahrnuje rozvoj rozsáhlých projektů v oblasti budování obnovitelných zdrojů energie, včetně solárních parků, větrných elektráren na pevnině i na moři a pokročilých systémů skladování.

Komplexní strategie zelené transformace je založena na třech pilířích: transformaci výroby tak, aby byla neutrální z hlediska emisí CO₂, integraci principů oběhového hospodářství a poskytování komplexních energetických řešení, která snižují celkovou ekologickou stopu.

Zelená cesta nejen pro energetiku

První pilíř znamená kromě zavádění opatření na zefektivnění průmyslové a energetické výroby také vybudování systémů zachycování a využívání uhlíku (CCU). Zachycený oxid uhličitý bude uložen v podzemí a dále využit k výrobě metanových směsí vhodných pro pohon zaoceánských lodí a trajektů. Druhý pilíř bude v praxi znamenat ukončení spalování ropné břidlice pro výrobu elektřiny. Břidlice bude dále těžena a stane se z ní surovina v chemickém průmyslu. Budou z ní vyráběny produkty s vysokou přidanou hodnotou, v první fázi například recyklovatelné plasty pro automobilový průmysl a solventní nafta (NAAPTHA). Firma dále spouští projekt Green Transition Chemical (GTC). Cílem tohoto projektu v hodnotě 215 milionů euro je úprava břidlicového benzínu, zbytkového plastového odpadu a rafinérského plynu na standardní polyolefinovou surovinu (naftu). Očekává se, že projekt GTC bude dokončen do roku 2030, přičemž předpokládané vnitřní výnosové procento (IRR) činí více než 20 %. Společnost Enefit aktivně hledá partnery pro odběr a investice, což představuje lukrativní příležitost pro české investory.

Vzácné prvky z hlušiny

Na základě výsledků výzkumu kopyrolýzy různých plastů firma plánuje výstavbu továrny na zpracování až 260 tisíc tun odpadních pneumatik a 160 tisíc tun odpadu ročně. Výsledkem projektu bude možnost recyklovat a směrovat veškerou odpadní hmotu vznikající v Estonsku, Lotyšsku a Litvě jako suroviny pro chemický průmysl. Firma chce dále zahájit zpracování již vytěžené hlušiny (jednotlivé doly jsou lemovány až 70 m vysokými kopci tohoto materiálu o objemu miliard tun). Tento materiál disponuje nevyužitými zásobami prvků vzácných zemin (REE), které jsou klíčové pro různé aplikace v oblasti špičkových technologií. Zpracování prvků REE vytváří příležitosti pro chemický průmysl, Z vytěžené hlušiny lze vyrábět písečné směsi vhodné ke stavbě silnic a další dopravní infrastruktury.

Ve třetím pilíři se firma Enefit zaměří na budování rozsáhlých solárních a větrných parků , přebytky této výroby pak budou využity k výrobě zeleného vodíku. Ten představuje obrovský potenciál v různých průmyslových odvětvích. Estonská vláda aktivně zkoumá možnosti, jak zelený vodík začlenit do chemického průmyslu, nahradit ním fosilní paliva ve výrobních procesech a výrazně snížit uhlíkovou stopu tohoto odvětví.

Česko může nabídnout know-how

Pro české podniky nabízejí ambiciózní plány Estonska řadu příležitostí. Díky existujícím odborným znalostem v oblasti výroby, skladování a využití vodíku se české firmy mohou stát cennými partnery v estonských projektech na výrobu ekologického vodíku. Vývoj technologií pro těžbu a recyklaci REE navíc představuje další možnosti spolupráce. Využitím svých odborných znalostí v oblasti zelených technologií a inovativních procesů se české společnosti (zejména ty s odbornými znalostmi v oblasti zeleného vodíku, řešení pro oběhové hospodářství, zachycování a využívání CO₂ a technologií biorafinace) mohou stát klíčovými partnery v této transformaci.

Petr Preclík, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Estonsku