Podle nejnovějšího standardního průzkumu Eurobarometru, který byl dnes zveřejněn, Evropané chtějí, aby EU byla silnější a nezávislejší, zejména v kontextu stávajících globálních problémů, a jsou čím dál optimističtější, pokud jde o budoucnost.
Touha po silnější, nezávislejší a odolnější EU
Více než tři čtvrtiny Evropanů (77 %) jsou pro společnou obrannou a bezpečnostní politiku zemí EU, zatímco více než sedm z deseti občanů EU (71 %) souhlasí s tím, že EU musí posílit svou kapacitu pro výrobu vojenského vybavení. Zároveň se téměř sedm z deseti občanů EU (69 %) vyslovilo pro společnou zahraniční politiku členských států. Více než dvě třetiny občanů souhlasí s tím, že EU je prostorem stability v neklidném světě (67 %) a že EU má dostatečnou moc a nástroje na obranu hospodářských zájmů Evropy v globální ekonomice (69 %).
Podle Evropanů je bezpečnost a obrana (34 %) prioritní oblastí činnosti EU ve střednědobém horizontu, po níž těsně následuje klima a životní prostředí (30 %). Zdraví (26 %) je pak na třetím místě a ekonomika a migrace na čtvrtém (obojí s 25 %). Zároveň se téměř polovina (46 %) všech občanů domnívá, že zajištění míru a stability bude mít v krátkodobém horizontu největší pozitivní dopad na jejich život. Následuje potravinové zabezpečení, zdraví a průmysl v EU (28 %), vytváření více pracovních příležitostí a řízení migrace (26 %).
Pokračující významná podpora reakce EU na válku na Ukrajině
V souvislosti s ruskou útočnou válkou proti Ukrajině téměř devět z deseti (87 %) respondentů souhlasí s poskytováním humanitární pomoci lidem postiženým válkou a více než osm z deseti (83 %) souhlasí s přijímáním osob prchajících před válkou do EU. 72 % občanů EU podporuje hospodářské sankce vůči ruské vládě, společnostem a jednotlivcům a 70 % souhlasí s poskytováním finanční podpory Ukrajině. Šest z deseti respondentů souhlasí s tím, aby EU Ukrajině udělila status kandidátské země a financovala nákup vojenského vybavení a jeho dodávky na Ukrajinu.
Pokud jde o nedávné krize, měla největší vliv na očekávání občanů EU ohledně budoucnosti ruská invaze na Ukrajinu (42 %), po níž následovala pandemie a další zdravotní krize (34 %) a hospodářská a finanční krize (23 %).
Válka na Ukrajině je považována za jeden ze dvou nejdůležitějších problémů (kterých je celkem patnáct), jimž čelí EU, a sice s celkem 35 %, což je o 7 procentních bodů více než v listopadu loňského roku. Následuje přistěhovalectví (24 %), mezinárodní situace (22 %) a inflace (19 %). Nejčastěji uváděným problémem, jemuž čelí konkrétní země, zůstává inflace, a sice s 38 %, která ve srovnání s předchozím průzkumem klesla o šest procentních bodů.
Optimismus ohledně ekonomiky roste
Vnímání stavu evropské ekonomiky se od podzimu 2023 zlepšilo: 47 % respondentů ji nyní hodnotí jako „dobrou“, což je nejvyšší úroveň od roku 2019. Mnoho občanů (45 %) si myslí, že evropská hospodářská situace zůstane v příštích 12 měsících stabilní. Pozitivní trend se rovněž odráží v trvale vysoké podpoře eura, a to jak v EU jako celku (70 %), tak v eurozóně (78 %).
Pozitivní vnímání EU a občanství EU
V období před volbami do Evropského parlamentu téměř tři čtvrtiny respondentů (74 %) uvedly, že se cítí být občany EU, což je opět nejvyšší číslo za více než dvě desetiletí. Více než šest z deseti občanů EU (62 %) rovněž sdílejí optimismus, pokud jde o budoucnost EU, což ve srovnání s předchozím průzkumem z podzimu 2023 představuje mírný nárůst. Jejich důvěra v EU se rovněž zvýšila a nyní dosahuje 49 %, zatímco důvěra ve vlády členských států činí 33 %.
Téměř šest z deseti občanů EU je spokojeno se způsobem fungování demokracie v EU (57 %) a ve své zemi (58 %).
Souvislosti
Standardní průzkum Eurobarometr 101 (jaro 2024) byl veden ve dnech 3. až 28. dubna 2024 ve všech 27 členských státech EU. Osobně bylo dotazováno 26 399 občanů EU.
RSS
Přebírání zpráv
