Dezinflační proces v Maďarsku na začátku letošního roku výrazně zpomalil a v dubnu inflace po dlouhé době mírně vzrostla - Globální ekonomický výhled květen 2024 - Maďarsko

Dezinflační proces v Maďarsku na začátku letošního roku výrazně zpomalil a v dubnu inflace po dlouhé době mírně vzrostla. Centrální banka (MNB) dle očekávání zpomalila tempo uvolňování měnové politiky a v dubnu snížila svou úrokovou sazbu „jen“ o 0,5 p. b. na 7,75 %. Rizikem pro budoucí vývoj inflace zůstává dle MNB sektor tržních služeb. Silnějšímu poklesu sazeb, který by si představovala vláda, brání i vývoj kurzu forintu, který se v březnu dostal vůči euru na nejslabší úroveň za poslední rok. Nicméně od té doby forint posílil o téměř 3 %, k čemuž přispěl vysoký přebytek obchodní bilance v únoru a březnu. Ten však nebyl vyvolán vyšší zahraniční poptávkou, ale pouze rychlejším meziročním poklesem dovozu než vývozu. Index spotřebitelských cen vzrostl v dubnu meziměsíčně o 0,7 % (podobně jako v předchozích třech měsících) a meziroční inflace se tak po více než roce poprvé zvýšila (z více než tříletého minima 3,6 % v březnu na 3,7 %). Jádrová inflace sice pokračovala v poklesu ze 4,4 % na 4,1 % (což byla nejmenší hodnota za 31 měsíců), nicméně meziměsíčně poměrně silně roste. Proces dezinflace tak výrazně zpomalil a s vypršením příznivého vlivu loňské základny lze od května očekávat postupný růst inflace zpět nad horní hranici cílového pásma centrální banky. K tomu bude přispívat nadále silný růst mezd, který v únoru činil 14 % (12,8 % v soukromém a 17,2 % ve státním sektoru). Růst mezd by ale měl dále zpomalovat díky rostoucí nezaměstnanosti, jež v období leden až březen mírně vzrostla na 4,6 %. Meziroční pokles cen průmyslových výrobců zvolnil v březnu ze 4,3 % na 3 %, ve zpracovatelském průmyslu ale růst cen již zrychlil z 0 na 1,3 %. Reálná ekonomika vzrostla v 1. čtvrtletí dle předběžného odhadu mezikvartálně o 0,8 %, meziročně zrychlil růst z 0 % na 1,1 % (po sezonním očištění dokonce o 1,7 %). Růst byl tažen především domácí poptávkou (zejména tržními službami), naopak příspěvek průmyslu byl negativní kvůli přetrvávající slabé zahraniční poptávce.