Financování justice se musí řešit, shodli se účastníci Justičního grémia

Ve středu 22. 5. 2024 se opět sešlo Justiční grémium, stálá diskusní platforma reprezentantů krajských, vrchních a nejvyšších soudů, vrchních státních zastupitelství a Nejvyššího státního zastupitelství, jakož i profesních sdružení soudců a státních zástupců. Místem setkání byl tentokrát Nejvyšší správní soud.

Na úvod pohovořil host grémia, český soudce Soudního dvora EU Jan Passer o judikatuře tohoto soudu týkající se institucionálních, personálních, jakož i materiálních záruk nezávislosti soudní moci.

Významná část jednání byla věnována platovým otázkám v justici. Grémium se zabývalo příčinami, důsledky a riziky spojenými se stávkovou pohotovostí, kterou vyhlásil Odborový svaz justice, a případnou jednodenní stávkou zaměstnanců soudů. Rostoucí napětí mezi zaměstnanci justice vnímá Justiční grémium se znepokojením. Považuje za nezbytné provést změny jak v odměňování justičního aparátu, tak ve financování justice jako takové. Jakkoliv má grémium pro postoj zaměstnanců justice porozumění, jeho členové – jakožto v převážné míře představitelé státní správy soudů a státních zastupitelství – udělají vše pro to, aby fungování soudů nebylo ani v případě stávky ohroženo.

Dále se grémium věnovalo připravovaným změnám v trestních předpisech. Vítá základní filozofii, kterou jsou tyto změny vedeny. Tou je především přiměřená dekriminalizace odpovídající současným společenským podmínkám a zvýšení účinnosti ukládání trestů. Justiční grémium doporučuje, aby v dalších fázích legislativního procesu byly pečlivě zváženy připomínky justice, jež odrážejí praktické zkušenosti soudců a státních zástupců z výkonu trestní spravedlnosti.

Justiční grémium debatovalo i o elektronizaci soudních spisů. Ve shodě s Ministerstvem spravedlnosti má za to, že je třeba vyvinout robustní obecný softwarový nástroj pro elektronický soudní spis. Ten by měl být základem jednotlivých oborových modulů, které bude možno dlouhodobě rozvíjet a uzpůsobovat měnícím se potřebám. Pilotními oblastmi výkonu soudnictví pro zavádění elektronických soudních spisů jsou nyní insolvence a správní soudnictví, následovat by mohlo trestní soudnictví.

Dále bylo informováno o probíhajícím projektu „Zvýšení efektivity českého soudnictví“, který by měl justici poskytnout analytické informace o pracovní náročnosti justičních procesů a činností.

Konečně grémium uvítalo připravované novely daňového řádu a některých dalších předpisů, které by měly dovršit zavedení nového systému správy a vymáhání justičních pohledávek celními orgány. Na potřebu určitých úprav systému, který začal být uplatňován od počátku roku 2024, upozornil na základě svých praktických zkušeností Městský soud v Praze.

Karel Šimka, předseda Nejvyššího správního soudu