Evropské PMI by měly zaznamenat další mírné zlepšení (Ranní zpráva z finančního trhu)

Hlavními ekonomickými indikátory dneška budou předběžné odhady PMI z eurozóny a Německa za květen. Očekáváme mírné zlepšení v průmyslu i službách. Nadále bude ale platit, že úroveň důvěry ve službách je výrazně vyšší než v průmyslu. To pravděpodobně souvisí s nerovnoměrným charakterem oživení poptávky. Trend rostoucího optimismu mezi evropskými spotřebiteli by měl potvrdit ukazatel od Evropské komise. V USA mimo květnových PMI budou zveřejněny pravidelné týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, které pravděpodobně setrvají mírně nad 200 tisíci, a také index ekonomické aktivity od chicagského Fedu. ECB pak zveřejní výsledek průzkumu mzdových vyjednávání za první letošní čtvrtletí, který bude důležitým vstupem do diskuze o termínu prvního snížení úrokových sazeb.

ECB zveřejní výsledek průzkumu mzdových vyjednávání

Předběžné odhady PMI za květen by měly ukázat na pokračující zlepšování podnikatelského sentimentu v eurozóně. Nárůsty PMI by ale neměly být nijak skokové. Pro index ze zpracovatelského průmyslu očekáváme zvýšení z 45,7 b. na 46,0 b. a v případě služeb z 53,3 b na 53,4 b. Kompozitní PMI by se měl ve výsledku zvýšit na 51,8 b. Trend vývoje sentimentu podnikatelů ve službách je v letošním roce pozitivní, a to především ve čtyřech největších ekonomikách eurozóny. PMI se zde nachází v pásmu expanze a jeho dubnová hodnota byla 0,3 směrodatné odchylky nad dlouhodobým průměrem. V průmyslu se sentiment po předchozím dílčím zlepšení v průběhu posledních třech měsíců opět zhoršoval a v dubnu dosáhl úrovně 1,1 směrodatné odchylky pod dlouhodobým průměrem. Oživení poptávky je více patrné ve službách než v průmyslu. Tento rozdíl se zároveň promítá v cenovém vývoji, když inflace ve službách se stále pohybuje nad úrovní dvouprocentního cíle ECB. Oživující poptávka by měla být vidět také ve zlepšujícím se výhledu zaměstnanosti. Trend rostoucí poptávky pravděpodobně potvrdí i indikátor spotřebitelské důvěry od Evropské komise.

ECB zveřejní výsledek průzkumu mzdových vyjednávání za první čtvrtletí letošního roku. Ve váhově významném Německu podle včera zveřejněných dat Bundesbanky mzdová vyjednání ukazují na meziroční růst mezd o 6,2 % po 3,7 % dosažených v posledním loňském čtvrtletí. To je více než se čekalo. Část tohoto růstu však souvisela s jednorázovými odměnami, které kompenzovaly předchozí pokles kupní síly zaměstnanců způsobený vysokou inflací. ECB dlouhodobě uvádí, že vývoj mezd za Q1 bude jednou z klíčových informací vedoucích k rozhodnutí, kdy přistoupit k prvnímu snížení úrokových sazeb. V tuto chvíli se obecně očekává, že by k tomu mohlo dojít na následujícím zasedání 6. června. Oficiální statistiky vývoje mezd v eurozóně za Q1 budou však zveřejněny až 17. června a dnešní výsledek tedy bude pro ECB důležitým předstihovým indikátorem. Představitelé ECB dříve uvedli, že příznivý výsledek plynoucí z tohoto průzkumu by pro ně byl dostatečný a centrální banka by tak s prvním snížením sazeb pravděpodobně nečekala až na zveřejnění oficiálních statistik z trhu práce.

Silná data z polského průmyslu a odolná britská inflace

Polská průmyslová produkce překvapila silným růstem. Meziročně byla v dubnu vyšší o 7,9 %, zatímco byl očekáván růst o 5,1 %. V březnu přitom došlo k meziročnímu poklesu o 5,6 %. Jedná se však o data neočištěná o vliv rozdílného počtu pracovních dní a v meziroční dynamice je tak patrný vliv brzkých Velikonoc. Meziměsíční nárůst výroby po sezonním očištění činil silných 7 % a došlo tedy ke korekci březnového poklesu, který byl pravděpodobně pouze krátkodobým výkyvem. Podobně jako v ostatních zemích lze ale předpokládat, že oživení produkce bude jen pozvolné a z měsíce na měsíc může docházet k vyšší volatilitě. Dubnové zvýšení produkce se týkalo většiny průmyslových odvětví (31 z 34 sledovaných). Ceny průmyslových výrobců v dubnu pokračovaly v rychlém tempu meziročního poklesu (-8,6 %). Zveřejněn byl v Polsku rovněž dubnový vývoj průměrné hrubé mzdy. Ten sice mírně zklamal, i tak ale mzdy vzrostly meziročně o výrazných 11,3 % (konsensus činil 12,5 %).

Z globálního úhlu pohledu byl včera makroekonomický kalendář téměř prázdný, zaujala pouze britská inflace. Ta totiž skončila poměrně významně nad odhady. Celková inflace za duben zpomalila z 3,2 % na 2,3 % y/y, což bylo oproti konsensu o dvě desetiny výše. Ještě větší překvapení ale přichystala jádrová inflace, která se snížila z 4,2 % na 3,9 % y/y a skončila tak tři desetiny nad odhady. Důvodem je odolná inflace v oblasti služeb, kde se cenový růst stále pohybuje kolem 6 % y/y. To zapadá do globálního narativu vyšších sazeb po delší dobu. Americký dolar měl včera v tomto prostředí tendenci mírně posilovat. Oproti euru zpevnil o zhruba 0,2 % k 1,084 USD/EUR. Slábnoucí euro nesvědčilo měnám středoevropského regionu, které vesměs oslabovaly. Koruna však nakonec obchodování uzavírala zhruba beze změny mírně nad 24,70 CZK/EUR a z regionu tak dopadla nejlépe.

Zápis z posledního zasedání amerického Fedu vyzněl jestřábím dojmem. Zveřejněn byl až v našich večerních hodinách a přispěl k dalšímu mírnému posílení dolaru. V diskuzích rezonovaly obavy některých centrálních bankéřů ohledně dostatečné utaženosti měnové politiky a jejich odhodlání v případě potřeby dále zvýšit úrokové sazby. Zmíněna byla také možná nižší účinnost měnové politiky oproti minulosti. Šéf Fedu Powell však na své tiskové konferenci po jednání uvedl, že pravděpodobnost dalšího zvýšení sazeb je malá. Celkově tedy zápis potvrdil odhodlání členů FOMC držet sazby výše po delší dobu s tím, že jejich možné snížení bude závislé na datech přicházejících z ekonomiky. Ve svých vyjádřeních tamní centrální bankéři uvádějí, že před započetím cyklu snižování sazeb chtějí mít k dispozici dostatečnou evidenci o tom, že inflace jednoznačně míří ke dvouprocentnímu cíli. V tomto kontextu zápis uvádí, že centrální bankéři budou oproti původním předpokladům pravděpodobně potřebovat delší dobu na to, aby se o směřování inflace k cíli ujistili. Inflace se totiž v posledních měsících ukázala být odolnější, než bylo původně odhadováno. Na druhou stranu je ale v zápise zmíněna i skutečnost, že Fed je připraven uvolnit měnovou politiku v případě, že dojde k nečekaně silnému uvolnění na trhu práce. Jeho přetrvávající síla společně s odolnou inflací jsou hlavní důvody pokračující přísné měnové politiky v USA.