Polsko chce být evropským lídrem v „malém atomu“
Na polské politické scéně panuje shoda, že přechod na jadernou energii je jediným způsobem, jak uspokojit rostoucí hlad země po energii a zároveň splnit požadavky klimatické politiky EU. Polský obrat v jaderné energetice zahrnuje nejen výstavbu velkých jaderných elektráren, ale také malých modulárních jaderných reaktorů (SMR).
Foto: Orlen Synthos Green Energy
Podle mnoha odborníků mohou být SMR budoucností energetického sektoru. SMR mají být používány především jako zdroje energie pro energeticky náročné průmyslové závody. V Polsku byly předloženy projekty na výstavbu SMR, což z něj dělá evropského lídra. Výstavba SMR je plánována v Kanadě, USA, Francii, Velké Británii, Česku a dalších zemích. České firmy z oblasti jaderné energetiky by mohly nabídnout svoje zkušenosti polským investorům do SMR.
Technologie SMR je součástí jaderné renesance. Od ruské invaze na Ukrajinu a následné energetické krize v EU nabírá na síle, a to od Severní Ameriky po Evropu a východní Asii. První SMR svého druhu na světě (pokud nepočítáme některé čínské a ruské projekty jiného typu) má postavit kanadská energetická společnost Ontario Power Generation (OPG) v roce 2029 v Darlingtonu na okraji Toronta.
AMBICE ŘADY POLSKÝCH FIREM
V Polsku se zapojuje do projektů SMR již několik společností – například Orlen, Synthos, KGHM, ŠGP Industria, Tauron, Enea, Unimot či Grupa Azoty. Společný podnik firem Orlen a Synthos pod názvem Orlen Synthos Green Energy (OSGE) plánuje postavit první SMR založený na technologii BWRX-300 od americko-japonského konsorcia GE Hitachi. Pro svou relativně malou rozlohu (srovnatelnou s fotbalovým hřištěm) může být tento typ SMR umístěn v lokalitách, kde dopad na životní prostředí zůstává minimální. Usnadňuje se také integrace reaktorů se stávající přenosovou soustavou, což se promítá do snížení investičních nákladů.
Vzhledem k téměř žádným zkušenostem s jadernou energetikou v Polsku se firma OSGE rozhodla spolehnout na osvědčeného a zkušeného partnera, jakým je GE Hitachi. Podle vyjádření zástupců OSGE má GE Hitachi nejen správnou technologii, ale také dodavatelský řetězec a materiálové zkušenosti související s fungováním této technologie. Velmi důležitá byla také otázka přístupu k licencovanému jadernému palivu, které se vyrábí ve Španělsku z uranu obohacovaného ve Francii.
Reaktor BWRX-300 o výkonu 300 MW je v současné době podle řady odborníků nejkonkurenceschopnější ze všech technologií SMR. Technologie BWRX-300 má kladné obecné stanovisko od Polské agentury pro atomovou energii (PAA), což je první krok v licenčním řízení. GE Hitachi již zahájilo licenční proces pro svůj reaktor BWRX-300 se čtyřmi regulačními orgány, a to v Kanadě, USA, Velké Británii a Polsku. Licencování je důležitým krokem na cestě ke komercionalizaci technologie BWRX-300.
AMBICE OSGE: 24 REAKTORŮ
OSGE obdržela v prosinci 2023 od polského Ministerstva klimatu a životního prostředí kladné principiální rozhodnutí o šesti lokalitách pro SMR. OSGE v nich chce vybudovat 24 SMR. Principiální rozhodnutí potvrzuje, že investice do SMR je ve veřejném zájmu a je součástí polské politiky v oblasti energetiky a klimatu. Nejpokročilejší projekt SMR je v současné době v lokalitě Stawy Monowskie u Osvětimi v Malopolském vojvodství, kdy již bylo oznámeno rozhodnutí upřesňující požadavky na rozsah zprávy o vlivu na životní prostředí a začínají práce na studii o vlivu na životní prostředí a zprávě o bezpečnosti.
Zároveň OSGE pracuje na rozvoji dalších dvou lokalit, kterými jsou Ostołęka (Mazovské vojvodství) a Włocławek (Kujavsko-pomořské vojvodství). Dalšími identifikovanými potencionálními lokalitami pro SMR jsou Stalowa Wola, zvláštní ekonomická zóna Tarnobrzeg či Varšava.
PODPORA Z AMERIKY
V roce 2023 byl společný podnik OSGE zařazen do strategického amerického programu Phoenix, díky němuž bude mít OSGE zaručené financování od Ministerstva zahraničí USA na urychlení projektu výstavby SMR v Polsku. OSGE je prozatím jedinou polskou společností, která se tohoto programu účastní.
Výběr lokality pro SMR je kromě ekologických otázek dán především zájmem o energii ze strany potenciálních odběratelů. Přirozeným partnerem je zde průmysl. Pro ten mohou být SMR, jejichž specifičnost umožňuje flexibilní výběr výkonu a relativně rychlou implementaci, odpovědí na výzvy spojené s dekarbonizací průmyslu.
SÁZKA NA VÍCE TECHNOLOGIÍ
Kromě malých jaderných modulárních reaktorů BWRX-300 se Polsko spoléhá také na další technologie SMR. Použití několika technologií současně může vést ke skutečnému rozmachu technologie SMR.
Průmyslová společnost ŠGP Industria obdržela v uplynulých dnech od Ministerstva klimatu a životního prostředí principiální rozhodnutí týkající se výstavby SMR s technologií od britské firmy Rolls-Royce. Jedná se o tlakovodní reaktor o výkonu 470 MW vyvinutý na základě zkušenosti firmy s loděmi s jaderným pohonem. ŠGP Industria plánuje výstavbu tří SMR za účelem dekarbonizace regionální energetické infrastruktury a výroby zeleného vodíku. Očekává se, že SMR v budoucnu nahradí více než 8 GW instalovaného výkonu uhelných elektráren v jižním Polsku.
Polská těžební a metalurgická společnost KGHM chce postavit SMR s technologií od americké společnosti NuScale. Jedná se o malý jaderný reaktor Voygr o výkonu 77 MW. Tlakovodní reaktor Voygr čeká na schválení americkým regulátorem NRC (Nuclear Regulatory Commission). KGHM plánuje postavit jadernou elektrárnu se šesti SMR o celkovém výkonu 462 MW ve Velkopolském vojvodství.
Záměrem postavit SMR v Polsku se zabývají i další společnosti. Katovická energetická společnost Tauron podepsala se společností KGHM prohlášení o spolupráci v oblasti SMR. Poznaňská energetická skupina Enea se zajímá o SMR a analyzuje pro ně potenciální lokality.
SMR mohou významně přispět k dekarbonizaci polského průmyslu, energetiky a teplárenství. Uhlí tvoří stále zhruba 70 % energetického mixu země. Podle průzkumu 60 % respondentů v Polsku je pro výstavbu SMR a 75 % obecně podporuje rozvoj jaderné energie.
ŠANCE PRO ČESKÉ DODAVATELE
České firmy z oblasti jaderné energetiky by měly oslovit výše uvedené polské investory do SMR a nabídnout jim svoje zkušenosti. Reálnou šanci uspět mají určitě dodavatelé služeb nebo výrobci komponentů. Potenciální čeští dodavatelé budou muset získat příslušná povolení, osvědčení a certifikáty a splňovat přísné normy kvality. Zahraniční konkurence bude určitě vysoká. Polsko chce, aby minimálně 50 % dodávek pro SMR pocházelo od místních firem. Plánovaná výstavba několika desítek bloků SMR má stát více než 100 miliard zlotých (cca 590 miliard korun). Tato suma určitě stojí za spolupráci s polskými firmami.
Jaroslav Remeš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Varšavě
Moderní ekonomická diplomacie
Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.
Poslední zprávy z rubriky Export:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
?