Otázky a odpovědi týkající se balíčku týkajícího se dekarbonizovaných plynů a vodíku

Otázky a odpovědi týkající se balíčku týkajícího se dekarbonizovaných plynů a vodíku

Jak revidované právní předpisy umožní přeshraniční obchod s plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkovými plyny a usnadní jejich přístup na trh?

Revidované nařízení a směrnice o trhu s plynem podstatně zlepší přístup na trh a infrastrukturu pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny a vodík, což přispěje ke snížení emisí v celém odvětví energetiky. Zejména zajistí jejich připojení a přístup ke stávající plynárenské síti a umožní slevy z přeshraničních sazeb a sazeb za vstřikování těchto čistších plynů. V praxi to znamená, že členské státy mohou zlevnit tok plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů prostřednictvím systému, neboť vnitrostátní regulační orgány se mohou rozhodnout uplatňovat slevy na různé síťové sazby. Regulační rámec zajišťuje, aby plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny měly požadovaný přístup na trh a mohly být snadno obchodovány.

Aby se zabránilo segmentaci trhu, zavádějí nová pravidla společné normy pro kvalitu plynu, který může proudit mezi členskými státy. Provozovatelé přepravních soustav jsou povinni přijímat plyn s obsahem vodíku do 2 %, přičemž je možné uzavřít dobrovolné dohody o vyšších směsích. Pro případy, kdy dojde k neshodám mezi provozovateli sousedních přepravních soustav ohledně kvality plynu, který jsou ochotni přijmout, se zavádí mechanismus řešení sporů. Kvalitu plynu je však třeba pečlivě sledovat. Tyto normy zajistí, aby se rozdíly v kvalitě plynu nestaly překážkou přeshraničního obchodu. To je v souladu s vodíkovou strategií EU z července 2020, aby se zohlednila priorita využívání vodíku v jeho nejčistší formě.

Revidovaný rámec rovněž stanoví postup pro dosažení dohody o praktických aspektech provádění, tj. zajištění financování a nalezení technických řešení, s jasnými úlohami pro podniky a regulační orgány.

Bude tento balíček postupně odstraňovat fosilní plyn z trhu EU?

Balíček uznává přechodnou úlohu fosilního plynu a zároveň vytváří rámec pro jeho postupné ukončení tím, že umožňuje integraci plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů do energetického systému. Využívání těchto čistších plynů bude klíčem k tomu, aby EU dosáhla svých cílů v oblasti klimatu do roku 2030 a klimatické neutrality do roku 2050.

Zásadní je, že reforma zabrání efektu uzamčení a uvíznutí aktiv tím, že zavede časovou lhůtu pro dlouhodobé smlouvy o plynu. Konkrétněji by dlouhodobé smlouvy na fosilní plyn bez omezování emisí neměly trvat déle než v roce 2049. Tím se zabrání závislosti Evropy na dovozu fosilního plynu a zároveň se podpoří využívání plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů, které budou z velké části vyráběny na domácím trhu, a posílí se tak naše energetická bezpečnost.

Jak budou revidované právní předpisy týkající se plynu ovlivňovat ceny a chránit evropské spotřebitele?

Revidované právní předpisy týkající se plynu posilují práva a ochranu spotřebitelů a odrážejí výhody, které již na trhu s elektřinou existují. Spotřebitelé obdrží jasnější informace o smlouvách a vyúčtováních a změna dodavatele bude rychlejší a snazší. Budou mít rovněž lepší přístup k nástrojům, které jim pomohou porovnávat ceny a získat spravedlivé, přesné a transparentní vyúčtování, aby si mohli vybrat nejlepší podmínky pro ně. Díky jasnějším informacím a lepší ochraně budou moci spotřebitelé, a zejména ti nejzranitelnější a ti, kteří jsou postiženi energetickou chudobou, snadněji přejít na udržitelnější řešení vytápění.

Revidované právní předpisy rovněž spotřebitelům umožňují lepší přístup k údajům a novým inteligentním technologiím pro snazší sledování spotřeby. Kromě toho budou členské státy moci v případě krize cen zemního plynu zavést účinná opatření na ochranu spotřebitelů a zajistit jim přístup k cenově dostupné energii a základním sociálním službám, mimo jiné prostřednictvím zásahů do stanovování cen s cílem ochránit spotřebitele před nadměrně vysokými cenami.

Jak balíček podpoří rozvoj vodíkové infrastruktury?

Nový rámec pro vodík zavedený touto reformou trhu s plynem zajišťuje, že vodík bude nákladově efektivním způsobem přivezen z oblastí, kde jej lze snadno vyrábět, k průmyslovým odběratelům, kteří jej potřebují. Zjednodušuje postupy plánování sítě a zároveň podporuje přeshraniční koordinaci.

Na vnitrostátní úrovni mají všichni provozovatelé vodíkových přepravních sítí po konzultaci se zúčastněnými stranami předložit desetiletý plán rozvoje sítě a každé dva roky jej aktualizovat. Každý členský stát bude mít jednotný plán rozvoje sítě pro vodík nebo případně společný plán pro zemní plyn a vodík, v němž budou určeny a řešeny zvláštní potřeby vodíkového odvětví zvlášť. Podporuje se rovněž větší koordinace plánování infrastruktury mezi elektroenergetickými, vodíkovými a plynárenskými odvětvími. Pokud jde o rozvoj distribuční sítě, právní předpisy zajišťují, aby provozovatelé každé čtyři roky předkládali plán rozvoje sítě.

Kromě vnitrostátních plánů rozvoje sítě zajistí nezbytnou transparentnost, pokud jde o potřeby infrastruktury, samostatný desetiletý plán rozvoje vodíkové sítě pro celou EU. Jeho rozvoj bude zajišťovat nové nezávislé sdružení EU, které sdružuje provozovatele vodíkových přepravních sítí, nazvané ENNOH (Evropská síť provozovatelů vodíkových sítí). To pomůže podpořit specializovanou vodíkovou infrastrukturu a lépe ji sladit s vnitrostátními plány. S cílem zajistit integraci energetického systému a přispět k nákladově efektivnímu rozvoji infrastruktury budou síť ENNOH, síť ENTSO pro elektřinu a síť ENTSO pro zemní plyn spolupracovat na realizaci integrovaného plánování sítě na úrovni EU se společnými scénáři pro všechna odvětví elektřiny, vodíku a plynu.

Reforma rovněž zavádí uspořádání trhu s vodíkem v Evropě s postupným zaváděním pravidel ve dvou fázích, a to před rokem 2033 a po něm. Ve fázi rozšiřování bude platit pouze zjednodušený rámec, přičemž již bude jasně zviditelněna budoucí pravidla pro rozvinutý trh s vodíkem. Tato ustanovení se týkají zejména přístupu k vodíkové infrastruktuře, oddělení výroby a přepravy vodíku (tzv. „unbundling“) a stanovení sazeb.

Jak bude fungovat certifikační systém pro nízkouhlíkový vodík a syntetická paliva v praxi?

Reforma zavádí systém certifikace nízkouhlíkových plynů, včetně vodíku, který doplňuje certifikaci plynů z obnovitelných zdrojů a vodíku podle revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Zajistí rovné podmínky a jednotnost při posuzování celkové stopy emisí skleníkových plynů různých plynů a umožní členským státům a spotřebitelům účinně je porovnávat a zohledňovat ve své skladbě zdrojů energie. Pravidla certifikace se budou vztahovat jak na dovoz, tak na domácí výrobu, aby byly zajištěny rovné podmínky a zabránilo se úniku uhlíku. Systém odráží systém používaný pro certifikaci biopaliv.

Komise posuzuje a uznává tzv. dobrovolné režimy certifikace nízkouhlíkových paliv. Výrobci nízkouhlíkových paliv se proto mohou spolehnout na dobře zavedený systém certifikace třetích stran, dobrovolných režimů, což jsou mezinárodní společnosti, které mají více než deset let zkušeností s certifikací biopaliv, biomasy a dalších produktů na celém světě. Členské státy jsou povinny přijímat důkazy z dobrovolných režimů uznaných Komisí.

Podle revidovaných právních předpisů je nízkouhlíkový vodík definován jako palivo vytvářející 70 % úspory emisí skleníkových plynů ve srovnání s fosilními palivy. Přesná metodika posuzování emisí nízkouhlíkového vodíku bude vypracována prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci, který má být předložen do konce roku 2024.

Jak právní předpisy zlepší energetickou bezpečnost Evropy?

Na základě zkušeností z energetické krize reforma posiluje stávající rámec solidarity s cílem zajistit dodávky pro všechny členské státy. V případě stavu nouze, kdy by došlo k závažnému nedostatku plynu, jsou členské státy povinny poskytnout solidární plyn členskému státu, který ji potřebuje. Stávající pravidla pro tento mechanismus solidarity byla uvedena do praxe, zejména pokud dva členské státy nepodepsaly dvoustrannou dohodu o technických, právních a finančních podrobnostech. Nebudou-li podepsány žádné dvoustranné dohody, použijí se v naléhavých případech standardní pravidla solidarity, která automaticky chrání zranitelné zákazníky, a to i mezi členskými státy, které nemají přímé spojení.

Postupy krizového řízení byly rovněž posíleny doplněním záruk pro přeshraniční toky plynu během stavu nouze a snížením jiné než nezbytné spotřeby.

Zavádějí se rovněž nová pravidla pro nová rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti. Komisi je zejména svěřena pravomoc přijímat zvláštní pravidla pro kybernetickou bezpečnost přeshraničních toků plynu. Členské státy budou muset tato rizika zohlednit při přípravě svých plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze.

Podpoří revidované právní předpisy postupné ukončení těžby ruského plynu v EU?

V rámci plánu REPowerEU je EU odhodlána co nejdříve postupně ukončit veškerý dovoz fosilních paliv z Ruska.

Tento právní předpis dává členským státům právní nástroj k omezení rezervací kapacity ruského a běloruského plynu, pokud to má dopad na jejich základní bezpečnostní zájmy. Přístup k ruskému a běloruskému plynu může být omezen na jejich hranicích a v terminálech LNG, a to na základě jasně stanovených kritérií a po konzultaci s ostatními dotčenými členskými státy. Členské státy jsou povinny před použitím tohoto mechanismu konzultovat Komisi a v nejvyšší míře zohlednit její stanovisko k zajištění evropské koordinace.

Kromě toho budou do 31. prosince 2025 z platformy pro agregaci poptávky a společný nákup automaticky vyloučeny dodávky zemního plynu nebo LNG pocházející z Ruska nebo Běloruska. Poté může Komise uložit další omezení až na jeden rok v případě, že je to nezbytné pro ochranu základních bezpečnostních zájmů nebo bezpečnosti dodávek energie v členských státech. To pomůže zajistit diverzifikaci dodávek a postupné ukončení ruského zemního plynu v členských státech.

Jak revidované právní předpisy usnadní agregaci poptávky a společný nákup plynu a vodíku?

V zájmu dalšího posílení bezpečnosti dodávek na základě zkušeností s energetickou platformou EU zavádí reforma stálý mechanismus pro agregaci poptávky a společný nákup plynu pro dobrovolné využití.

Kromě toho je Komisi svěřena pravomoc vypracovat pětiletý pilotní mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem s cílem zajistit transparentnost trhu, dekarbonizaci a bezpečnost dodávek.

Tento mechanismus pomůže odběratelům vodíku a dodavatelům připojit se a zlepší transparentnost trhu s vodíkem. Konkrétně by tento mechanismus v rámci Evropské vodíkové banky mohl: shromažďovat a zpracovávat údaje o trhu; posoudit poptávku odběratelů; shromažďovat nabídky od dodavatelů; a poskytnout účastníkům trhu přístup k těmto poznatkům. Komise v současné době navrhuje a připravuje pilotní mechanismus tak, aby mohl být spuštěn v roce 2025.

Pro více informací

Tisková zpráva