Komise podává zprávy o celkovém pokroku v oblasti bezpečnostní unie

Komise podává zprávy o čtyřech letech pokroku v oblasti bezpečnostní unie

Komise dnes přijala sedmou zprávu o pokroku při provádění strategie bezpečnostní unie EU na období 2020–2025.

Zpráva poskytuje přehled o provádění strategie bezpečnostní unie od jejího přijetí v roce 2020. Hodnotí pokrok a dosažené úspěchy v pěti klíčových oblastech: ochrana fyzické a digitální infrastruktury EU; boj proti terorismu a radikalizaci; boj proti organizované trestné činnosti; posílení prosazování práva a justiční spolupráce a spolupráce s mezinárodními partnery.

Komise splnila všechny závazky stanovené v rámci strategie bezpečnostní unie a začlenila nové iniciativy s cílem reagovat v průběhu let na vznikající a měnící se bezpečnostní výzvy. Strategie se provádí čtyři roky a za tu dobu konsolidovala soubor bezpečnostních nástrojů EU a nyní poskytuje silný základ pro ochranu Evropanů v budoucnosti.

Konkrétně:

1. Posílení fyzické a digitální infrastruktury EU

Nárůst hybridních útoků na kritickou infrastrukturu v EU zdůraznil potřebu posílit její ochranu a odolnost, aby se zabránilo narušení základních služeb, o něž se infrastruktura opírá, nebo se zmírnil dopad těchto narušení. Od roku 2020 Komise navrhla nová horizontální pravidla k posílení kritické infrastruktury EU online i offline v celé řadě odvětví, a to směrnici o odolnosti kritických subjektů a směrnici o bezpečnosti sítí a informačních systémů (NIS II), které vstoupily v platnost v lednu 2023. Komise rovněž přijala řadu opatření na odvětvové úrovni s cílem posílit odolnost kritické infrastruktury, mimo jiné v odvětví energetiky, dopravy, námořní bezpečnosti, konektivity, klimatu, vesmíru, financí a zdravotnictví.

Vzhledem k nárůstu kybernetických útoků v posledních letech učinila Komise významné kroky ke zvýšení kybernetické bezpečnosti v členských státech i v orgánech, institucích a jiných subjektech EU k posílení bezpečnosti dodavatelských řetězců a produktů a k posílení kapacit pro odhalování kybernetických incidentů a reakci na ně na úrovni EU. Mezi tyto kroky patří mimo jiné akt o kybernetické odolnosti, který zajistí, že hardwarové a softwarové produkty budou z hlediska kybernetické bezpečnosti bezpečné již ve stádiu vývoje, a akt o kybernetické solidaritě, který posílí kapacity EU pro odhalování významných a rozsáhlých kybernetických bezpečnostních hrozeb a útoků, pro přípravu a reakci na ně.

1. Boj proti terorismu a radikalizaci

Boj proti terorismu byl prioritou strategie bezpečnostní unie EU na období 2020–2025 po celou dobu mandátu Komise a provádění Protiteroristické agendy EU z roku 2020 je na dobré cestě. Komise podnikla kroky k boji proti terorismu ve všech jeho podobách: ať již jde o předcházení radikalizaci na internetu i mimo něj či podporu členských států při ochraně veřejných prostor a omezování přístupu teroristů ke zbraním a financování.

Ve snaze předcházet radikalizaci Komise podpořila členské státy zřízením sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci a zavedla nové právní nástroje na ochranu občanů před škodlivým extremistickým a teroristickým obsahem online i offline. Podle nařízení namířeného proti teroristickému obsahu onlinemusí platformy odstranit teroristický obsah do jedné hodiny. Komise kromě toho dál spolupracuje s technologickými společnostmi na internetovém fóru EU s cílem řešit využívání sítě násilnými extremisty a teroristy.

Aby se teroristům vzala možnost k páchání útoků, právní předpisy přijaté v roce 2021 omezují přístupnost prekurzorů výbušnin používaných k výrobě výbušnin. Komise rovněž podporuje členské státy při ochraně veřejných prostor prostřednictvím programu poradců EU pro ochranu bezpečnosti a od roku 2020 financováním z Fondu pro vnitřní bezpečnost ve výši více než 30 milionů EUR, které je určeno na ochranu veřejných prostor, včetně míst pro konání bohoslužeb.

EU také pokračovala v posilování rámce EU pro předcházení praní peněz a financování terorismu a boj proti nim, aby byly účinněji odhalovány finanční prostředky určené na financování teroristických organizací.

1. Boj proti organizované trestné činnosti

Od začátku současného mandátu Komise zintenzivnila úsilí v boji proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti. Komise zahájila několik různých iniciativ, mimo jiné Strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025 a Strategie EU pro oblast drog na období 2021–2025.

V říjnu 2023 Komise zavedla plán EU pro boj proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti, který zahrnuje 17 prioritních opatření, mimo jiné Evropskou alianci přístavů, která byla zahájena v lednu 2024 s cílem posílit odolnost přístavů. Komise rovněž posílila mandát budoucí Agentury EU pro drogy a posílila spolupráci mezi donucovacími orgány v členských státech a se zeměmi Latinské Ameriky.

Mezi další oblasti organizované trestné činnosti, které se v posledních letech řešily, patří kyberkriminalita, převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, nedovolený obchod s drogami a dalším zbožím, trestná činnost proti životnímu prostředí, hospodářská a finanční trestná činnost a korupce. V květnu 2023 navrhla Komise nová a posílená pravidla, která kriminalizují trestné činy korupce a harmonizují sankce v celé EU. Kromě toho v roce 2020 zahájil svou činnost Úřad evropského veřejného žalobce. Do konce roku 2023 již prošetřil téměř 2 000 případů trestných činů, které mají negativní dopad na rozpočet EU.

1. Posílení prosazování práva a justiční spolupráce

Komise posílila spolupráci mezi donucovacími a justičními orgány v celé EU, zejména prostřednictvím právního rámce v oblasti policejní spolupráce, jenž byl přijat v roce 2024 a modernizoval klíčové nástroje pro zlepšení přeshraničních operací v EU. Mezi ně patří nová pravidla pro výměnu informací a revize prümského rámce o automatické výměně údajů pro policejní spolupráci, nová pravidla pro předběžné informace o cestujících a posílená role Europolu. To posílí prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažných trestných činů. Nová pravidla pro předávání trestního řízení pomohou předcházet neefektivnímu zdvojování řízení a zabránit případům beztrestnosti.

1. Posílená spolupráce s mezinárodními partnery v oblasti bezpečnosti

Během současného mandátu Komise jednala rychle, aby zabránila vnitřním bezpečnostním hrozbám vyplývajícím z útočné války Ruska proti Ukrajině, mimo jiné zřízením podpůrného centra pro vnitřní bezpečnost a správu hranic v Moldavsku. Vliv na vnitřní bezpečnost EU by mohla mít i současná situace na Blízkém východě. Na podporu vyšetřování souvisejících s financováním terorismu zřídila Komise v roce 2021 rovněž síť finančních vyšetřovatelů pro boj proti terorismu. Tato síť, které předsedá Komise, podporuje výměnu informací mezi vyšetřovateli členských států týkající se technik a zkušeností v boji proti financování terorismu. EU posílila spolupráci s partnerskými zeměmi, úzce spolupracuje s OSN a rozšířila svou spolupráci s NATO.

1. Spolupráce s agenturami EU na provádění bezpečnostní unie:

Pomocnou roly při podpoře provádění tohoto pevného bezpečnostního rámce EU měly agentury a subjekty EU v oblasti spravedlnosti, vnitřních věcí a kybernetické bezpečnosti, jako jsou Europol, Eurojust, ENISA, Frontex nebo EPPO, ale také odvětvové agentury (Agentura EU pro drogy, Orgán pro boj proti praní peněz, Agentura EU pro bezpečnost letectví, Evropská agentura pro námořní bezpečnost a Evropská agentura pro kontrolu rybolovu). Posílená spolupráce mezi agenturami vedla ke konkrétním operativním výsledkům, což přispělo ke zvýšení celkové bezpečnosti v členských státech.

Další informace

Sedmá zpráva o pokroku při provádění strategie bezpečnostní unie EU

Informativní přehled: Bezpečnostní unie EU – klíčové úspěchy

Evropská bezpečnostní unie – Evropská komise (europa.eu)

Media

Quote