Strážci evropského vesmíru: Pražské sídlo agentury EU pomáhá nastartovat český byznys

Česko je hostitelskou zemí Agentury EU pro kosmický program. Společně s aktivnější rolí v „evropské NASA“ to pomohlo nastartovat český byznys s vesmírnými technologiemi.

V novém sídle agentury EUSPA na Palmovce bude pracovat 550 lidí. Foto: IPR

Nádraží v dolní Libni kdysi zajišťovalo po kolejích spojení až do Berlína či Vídně. Železnice sice již byla dávno zrušena a staniční budova tu stojí opuštěná, sídlo, které se dokončuje přímo naproti někdejšímu nádraží, ale opět nové spojení nabídne. A to ne jen tak ledajaké. Příští rok by se sem měla přestěhovat z Holešovic Agentura EU pro kosmický program (EUSPA) a Libeň tak získá horkou linku nejen do členských zemí unie, ale také na orbit: unijní úřad má totiž mimo jiné na starosti dva velké evropské satelitní systémy. Zatímco Galileo je spolehlivější a přesnější obdobou amerického GPS, družice projektu Copernicus z oběžné dráhy monitorují Zemi a podílejí se třeba na vnější ostraze hranic EU nebo pomáhají farmářům chytře hospodařit na polích.

AGENTURA, KTERÁ ROSTE

Kosmickou agenturu (tehdy ještě pod starším označením GSA) se do Prahy podařilo přitáhnout před dvanácti lety, tedy v době, kdy na orbitě pracovala jen jediná družice v systému Galileo. Do vypuštění prvního ze satelitů řady Sentinel, které jsou základem Copernicu, zbývaly ještě dva roky. Od roku 2012 úkoly a důležitost EUSPA každým rokem rostou, nejnověji má úřad na starosti například vybudování IRIS2, zabezpečené mobilní a internetové sítě, která je obdobou projektu Starlink amerického podnikatele Elona Muska.

Rostoucí význam EUSPA se odráží i na počtu zaměstnanců. Nová Palmovka jich má hostit až 550. Mimochodem: Češi tvoří v agentuře EU po Francouzích, Španělech a Italech čtvrtou největší skupinu zaměstnanců. „Byla to historická chvíle, a tak trochu splněný sen. Myslím si, že už by se dnes nepodařilo umístit evropskou agenturu s tak velkým přesahem a rostoucím potenciálem do země, která není v západní Evropě a nepatří ani mezi ty velké,“ soudí Václav Kobera, předseda správní rady EUSPA, který na ministerstvu dopravy vede odbor kosmických aktivit a nových technologií.

Přínos pražského sídla EUSPA se dá vyjádřit ale ještě jinak než počtem na české poměry dobře placených zaměstnanců, kteří v metropoli žijí i se svými rodinami. Nejzásadnější není ani to, že evropská agentura podnítila v Praze kongresovou turistiku nebo že české firmy poskytují EUSPA provozní služby. Tím největším bonusem je fakt, že se také díky evropskému velitelství pro satelitní program podařilo nastartovat i český kosmický byznys, který šlape na paty velkým evropským hráčům.

V Česku uživí kosmický sektor desítky malých a středních firem, které jsou schopny dodávat nejen součástky nebo softwarová řešení, ale poradí si i s většími technologickými celky. Jen namátkou: brněnská pobočka S.A.B. Aerospace přišla s unikátním řešením nosiče satelitů, díky Inpraise Systems je možné regulovat výkon raketových motorů nové generace a G. L. Electronic se zase stará o propojení všech přístrojů v řadě nejnovějších evropských družic. Včetně mise HERA, která má vyzkoumat možnosti, jak ochránit Zemi před katastrofou v podobě srážky s asteroidem.

Nebylo by to možné bez účasti Česka v druhém evropském vesmírném úřadu, Evropské kosmické agentuře (ESA), která sídlí v Paříži. Do evropské obdoby NASA, která se mimo jiné stará o nosné rakety a výzkumné mise, Česko vstoupilo jako první postkomunistická země před 16 lety a postupně své členské příspěvky zvyšovalo až na současných přes 60 milionů eur ročně. Podle Václava Kobery se ale po odečtení provozních nákladů skoro vše vrátí Česku zpět v podobě zakázek pro české firmy či podpory, kterou startupům poskytuje inkubátor ESA BIC. Ten nově nabízí vybraným projektům až 200 tisíc eur do začátku.

České firmy umí postavit „in-house“ i velkou družici. Stát to chce demonstrovat dvěma projekty. Zatímco AMBIC (na fotce) poslouží pro snímkování Země, QUVIK (foto níže) je dalekohled, který pomůže poodhalit svět neutronových hvězd i černých děr. Ilustrace: VZLUSAT

NEJSME JEN DODAVATELÉ

Zapojení do ESA, kde jsou členy i země, které nejsou součástí EU, a bonus v podobě pražského ústředí družicové agentury EUSPA přispěly k boomu českého kosmického byznysu. Ten se ale často potýká s podobným hendikepem jako „evropská NASA“. Zatímco americká vládní agentura pro vesmír je sama o sobě globálním brandem, ESA zná jen zlomek Evropanů. A podobně jen zlomek Čechů dokáže docenit, že naše firmy umí řídit velké projekty a na oběžnou dráhu posílat špičkové technologie. Pod patronací ESA a ministerstva dopravy se tak chystají dvě demonstrační mise, které mají Česko zviditelnit na oběžné dráze. „Začínali jsme jako dodavatelé součástek a dílčích řešení. Pak jsme dokázali, že umíme vyrobit i pokročilé technologie a subsystémy. Teď je načase posunout se dál a ukázat, že Česko je schopno navrhnout, postavit a provozovat unikátní satelitní celky s vysokou přidanou hodnotou,“ vysvětluje Václav Kobera.

Ne, že by Česko „svou“ družici nemělo. Již před 45 lety vzlétl v rámci programu Interkosmos satelit Magion, dva roky už na orbitě pracuje nejnovější přírůstek, nanodružice VZLUSAT-2. Projekt prvního českého kosmického dalekohledu QUVIK a pozorovací družice AMBIC ale představují technologický skok, a to co do přístrojů i velikosti. Zatímco VZLUSAT není větší než krabice od bot, oba plánované nové satelity už povyrostou do rozměrů malé ledničky a hmotnosti přes 100 kilogramů. Kromě zviditelnění českého kosmického byznysu si od nich stát slibuje i komerční návaznost. Dalekohled QUVIK nabídne využití zejména pro výzkum neutronových hvězd, černých děr, ale třeba i exoplanet, „národní“ družice AMBIK může zase posloužit jako vzor pro novou řadu pozorovacích satelitů, které vládám zajistí vysoce přesné snímky území státu.

QUVIK je dalekohled, který pomůže poodhalit svět neutronových hvězd i černých děr. Ilustrace: VZLUSAT

KONKURENCE ŠLAPE NA PATY

Projekt obou satelitů, které by měly být na oběžné dráze funkční kolem roku 2028, také pomůže Česku držet prst na tepu doby. Využití přístrojů umístěných na orbitě totiž zažívá boom. Zdaleka nejde jen o telekomunikace, ale také data, bez nichž se neobejde precizní zemědělství, moderní dopravní systémy, péče o životní prostředí nebo bezpečnostní složky a armáda. Konkurence přitom Česku šlape na paty. Třeba sousední Polsko zaplatí cestu svého astronauta na stanici ISS, který tam bude testovat nové polské kosmické technologie. „Vesmírné aktivity mají velký potenciál v inovacích, což je vidět i na řešeních, s nimiž přichází náš průmysl. Není naším hlavním cílem dohnat velké hráče, jako je Francie, Německo nebo Itálie. Česko ale může stále těžit z tradice průmyslového státu a technické vzdělanosti. Jen si musíme udržet drive, protože trh na nás nepočká,“ dodává Václav Kobera.

BLAHOSLAV HRUŠKA