Mlýnské rybníky pomáhají udržet rozmanitost přírody Žďárských vrchů (Kde fondy EU pomáhají) (video)

6. 5. 2024

Soustava rybníků na Městeckém potoce mezi Vojnovým Městcem a Krucemburkem vznikla už na přelomu 15. a 16. století. Byla využívána s rozvojem koželužské výroby. „Tento průmysl potřeboval pro svůj provoz značné množství vody. Koželužský závod se ale bohužel v Krucemburku neudržel,“ vysvětluje Otto Kohout, starosta městyse Krucemburk.

Rybníky však zůstaly. Původně se jich nad zástavbou Krucemburku nacházelo pět. Starý a Nový byly vysušeny už v 19. století a Dious, známý jako Mlýnský, byl zavezen ve 20. století. V 50. letech byl přebudován Zadní a v 70. letech Macurův. Stav rybníků, ještě v nedávné minulosti plnících funkci rekreační, kam se místní obyvatelé chodili s oblibou koupat, se postupem desetiletí měnil, až jim zůstala pouze funkce chovných nádrží místního rybářského svazu. To pomohla změnit k lepšímu více než 11milionová dotace z prostředků EU.



Špatný stav nádraží
„V obou vodních nádržích byla špatná kvalita vody a žily v nich prakticky jenom chované ryby a kachny divoké,“ uvádí Petra Doležalová, vodohospodářka Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy. Správa při revitalizaci rybníků sledovala především podporu biodiverzity tak, aby opatření navazovala na již realizované kroky v místním biokoridoru Městecký potok.

Hlavním přínosem evropského projektu, který sledovalo vedení městyse, bylo celkové odbahnění obou nádrží. „Byly již značně zanesené sedimentem. A šlo také o nutnou opravu a obnovu funkčnosti technických prvků obou vodních nádrží, jejichž stav už neumožňoval jakkoliv regulovat vodní režim,“ zdůrazňuje starosta Kohout. „Tento záměr se opíral o již zpracovaný pasport obou rybníků, jehož výsledkem byla právě ochrana obce před povodněmi,“ doplňuje.

V dubnu 2020 bylo vydáno stavební povolení. Projekt předpokládal u Zadního rybníka stavbu nového funkčního objektu a opravu hráze. Ze zátopy rybníka mělo být vytěženo 11 370 metrů krychlových sedimentu. U Macurova rybníka byla opravena hráz a vzniklo nové výpustné zařízení do sousedního Zadního rybníka a nové odběrné zařízení s přítokem do nádrže. I zde bylo ze zátopy vytěženo celkem 8900 metrů krychlových sedimentu.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR stanovila pro revitalizaci podmínku vytvoření dvou nových tůní s celkovou zatopenou plochou 390 m², které vznikly v zadní části za Macurovým rybníkem. Pro posílení diverzity zejména obojživelné populace pak bylo v obou rybnících vytvořeno z 15 procent mělké litorální pásmo. Celá akce byla uzavřena s koncem roku 2021.

Podpora z EU více než 10 milionů
„Celková cena projektu byla kolem 11,5 milionu korun, přičemž jsme obdrželi podporu z Evropské unie ve výši 10,3 milionu korun v rámci Operačního programu Životní prostředí,“ shrnuje ekonomickou stránku projektu starosta Kohout.

„Po revitalizaci má voda průhlednost přes 1,5 metru, nádrže obývá řada vzácných a ohrožených druhů ptáků a obojživelníků,“ uvádí Doležalová z CHKO Žďárské vrchy. Pozorovat zde můžete například potápku malou, slípku zelenonohou, poláka chocholačku, labuť velkou, ropuchu obecnou, čolka horského, čolka obecného, rosničku zelenou, skokana zeleného, skokana krátkonohého nebo skokana hnědého. Z pohledu ekologie tak tento projekt splnil účel, kterým byla především podpora biodiverzity.

Dotačními podmínkami stanovené dvouleté vyloučení rybích osádek z rybníků však spolu s vysokou průhledností vody způsobily rychlý rozvoj řas a zarůstání vodních ploch i mimo plánovaný rozsah mělčin. „Dnes máme od ochranářů povolení nasadit do rybníků amura bílého, což je býložravá ryba, která pomůže regulovat zarůstání nádrží. Zarybnění je provedeno ve spolupráci s rybáři nyní na jaře 2024,“ uzavírá aktuálně příběh biocentra Mlýnské rybníky starosta Kohout.

I příroda, byť čerstvě obnovená, potřebuje neustálou péči ze strany člověka.

Celý článek naleznete na stránkách Deníku.cz.

Podrobnosti k projektu: BIOCENTRUM MLÝNSKÉ RYBNÍKY v Mapě projektů.