Tři hlavní investiční příběhy současnosti (Perly týdne)

Stanley Druckenmiller stojí v čele Duquesne Family Office a domnívá se, že americká vláda nyní soukromému sektoru spíše škodí a měla by mu „jít z cesty“. Portfolio manažer společnosti Neuberger Berman Steve Eisman se domnívá, že mírné snižování sazeb nemá velký reálný dopad. Třemi hlavními investičními příběhy podle něj jsou kryptoměny, umělá inteligence a investice do infrastruktury. Jak se k nim staví?

Eisman o volbách, akciích, Fedu a kryptoměnách: Portfolio manažer společnosti Neuberger Berman Steve Eisman na CNBC uvedl, že podle něj nebude mít na americké hospodářství žádný větší vliv výsledek blížících se prezidentských voleb. I když někteří lidé se budou v souvislosti s výsledkem voleb snažit „o určité obchody“. Investor si také například nemyslí, že by případné zvýšení cel na čínské dovozy nějak výrazně zvýšilo inflaci v USA. Mohlo by se ale projevovat na akciích konkrétních společností. Tedy například na amerických výrobcích solárních panelů, kteří již těží ze současných cel.

Eisman zopakoval, že nemá obavy z vývoje rozpočtových deficitů. Podle něj zaznívají již asi čtyřicet let a „pokud jste v mém byznysu někde příliš brzy, znamená to, že jste se mýlili.“ Pokud je pak někdo „někde dříve o čtyřicet let, měl by být zticha.“ Znamená tento pohled, že by investor kupoval vládní dluhopisy? Eisman odpověděl, že obligace ho moc nezajímají, zaměřuje se akcie. K nim dodal, že pokud centrální banka sníží sazby, bude to jen mírně a nebude to mít výrazný reálný dopad. Zvyšování sazeb vidí jako nepravděpodobné a je podle něj zřejmé, že ekonomika může velmi dobře fungovat při současné výši sazeb.

Investor hovoří o tom, že „v dobrých časech jedou příběhy, v těch horších rozhodují rozvahy firem.“ Nyní podle něj panují dobré časy, trhem tudíž hýbou zejména příběhy. Tři hlavní se pak točí kolem umělé inteligence, investic do infrastruktury a kryptoměn. Prvním dvěma přitom Eisman podle svých slov důvěřuje, třetímu ne. U kryptoměn jsou podle něj důležité dvě hlavní otázky. První z nich zní, zda jsou kryptoměny skutečnou měnou? A v případě, že ano, má smysl takovou měnu vlastnit?

Podle investora nejde odpověď na první zmíněnou otázku nijak rozumně strukturovat. A pokud budeme předpokládat, že kryptoměny měnou jsou, zbývá se ptát, zda má smysl ji vlastnit. Hlavní argument pro se přitom dá shrnout do teze, že kryptoměny fungují jako „digitální zlato“. Eisman ale upozornil na to, že pokud by tak skutečně fungovaly, měly by posilovat v době, kdy klesají akcie a panují velké obavy z inflace. A klesat v době, kdy si akcie vedou dobře a obavy z inflace nejsou na pořadu dne. Tak se ale kryptoměny nechovají a „jsou pravým opakem své vlastní teze“. „Je to jen další způsob, jak spekulovat na spekulace.“

K investování expert uvedl, že dnes mají lidé k dispozici stejná fakta, záleží na tom, jak se na ně dívají a jak je interpretují. Když Eisman sázel na propad hypotéčního trhu, také podle svých slov neměl exkluzivní informace, ale jen se na daná fakta díval jinak než většina ostatních. Významným příběhem současnosti je přitom umělá inteligence a na ni Eisman hledí následovně:

Nyní se hodně hovoří o společnostech jako AMD či NVIDIA, o nových datových centrech a podobně. Ale v budoucnosti, „která není příliš vzdálená,“ budeme používat aplikace založené na umělé inteligenci, a to v našich mobilních telefonech. Podle investora se tak dá čekat nový cyklus u takových zařízení, protože ta budou muset mít potřebnou kapacitu na práci s novými aplikacemi a technologiemi. Investor tak například dál vlastní akcie Applu.

Eisman poukázal i na to, že utility výrazně zvyšují své investiční plány, což souvisí s očekávanou vyšší spotřebou elektrické energie a nutností posílit přenosové a distribuční soustavy. „Co utility dělají? Posílají vám elektřinu a faktury. Pokud mají udělat něco ony samy, najmou si na to někoho jiného,“ zavtipkoval investor s poukazem na to, že investiční cyklus by měl prospívat poskytovatelům služeb a investic.

Klesající očekávání: Jak ukazuje Bank of America, trhy nyní pro letošní rok čekají pokles sazeb o 40 bazických bodů. Pokles sazeb by měl pokračovat v roce příštím na 4,4 %:

Zdroj: X

Vláda svou aktivitou překáží: Stanley Druckenmiller stojí v čele Duquesne Family Office a na CNBC hovořil o tom, že chybu během posledních let udělala americká vláda i centrální banka. Ta nakonec svou politiku ve světle pokračujících vysokých inflačních tlaků změnila, ale „vláda se stále chová, jako by panovala Velká deprese.“

Investor se podle svých slov vývoji během velké deprese věnoval a řekl, že ji charakterizoval i soukromý sektor zatížený vysokými dluhy a neschopností inovovat. Taková situace mohla ospravedlňovat vládní intervence, ale současný soukromý sektor je takovému stavu notně vzdálený. Jeho rozvahy jsou silné a intenzivně inovuje. Vláda by mu proto měla jít z cesty, ale namísto toho utrácí a podle investora může svou potřebou nových financí vytlačovat z trhu s kapitálem i soukromé firmy.

Druckenmiller poukázal na vysoké investiční plány firemního sektoru, v ekonomice přitom panuje plná zaměstnanost a dochází ke zmíněným vysokým rozpočtovým deficitům. Na jednu stranu tak existuje obrovský potenciál pro růst produktivity, ale vláda se nechová odpovídajícím způsobem. V tuto chvíli by měla namísto obrovských výdajových programů a aktivit ustoupit stranou a dát soukromého sektoru prostor. Investorovi se nelíbí ani předchozí růst rozvahy centrální banky, která „musí vládě přestat pomáhat“. Takový postoj byl namístě během pandemie, ale ne nyní.