Průmysl se propadá nejvíce od první vlny covidu. Může za to hlavně kolísavost výroby aut

Průmyslová produkce České republiky v březnu výrazně klesla, a to citelně více než se čekalo. Pokles činí meziročně 11,1 procenta, což je nejvýraznější meziroční pokles od května 2020, tedy od první vlny covidové pandemie. Tehdy ovšem docházelo k rozsáhlým omezením průmyslové výroby, ať už spontánním či administrativně nařízeným, která měla zamezit šíření nákazy.

Letošní březnový pokles je však dán také meziročně znatelně nižším počtem pracovních dní. Letos jich bylo hned o tři méně než loni v březnu. V očištění o rozdílný počet pracovních dní činí letošní březnový pokles meziročně 2,7 procenta.

Stěžejním důvodem vyššího než očekávaného propadu – analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů neočištěný pokles o 8,4 procenta – je vysoká základna loňského března, zejména v oblasti automobilové výroby. A rovněž letošní březnové omezení výroby v autoprůmyslu kvůli chybějícím součástkám. Což je problém, který se s různou intenzitou objevuje už od pandemie, kdy došlo k zásadnímu zpřetrhání mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců.

Český průmysl, zejména výroba strojů, ale trápí také celkově nedostatečná poptávka, daná omezením spotřeby kvůli inflaci a drahým energiím či omezením investic v prostředí poměrně vysokých úrokových sazeb, stejně jako slabší poptávkou v zemích typu Německa, která souvisí s podobnými faktory jako v Česku. Za celý letošní rok tak průmyslová výroba vzroste reálně pouze o jediné procento.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na facebooku