Pomalejší růst příjmů zrychluje růst deficitu rozpočtu

V prvních čtyřech měsících stát hospodaří o čtvrtinu lépe než loni, když snížil meziroční schodek o 46,9 mld. Kč. Růst příjmů však zaostává za růstem výdajů, což způsobuje znepokojivý růst podílu plnění plánovaného salda.

Z hlediska příjmů si státní rozpočet v dubnu meziročně polepšil o 10,9 %, když stát získal o 31,7 mld. Kč více na daňových příjmech, více se vybralo i na pojistném (+19,5 mld. Kč). Na příjmech z fondů EU a dalších finančních mechanismů stát získal o +4,5 mld. Kč více. Příjmy z výběru daní v dosavadní části roku rostou rovnoměrným tempem, oproti loňsku se však projevuje růst reálných mezd, který podpořil spotřebu a vedl k meziročnímu nárůstu příjmů z DPH o 3,4 mld. Kč. Výrazně vzrostly i daně příjmů (o 6,4 mld. Kč u právnických osob, o 5,7 mld. Kč u fyzických). Letošní znovuzavedení 0,6% nemocenského pojištění zaměstnanců se opět projevilo meziročně vyšším výběrem pojistného na sociální zabezpečení, a to o 19,5 mld. Kč (+8,8 %). Další vysoký nárůst příjmů ještě zaznamenáváme ze spotřebních a energetických daní, ačkoli v těchto položkách není nárůst zcela přesvědčivý. Celkové příjmy státního rozpočtu zatím dosáhly 591,8 mld. Kč, tedy 30,4 % všech ročních plánovaných příjmů.

Přes silný meziroční růst na příjmové straně, výdaje v současném roce rostly ještě rychlejším tempem, ačkoli meziroční růst činí pouze 1,5 % (11,1 mld. Kč). Nejvýraznější složkou byly sociální dávky, resp. výplaty důchodů (+13,8 mld. Kč), jejichž nárůst je ovlivněn zejména řádnou valorizací ve výši 1,8 %. Mírně vzrostl i objem vyplacených příspěvků na bydlení, podpor v nezaměstnanosti a nemocenské. Snížit výdaje na sociální dávky pomohl pokles u výplat rodičovského příspěvku a pomoci v hmotné nouzi. Celkové kapitálové výdaje jsou meziročně vyšší a z pohledu ročního plnění dosahují již 30,1 %, největší složku tvoří investiční transfery rozpočtům územní úrovně a podnikatelům, které dosáhly již 102 %, resp. 79,1 % plnění. Vyšší výdaje na investice podnikatelům vyvažují běžné transfery, které meziročně klesly o 18,9 mld. Kč a odrážejí pokles dotací v energetice, přičemž se v této oblasti oproti loňskému roku neprojevuje již ani mimořádná pomoc z důvodu růstu cen energií. Meziročně vysoké výdaje na běžné nákupy (nárůst o 24,6 %) jsou stále tvořeny zejména uskutečněnými nákupy víceúčelových letounů F-35 (+3,7 mld. Kč). Celkové výdaje státního rozpočtu prozatím dosahují 745,0 mld. Kč, tedy 33,9 % ročních plánovaných výdajů.

Jelikož výdaje státu dosud rostou rychlejším tempem, než jaké odpovídá schválenému saldu, podíl současného schodku na celoročním (plánovaném) saldu rozpočtu činí již 60,8 %. Očekáváme sice, že ve zbytku roku dojde ke zrychlení růstu příjmů, což bude pomáhat udržet rozpočet v plánovaných mezích, i tak je ale prozatímní výše výdajů vzhledem k příjmům znepokojivá s ohledem na schopnost dodržení schváleného salda 252 mld. Kč.

Autor: Vít Mikušek, analytik
Editor: Martin Kron, analytik