Fed ponechá sazby beze změny, sníží je až příští rok (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Americká centrální banka ponechá tento týden sazby beze změny. Inflační tlaky v ekonomice stále zůstávají silné, přičemž solidní kondice ekonomiky umožnuje Fedu s uvolňováním měnové politiky vyčkávat. První snížení sazeb tak očekáváme až v březnu 2025. Klíčovou statistikou týdne budou data z amerického trhu práce Nonfarm payrolls. Ty podle našeho odhadu přinesou další vysoký počet nově vytvořených pracovních míst. Mírným zklamáním pak může být ISM index ze zpracovatelského průmyslu, který se zřejmě vrátí pod padesátibodovou hranici. Celková inflace v eurozóně vlivem vyšších cen pohonných hmot pravděpodobně v dubnu mírně rostla. Její jádrová složka by však měla ubrat na tempu. HDP za eurozónu jako celek v prvním kvartále letošního roku vzrostl mezičtvrtletně podle nás o 0,3 %. Vyšší výkonnost by měla předvést i česká ekonomika. K jednacímu stolu zasedne tento týden i Česká národní banka. Ta podle našeho odhadu sníží úrokové sazby o dalších 50 bb. Více se o výhledu pro českou ekonomiku dozvíte v našich jarních Ekonomických výhledech zde: https://bit.ly/CEO_2Q24_CZ.

Výkonnost ekonomiky eurozóny i Česka se v Q1 zlepšila

Americká centrální banka ponechá na svém středečním zasedání sazby beze změny. Přestože z výroků centrálních bankéřů vyplývá, že jsou připraveni snižovat úrokové sazby i pokud bude ekonomika solidně růst, bude třeba, aby inflace několik měsíců v řadě jasně vykazovala, že se blíží ke 2 % a že zde i zůstane. To dle našeho názoru v nejbližším období nenastane. Inflace sice bude zpomalovat, vývoj bude ale kolísavý. Situaci navíc komplikují i nadcházející americké volby, před nimiž předpokládáme, že Fed nebude chtít činit žádné kroky. „Cut“ v závěru letošního roku vyloučit nelze, jako pravděpodobnější se nám ale jeví odložení uvolňování měnových podmínek až na březen příštího roku.

To, že s uvolňováním měnových podmínek nemusí centrální bankéři spěchat, zřejmě potvrdí i tento týden zveřejněná data z amerického trhu práce. Počet nově vytvořených pracovních míst podle našeho odhadu dosáhne solidních 235 tisíc, přičemž míra nezaměstnanosti bude stagnovat na 3,8 %. Tvorba nových pozic bude opět pravděpodobně nejsilnější ve vládním sektoru, zdravotnictví a školství. Z dalších dat zaslouží pozornost americká spotřebitelská důvěra a ISM index z průmyslové oblasti. Zatímco důvěra spotřebitelů v dubnu podle našeho odhadu poměrně výrazně rostla, ISM index se zřejmě vrátí těsně pod padesátibodovou hranici dělící fázi expanze od kontrakce.

V eurozóně bude klíčovou událostí zveřejnění dynamiky HDP za Q1. Ta podle našeho odhadu dosáhne mezikvartálně 0,3 %, meziročně by to měla být stejná úroveň. Struktura zatím oznámena nebude, předpokládáme ale, že hlavním tahounem byly čisté exporty následované spotřebou domácností, přičemž zásoby růst naopak brzdily. Z teritoriálního hlediska očekáváme růst německé ekonomiky o 0,1 % q/q, francouzské o 0,2 %, italské o 0,1 % a španělské o 0,3 %. Na rozdíl od loňského roku předpokládáme, že Irsko, pobaltské a východoevropské země budou HDP eurozóny táhnout vzhůru.

Zveřejněna bude i dubnová inflace za eurozónu jako celek. Ta v důsledku vyšších cen pohonných hmot o 0,1 % m/m stoupla na 2,5 %, ve své jádrové složce naopak 0,2 % m/m ubrala a posunula se na 2,7 % y/y. Dubnový údaj bude z hlediska odhadu dalšího směřování inflace klíčový, neboť na rozdíl od lednové a březnové inflace nebude ovlivněn mimořádnými faktory.

O nastavení měnových podmínek bude ve čtvrtek diskutovat i Česká národní banka. Ta na únorovém a březnovém zasedání snížila klíčovou úrokovou sazbu o 50 bb na současných 5,75 %. Očekáváme, že ve stejném tempu bude centrální banka pokračovat také na čtvrtečním zasedání a dále i na červnovém a srpnovém. Pro září, listopad a prosinec pak již předpokládáme snížení o standardních 25 bb. Pokles repo sazby podle nás na konci letošního roku skončí na 3,5 %. Bankovní rada v čele s guvernérem Michlem dlouhodobě uvádí, že chce úrokové sazby držet výše, než bylo v minulosti zvykem. ČNB by na čtvrtečním zasedání měla zveřejnit i výsledky analýzy, která by měla ukázat, kde se rovnovážná či politicky neutrální úroveň sazeb v současnosti nachází. Zatímco dosud centrální banka úrokové sazby směřovala ke 3 %, bankovní rada by podle vyjádření jejích členů preferovala spíše úroveň 3,5-4,0 %. Za pravděpodobnější považujeme dolní mez tohoto intervalu a v naší prognóze jsme tak terminální úroveň repo sazby zvýšili ze 3,0 % na 3,5 %.

Z domácích dat bude zveřejněn růst HDP za Q1. Ten podle našeho odhadu zrychlil na 0,5 % q/q. Jeho struktura by měla být obdobná té z Q4 23. Spotřeba domácností podle nás mezičtvrtletně vzrostla o 0,6 %. V oživení by podle nás měly pokračovat také fixní investice podpořené fondy EU. Čistý vývoz si pravděpodobně v Q1 24 udržel svůj kladný, i když ne již tak vysoký příspěvek, který byl podle nás stejně jako v Q4 23 kompenzován záporným příspěvkem změny stavu zásob.

Region i euro posilují

V Česku patřil minulý týden výrokům centrálních bankéřů a indikátorům důvěry. Nálada v tuzemské ekonomice se dle konjunkturálního průzkumu v dubnu opět zlepšila. Celkový ukazatel vyšplhal na nejvyšší hodnotu za poslední rok. Spotřebitelská důvěra byla nejlepší od září 2021 a po dlouhé době se přehoupla nad dlouhodobý průměr. Podnikatelská důvěra se rovněž zvýšila, byť mírněji. K měnové politice se minulý týden vyjádřil Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Tomáš Holub i Jan Procházka. Společným jmenovatelem výroků bylo, že s dalším uvolňováním měnové politiky je třeba postupovat opatrně a padesátibodové snížení sazeb se jeví jako nejlepší volba. Česká koruna měla v průběhu týdne tendenci posilovat. Z pondělních úrovní okolo 25,30 CZK/EUR atakovala hladinu 25,10 CZK/EUR, aby se v pátečních odpoledních hodinách obchodovala za 25,15 CZK/EUR.

V regionu k jednacímu stolu zasedla maďarská centrální banka. Ta snížila sazby o dalších 50 bb na 7,75 % tak, jak se očekávalo. Další dva kroky ve stejném rozsahu by měly podle našeho odhadu následovat na nadcházeních dvou zasedáních. Poté očekáváme až do Q1 25 stabilitu měnových podmínek. Maďarský forint v průběhu týdne mírně posiloval (z 395 HUF/EUR na 392,6 HUF/EUR v závěru týdne). Nejstabilnější byl kurz polského zlotého, který se držel v pásmu 4,31-4,34 PLN/EUR.

Ve světě bylo klíčovou událostí zveřejnění amerického HDP za první kvartál letošního roku. Ten vzrostl v mezičtvrtletním anualizovaném vyjádření o 1,6 %, zatímco trh očekával 2,5 %. Naopak dynamika deflátorů HDP byla oproti konsenzu vyšší, když se jádrový cenový index zvýšil ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 3,7 % anualizovaně oproti očekávaným 3,4 %. Celkově tedy data z USA vyzněla opět proinflačně. Jinak se celý týden nesl ve znamení zveřejňování předstihových indikátorů. Ty přinesly smíšený výsledek. Index PMI v průmyslové oblasti zaostal za očekáváními ve Spojených státech, eurozóně i Německu. Na optimističtější vyhlídky v dubnu ale naopak ukázal německý IFO index, který rostl již třetí měsíc v řadě. Dařilo se i segmentu služeb, kde se výsledky PMI ve srovnání s březnem zlepšily a nadále zůstávají bezpečně nad padesátibodovou hranicí značící fázi expanze. Z celotýdenního klání nakonec vyšlo vítězně euro, které vůči americkému dolaru posílilo z úrovní okolo 1,06 na 1,075 USD/EUR.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám