V jaké podobě se vyskytují pojistné podvody nejčastěji (Německo)

Podle Celostátního svazu německých pojišťoven (GDV) se nesrovnalosti vyskytují v každém desátém hlášení pojistné události v majetkovém a úrazovém pojištění. Tyto podezřelé případy je třeba důkladněji prověřit. GDV stále odhaduje roční objem škod způsobených pojistnými podvody na přibližně pět miliard EUR.

Vyplývá to ze speciální analýzy GDV u 600 000 hlášení pojistných událostí z posledních 3 let. Dvě třetiny z nich tvořily škody na motorových vozidlech nahlášené pojišťovnám. Zbývající třetinu tvořily nahlášené škody z vloupání s výší do 50 000 EUR. Nelze ovšem rovnou říci, že zkoumané pojistné události byly hned pojistným podvodem či pokusem o něj.

Svaz německých pojistitelů (GDV) identifikoval při analýze šest obzvláště častých forem pojistných podvodů. Patří mezi ně dále uvedené druhy kauz.

• Fingované pojistné události: v případě fingované pojistné události došlo ke skutečné škodě, která ovšem není pojištěna. Škodní událost je nahlášena nebo popsána tak, aby bylo možné předpokládat, že se jedná o pojistnou událost.
• Fiktivní škodní události: taková škodní událost je odborníky označována také jako „papírová škoda“. K uvedené škodě ve skutečnosti nikdy nedošlo.
• Vyprovokované škodní události: v případě vyprovokované škodní události je škodní událost záměrně způsobená/zapříčiněná poškozeným nebo poškozenými. Pojistník o tomto záměru neví a je v tomto případě vlastně obětí podvodu.
• Využité škodní události: v tomto případě pachatelé využívají a zneužívají skutečnou škodní událost k úmyslnému navýšení skutečně vzniklé škody.
• Posunuté pojistné události: v případě skutečné škodné události jsou uvedeny jiné osoby nebo jiné datum vzniku škody s cílem získat pro tuto škodní událost pojistné krytí.
• Podvodné sjednání smlouvy: už při uzavírání pojistné smlouvy pojistník klame pojistitele ohledně určitých skutečností, které jsou rozhodující pro uzavření smlouvy nebo výši pojistného.