Staro – nový technologický cyklus a atraktivita růstových akcií

Růstové společnosti jsou relativně k hodnotovým v kurzu. Ale mnohem více to platí u velkých společností. Jak vypadal cyklus na rovinách růst/hodnota a velké/malé v minulosti, jaká je situace nyní, co stojí za ní a případnou změnou?

Liz Ann Sonders ze Schwabu ukazuje následující graf, ve kterém jsou relativní výkony růstových akcií k akciím hodnotovým. A to u dvou indexů. Prvním z nich je Russell 1000, který zahrnuje velké firmy z amerického akciového trhu. Druhým je index Russell 2000, který naopak zahrnuje firmy nejmenší. O něm se již nějakou dobu docela často hovoří, protože akcie na tomto segmentu trhu jsou relativně levné k velkým firmám. Jak jsem tu ale poukazoval nedávno, k jejich vlastní historii tomu tak určitě není.

Dnešní graf se tedy ale nezaměřuje na levnost malých firem (indexu Russell 2000), ale na to, jak si v rámci velkých a malých vedou vzájemně růstové a hodnotové tituly. V podstatě vidíme dva mustry chování. V jednom je relativní návratnost růstu k hodnotě u obou indexů hodně podobná. A v druhém se naopak výrazně oddalují - je tomu tak již řadu posledních let a bylo tomu tak před rokem 1999. Jenže nyní si růst relativně k hodnotě vede výrazně lépe u velkých firem. Před 25 lety byl naopak obrazně řečeno populárnější růst v segmentu malých firem.


Zdroj: X

Výše uvedené můžeme samozřejmě formulovat i z pohledu hodnotových akcií: Před čtvrt stoletím byly pro investory zajímavější hodnotové akcie mezi velkými firmami, nyní jsou pro ně zajímavější hodnotové akcie u malých firem. Tíhnul bych ale přece jen k tomu, že rozhodující tu je postoj k malým/velkým růstovým akciím.

Můžeme samozřejmě dodat, že poslední roky na akciovém trhu výrazně charakterizuje oblíbenost těch největších technologických společností. Zmiňována bývá zejména sedmička výjimečných, která se podle některých názorů postupně zmenšuje s tím, jak se chovají akcie společností Apple a Tesla. Proč ale růstové akcie u menších firem nedrží relativně k hodnotovým tempo s těmi v segmentu firem velkých? Příčina může být cyklická i strukturální.

Současný technologický cyklus se zatím zdá být výjimečný tím, že jej netáhnou nové (a tudíž menší) firmy. Ale naopak jejich protějšky. Můžeme samozřejmě říci, že třeba Tesla byla právě takovou firmou a tradiční firmy v odvětví „učebnicově“ nedokázaly nastoupit včas do nového trendu. Jejich silné stránky – to co umí dělat, se staly jejich stránkou slabou ve chvíli, kdy bylo potřeba přemýšlet v nových vzorcích. Ale elektromobilita je jednak trochu specifická a hlavně tu je tu řada velkých technologických firem, které se chovají podle onoho nezvyklého mustru – jsou v tomto cyklu atypicky tahouny nových technologií. Dá se na to dívat ale i tak, že nejde o technologický cyklus nový, ale stále ten, který začal v devadesátých letech. A jeho prvotní tahouni mezitím trochu vyrostli.

K tomuto strukturálnímu jevu můžeme přidat zmíněný cyklický. Malé firmy obecně jsou nyní pod větším tlakem kvůli vyšším sazbám a vyšší závislosti na externím financováním. Možná se to projevuje více u menších mladých/růstových firem, protože ty jsou v podstatě z definice na externích financích závislé nejvíce. Pokud jsou pak tyto cyklické a strukturální faktory skutečně relevantní, mohou poskytovat i vodítko k tomu, kdy by případně mohlo v grafech začít nějaké navracení k pomyslnému normálu.