Občané EU na území České republiky

Dvě desetiletí v EU přinesla i volný pohyb osob, což se projevilo zvýšenou migrací za prací. Do Česka míří pracovníci především z východních členských států. Jejich počty reagují na ekonomický cyklus i změny domácí legislativy.

Od našeho vstupu do Evropské unie v roce 2004 se počet občanů členských zemí EU registrovaných k po­bytu na našem území zvýšil téměř třikrát (2,8krát). Zatímco v roce 2004 zde pobývalo 80 246 těchto ci­zinců, koncem roku 2022 to bylo již 226 426 osob. Počty cizinců ze zemí EU u nás kontinuálně rostly mezi roky 2004–2008. V období ekonomické krize v letech 2009–2011 je však patrný, obdobně jako u ci­zinců z třetích zemí, klesající trend. Od roku 2012 se čísla týkající se občanů EU opět zvyšují, přičemž maxima 243 857 osob dosáhla v roce 2020. V roce 2021 dochází k přerušení rostoucího trendu a k me­ziročnímu poklesu o 22 tisíc osob.

Po celé sledované období mezi cizinci registrova­nými na našem území převažují občané třetích zemí. Podíl občanů EU byl v období před ekonomickou krizí zhruba třetinový. Mezi roky 2014–2018 činil přibližně čtyři desetiny z celkového počtu cizinců žijících na našem území. V posledních letech násled­kem zvýšeného přílivu cizinců z třetích zemí, zejména ukrajinských občanů hledajících u nás dočasnou ochranu, však podíl občanů EU na celkovém počtu cizinců na našem území klesá, a to až na historické minimum 20,3 % v roce 2022.

Občané EU na území České republiky (počty osob)

Nejvíce je Slováků

Mezi cizinci z EU u nás převažují od data vstupu do Unie občané Slovenska. Jejich počty mezi roky 2004–2022 vzrostly o 70 tisíc osob, tj. ze 47 354 na 117 265, a to i přes pokles v období ekonomické krize. Dosavadního maxima, 124 544 osob, však počty občanů Slovenska dosáhly již v roce 2020.

V roce 2004 byli na druhém místě z hlediska po­čtu registrovaných osob Poláci (16 265). Jejich počty však na rozdíl od Slováků vystoupaly na své první maximum ještě před ekonomickou krizí, v roce 2008, kdy bylo na našem území registrováno celkem 21 710 osob polského státního občanství. Srovnatelné hod­noty (21 767 osob) pak počty Poláků dosáhly ještě v roce 2019. Do konce roku 2022 celkový počet Po­láků na našem území poklesl na 17 884 osob.

Zajímavý vývoj je možno sledovat u Bulharů a Ru­munů. Ti se stali občany EU později – v roce 2007. Od tohoto data se jejich počet u nás výrazně navý­šil z 5 045, resp. 3 298 na 17 673 Bulharů a 19 724 Rumunů. Zatímco počty občanů Rumunska za celé sledované období kontinuálně rostly, počty Bulharů stoupaly jen do roku 2020 a poté víceméně stagnují.

Naskýtá se otázka, proč v období ekonomické krize 2009–2011, kdy počty občanů Slovenska a Polska u nás viditelně poklesly, počty Bulharů i Rumunů kontinuálně výrazně rostly. Lze to vysvětlit přechod­ným ztížením podmínek pro vstup na český trh práce pro občany třetích zemí. Ti pak byli, zejména v ne­kvalifikovaných profesích, nahrazováni právě občany Bulharska a Rumunska.

K výraznému navýšení došlo také u občanů Ma­ďarska. Od roku 2004, kdy jejich počty dosaho­valy hodnoty pouze 494 osob, do roku 2022 kon­tinuálně vzrostly až na 10 517 osob, tedy více než dvacetinásobně.

Občané EU v České republice podle vybraných státních občanství (počty osob)

Převahu mají muži

Z hlediska zastoupení podle pohlaví převažují mezi občany EU registrovanými na našem území muži. Podíl žen se v jednotlivých letech pohyboval mezi 37 % až 42 %.

K významným změnám došlo mezi lety 2004–2022 ve věkové struktuře občanů EU žijících v Česku. Za­tímco u mužů dosahovala věková křivka v roce 2004 vr­cholů ve věkových kategoriích 25–29 a 30–35 let, u žen to bylo ve skupinách 20–24 let a 25–29 let. Podružný vrchol se pak u žen objevil ještě v kategorii 50–54 let. V roce 2022 je patrný posun ke starším věkovým kate­goriím. Nejvíce cizinců-občanů EU se v případě mužů i žen koncentruje ve věkové kategorii 35–39 let. Naopak nejnižší počty cizinců byly v letech 2004 i 2022 u obou pohlaví evidovány v dětské a postproduktivní kategorii.

Důležitá pracovní síla

Největší část zaměstnanců se státním občanstvím jiné členské země EU, kteří jsou registrováni na Úřadu práce ČR, pracuje ve zpracovatelském průmyslu. Ta- kové tvrzení platí i pro Čechy, popř. pro třetizemce, ale u těchto skupin jde jen o každého čtvrtého, za- tímco u „evropských pracovníků“ je podíl dlouho- době vyšší než 30 %. Početně se od roku 2020 jedná o více než 120 tisíc osob. Fungování továren si tedy lze dnes jen stěží představit bez volného pohybu osob. Na zahraniční pracovní síle závisí rovněž země- dělství, kde je takřka každý čtvrtý zaměstnanec z ci- ziny. Tam ale občany EU mírně přečíslují třetizemci. A podobná je situace ve stavebnictví, kde je zhruba 33 tisíc pracovníků ze zemí EU a více než 38 tisíc ze třetích zemí. Naopak v odvětví administrativní a podpůrné činnosti těsně převažují občané zemí EU (77 tis.), zatímco třetizemců je zde 75 tisíc. V tomto odvětví je celkově naprostá většina zaměstnanců cizinců, kteří pracují především pro agentury práce. Velmi význam- nou pozici mají cizinci z EU v informačních a ko- munikačních činnostech, kde jich najdeme 18 tisíc.

Podíl občanů EU a třetích zemí na celkovém počtu cizinců v České republice (%)