Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 29. únoru 2024

11. 3. 2024

Ke konci února 2024 evidovaly úřady práce v Pardubickém kraji 13,6 tis. volných pracovních míst, což znamenalo nejnižší únorovou hodnotu od roku 2018. Naopak nejvyšší únorovou hodnotu v kraji za posledních sedm let evidujeme v rámci podílu nezaměstnaných osob, ten zde ke konci února činil 3,30 % a byl téměř stejně vysoký jako v předchozím měsíci.  

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci února 2024 hodnoty 3,30 %, což znamenalo nejvyšší únorovou hodnotu v kraji za posledních 7 let (tj. od roku 2018). Zatímco ve srovnání s koncem února 2023 se nezaměstnanost v kraji i celé ČR zvýšila (o 0,22 procentního bodu, respektive o 0,09 procentního bodu), oproti konci ledna 2024 se téměř nezměnila (v kraji jen velmi mírně poklesla z 3,31 % na 3,30 %, celorepublikově naopak nepatrně vzrostla z 3,96 % na 3,97 %). Podíl nezaměstnaných mužů se v kraji v tomto období snížil o 0,01 procentního bodu na 3,16 % ke konci února 2024 a podíl nezaměstnaných žen o 0,03 procentního bodu na 3,44 %. Oproti konci února 2023 první jmenovaný podíl vzrostl o 0,33 procentního bodu, druhý jmenovaný o 0,10 procentního bodu.

Neumístění uchazeči o zaměstnání a pracovní místa v evidenci úřadů práce k 29. únoru 2024
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce

Ve srovnání všech 14 krajů se podíl nezaměstnaných osob ke konci února 2024 pohyboval v rozmezí od 2,87 % v Praze po 6,04 % v Ústeckém kraji (při celostátním průměru 3,97 %). Druhou nejnižší hodnotu v tomto žebříčku měl Zlínský kraj (3,16 %), druhou nejvyšší Moravskoslezský kraj (5,45 %). Pardubickému kraji patřila nadále pátá nejnižší hodnota (3,30 %).

Ve srovnání všech 77 okresů (vč. Prahy) se nezaměstnanost ke konci druhého měsíce roku 2024 pohybovala v rozmezí od 1,48 % v okrese Praha-východ po 8,18 % v okrese Karviná. Okresy Pardubického kraje se v tomto žebříčku nacházely mezi 13. až 44. místem s podílem nezaměstnaných osob od 2,93 % v okrese Ústí nad Orlicí po 3,91 % v okrese Svitavy. Oproti konci předchozího měsíce se nezaměstnanost zvýšila ve 38 ze 77 okresů ČR, přičemž k nejvýraznějšímu nárůstu došlo v okrese Tachov (o 0,17 procentního bodu) a k nejvýraznějšímu poklesu v okresech Havlíčkův Brod a Příbram (shodně o 0,13 procentního bodu). Mezi okresy kraje vzrostla nezaměstnanost pouze na Pardubicku (o 0,03 procentního bodu), k nejvyššímu poklesu pak došlo na Svitavsku (o 0,07 procentního bodu).

Podíl nezaměstnaných osob a pracovní místa v evidenci úřadů práce k 29. únoru 2024
Zdroj : Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce

Ke konci druhého měsíce roku 2024 bylo na úřadech práce v Pardubickém kraji evidováno 11 763 nezaměstnaných osob , z toho 14,9 % patřilo mezi osoby se zdravotním postižením a 5,5 % mezi absolventy a mladistvé. Většina z uchazečů na úřadech práce v kraji spadala mezi dosažitelné uchazeče (10 987 osob), tj. mezi osoby ve věku 15–64 let, které mohly při nabídce vhodného pracovního místa bezprostředně nastoupit do zaměstnání. Do evidence úřadů práce v kraji se v únoru roku 2024 nově hlásilo 1 479 osob. Evidence byla naopak ukončena 1 527 osobám, z toho 146 z důvodu neplnění součinnosti s úřady práce. Ve srovnání s předchozím měsícem se tak počet uchazečů o zaměstnání na úřadech práce v kraji snížil o 48, v komparaci se stavem ke konci druhého měsíce roku 2023 vzrostl o 987.

Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let v Pardubickém kraji a ČR
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ke konci února 2024 evidovaly úřady práce v kraji celkem 13 606 volných pracovních míst, což znamenalo nejnižší únorovou hodnotu od roku 2018. Zatímco ve srovnání s předchozím měsícem se počet volných pracovních míst na úřadech práce v kraji zvýšil o 239, oproti stavu z konce února 2023 poklesl o 1 633. Většina z celkového počtu volných pracovních míst ke konci února 2024 byla určena pro uchazeče, kteří nedosáhli vyššího než základního vzdělání (v kraji 76,5 %, v celé ČR 73,1 %). Na uchazeče se středoškolským vzděláním bez maturity připadalo na úřadech práce v kraji 16,1 % z celkového počtu volných pracovních míst (celostátně 13,9 %), na uchazeče se středoškolským vzděláním s maturitou 5,3 % míst (celostátně 7,3 %) a na uchazeče s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním 2,1 % míst (v ČR 5,7 %).

Rozptyl podílu nezaměstnaných osob v okresech Pardubického kraje¹⁾
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji připadalo na konci února 1,2 volného pracovního místa. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okrese Pardubice, kde počet volných míst převýšil počet uchazečů 1,6krát. Okres Ústí nad Orlicí měl oproti uchazečům 1,2krát více pracovních míst. Méně příznivou situací se prezentovaly okresy Chrudim a Svitavy, ve kterých připadalo na jednoho uchazeče o zaměstnání pouze 0,8 volného pracovního místa.