Smlouva o volném obchodu EU s Novým Zélandem vstoupí v platnost v květnu

Nový Zéland na konci března informoval v Bruselu, že ukončil ratifikační proces v souvislosti se Smlouvou o volném obchodu s Evropskou unií. Smlouva vstoupí v platnost od 1. května 2024. Evropské firmy ročně uspoří na clech 140 milionů eur. Očekává se, že bilaterální obchod se zvýší během příští dekády o 30 %.

Ilustrace: Shutterstock

Ratifikační proces byl ukončen v novozélandském Parlamentu vydáním „královského souhlasu“ (Royal Assent). Jednání o smlouvě probíhala čtyři roky ve dvanácti kolech a byla ukončena v červnu 2022. Jednalo se o nejrychleji probíhající proces negociací o smlouvě o volném obchodu na straně EU. K podpisu smlouvy došlo loni v červenci v Bruselu. Ratifikační proces dokumentu byl ukončen v Evropském parlamentu již v listopadu 2023.

ODSTRAŇOVÁNÍ CELNÍCH BARIÉR

Pro evropské exportéry se novozélandský trh otevře pro bezcelní dovozy dnem vstupu smlouvy v platnost 1. května 2024. Ročně evropské firmy uspoří na clech 140 milionů eur. Dosud platná cla, dosahující až 10 %, budou odstraněna u průmyslových i zemědělských výrobků včetně motorových vozidel, strojů, farmaceutických výrobků, vína nebo čokolády.

Naopak pro novozélandské firmy dojde po vstupu smlouvy v platnost k odstranění cel u 91 % obchodu se zbožím a do sedmi let se podíl zvýší na 97 %. Bude se to týkat ryb a mořských produktů, vína, medu, kiwi, jablek, cibule apod. Jen na vývozu kiwi a cibule do EU vývozci z Nového Zélandu ušetří ročně 46 milionů novozélandských dolarů (645 milionů korun), za celkový export do EU to bude 100 milionů NZD (1,4 mld. CZK). Dovoz masných a mléčných výrobků do EU, tolik citlivý pro evropské farmáře, bude podléhat kvótám. Očekává se, že bilaterální obchod se zvýší během příští dekády o 30 %.

SMLOUVA NOVÉ GENERACE

Pro obě strany se jedná o smlouvu o volném obchodu „nové generace“, která zahrnuje kapitolu o udržitelném potravinovém systému nebo genderové rovnosti. Pro EU se ve smlouvě poprvé objevil závazek týkající se škodlivých dotací na rybolov nebo otázka udržitelného rozvoje. Kapitola týkající se služeb usnadní evropským firmám jednodušeji poskytovat své služby v Novém Zélandu a naopak. Smlouva stanoví nediskriminační přístup k investorům z obou stran, což by mohlo podnítit nárůst investic z EU do Nového Zélandu o 80 %.

Stejně tak bude zajištěn rovný přístup evropských firem k veřejným zakázkám za stejných podmínek, jako mají domácí novozélandské společnosti. Smlouva řeší i digitální obchod, progresivnější vymáhání práva na duševní vlastnictví i ochranu evropských geografických označení (GI) v Novém Zélandu. A stejně tak budou chráněna novozélandská GI na víno v EU. Součástí smlouvy je podpora malých a středních firem a podpora ekonomických aktivit původního novozélandského obyvatelstva.

DOPAD NA ČESKÝ OBCHOD

V posledních dvou letech se český export do Nového Zélandu pohyboval ročně okolo 3,4 miliardy korun, zatímco dovoz dosahoval úrovně 0,8 miliardy. Pro české exportéry bude znamenat vstup smlouvy EU s Novým Zélandem v platnost usnadnění vývozů do ostrovní země u tradičních položek, jako jsou osobní vozy, stavební stroje, pneumatiky, stroje a zařízení pro zpracování dat, zemědělské stoje, trubky z plastu, výrobky z oceli a železa nebo hračky. Perspektivu lze vidět i v exportu energetických zařízení a systémů, zdravotních prostředků, informačních a komunikačních technologií, robotiky a prostředků Průmyslu 4.0 nebo i v oblasti kosmického průmyslu. Nový Zéland má vhodné podmínky k vysílání objektů na oběžnou dráhu.

České firmy, které mají zájem o vstup na novozélandský trh a účast v projektech ekonomické diplomacie, které připravuje Velvyslanectví ČR v Canbeře, mohou kontaktovat ekonomického diplomata na adrese: milan.vagner@mzv.gov.cz.

Milan Vágner, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Canbeře