Estonsko vybuduje průmyslový komplex pro výrobu munice

V Estonsku v současnosti neexistuje kapacita nejen pro výrobu munice, ale ani pro práci s výbušnými komponenty. Vláda má zájem výrobu munice různé ráže v Estonsku zavést, nechce ale jít cestou státní společnosti, naopak plánuje být provozovatelem průmyslové zóny, ve které by munici vyráběly soukromé firmy. Estonsko tak reaguje na nedostatečné výrobní kapacity v Evropě v kontextu současné bezpečnostní situace a války na Ukrajině.

Vláda v nejbližší době určí členy speciální plánovací komise, která vybere lokalitu pro obranný park (vláda již seznam možných lokalit zúžila z dvaceti pěti na poslední čtyři), provede studii environmentálních dopadů a zajistí stavební povolení. Tento proces by měl trvat přibližně 18 měsíců. Následně proběhne stavba základní infrastruktury parku, tato fáze potrvá dalších 12 měsíců. Souběžně se stavbou infrastruktury mohou soukromí investoři zahájit stavbu svých závodů. Souběžně s projektem obranného parku ministerstvo obrany připravuje novelizaci příslušné legislativy (soukromým firmám bylo až do roku 2018 zakázáno vyrábět na území Estonska zbraně, na tuto výrobu měl monopol stát), úpravu vyžadovaných průmyslových standardů, atd.

Paralelně k projektu Národního obranného parku zvažuje svůj vstup do obranného segmentu několik estonských investorů, kteří zvažují vybudování např. linky na výrobu nábojnic pro střely ráže 155mm. Cílem je vybudovat závod, který ročně vyprodukuje až sto padesát tisíc nábojnic, které následně prodá estonským a spojeneckým výrobcům ostré munice.

Pro české společnosti tak vznikají mnohostranné a významné možnosti se těchto projektů účastnit: Technologické firmy z České republiky, které se specializují na pokročilé výrobní a strojírenské technologie, mohou nabídnout klíčová řešení pro zajištění efektivity, kvality a bezpečnosti výroby munice. Výroba munice a výbušnin vyžaduje speciální materiály a komponenty, jako jsou výbušniny, roznětky a střelný prach, což představuje významnou příležitost pro české dodavatele těchto materiálů. Kromě toho, s ohledem na komplexnost výrobních procesů, mohou české firmy poskytnout expertní a konzultační služby, pomáhat s optimalizací výrobních linek, integrací bezpečnostních standardů a přípravou nezbytných studií a hodnocení.

Produkce výbušnin je energeticky náročná a má významný dopad na životní prostředí, estonští investoři budou proto také hledat například dodavatele technologií pro čištění vody, recyklaci odpadu a energetické úspory.

První kontakty mezi českými firmami, estonskými investory a zástupci ministerstva obrany proběhly v dubnu 2024. Estonská delegace navštívila několik českých strojírenských firem, které jsou schopné dodat integrované automatizované linky pro výrobu nábojnic a CNC stroje pro obrábění potřebných kovových dílů. Estonští experti dále diskutovali se zástupci státní firmy Explosia o podmínkách nutných k zahájení výroby trhavin a výbušných komponentů do munice.

Do budoucna by průmyslový areál mohl být rozšířen také o závody vyrábějící plastické trhaviny, např. RDX. Existuje celá řada výrobních postupů pro syntézu hexogenu, z nichž patrně nejpoužívanější je nitrolýza urotropinu bezvodou kyselinou dusičnou. Významné poptávky mohou proto očekávat také chemické závody vyrábějící potřebné chemikálie a kyseliny. V oblasti VVI se nabízí spolupráce estonských firem s českými univerzitními pracovišti, např. Ústavem energetických materiálů Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, jediným specializovaným pracovištěm pro studium teorie a technologie výbušnin.

Vzhledem k velmi složité a nákladné povaze tohoto projektu bude Estonsko potřebovat při jeho realizaci veškerou pomoc, a české společnosti, s jejich odbornými znalostmi a technologiemi, jsou pro tento záměr jistě vhodnými partnery.

Petr Preclík, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Estonsku