Japonsko investuje do kvantových technologií a spolupracuje i s českými univerzitami

S vědomím potřeby dohnat přední světové mocnosti jako jsou Spojené státy a Čína, japonská vláda v roce 2020 odstartovala svou Strategii pro kvantové technologie a inovace, v rámci které významně zvýšila svůj rozpočet na kvantové technologie a založila řadu výzkumných center v oboru kvantových technologií, v čele se Střediskem pro kvantové počítání umístěným v Národním vědeckém a výzkumném ústavu (RIKEN).

V důsledku těchto snah odvětví kvantových technologií v Japonsku zažívá strmý nárust. Nejsilnějším je trh kvantových počítačů, který expnaduje nejrychleji. Zatímco jeho velikost byla v roce 2022 oceněna na 145,17 mil. USD, v roce 2023 již stoupla na 560,11 mil. USD a očekává se, že poroste o 35,8 % ročně, čímž by měla v roce 2032 dosáhnout více než desetinásobku jeho současné velikosti. Tomu odpovídá i trend zvyšujícího se vládního rozpočtu na vědu a techniku – požadavek pro fiskální rok 2024 činí 5 488,9 mld. JPY, což představuje nárust o 14,7 % oproti předchozímu fiskálnímu roku.

Úspěšné propojení výzkumu a byznysu

Dynamický růst lze mimo jiné přičíst efektivnímu využití výzkumné spolupráce mezi vládním, soukromým a akademickým sektorem. Například první domácí model kvantového počítače vyvinutý v Japonsku je výsledkem spolupráce ústavu RIKEN a dalších subjektů, včetně Ósacké univerzity a velkých korporací Fujitsu a NTT za vládního příspěvku v částce asi 2,5 mld. JPY. Na výzkum kvantových počítačů a jejich obchodního využití je dále zaměřena partnerská laboratoř společnosti IBM a Tokijské univerzity (IBM-UTokyo lab), ve které spolupracuje řada japonských průmyslových podniků a akademických institucí.

Mnohostrannou spolupráci mezi akademickým a soukromým sektorem v této oblasti dále zajišťuje aliance provozovaná Tokijskou univerzitou známá jako Quantum Innovation Initiative Council (QII Consortium). Posledním milníkem v oblasti akademicko-podnikatelského partnerství je představení platformy Commercialization Preparatory Platform Institutem pro molekulární vědy v březnu tohoto roku. Tato platforma, provozovaná jedním z předních institutů ve výzkumu kvantových počítačů s chladnými neutrálními atomy, má za cíl do konce roku 2024 založit společný startup zaměřený na vývoj této nové technologie.

Příležitosti k mezinárodní spolupráci

Pozornost japonských společností a institucí se ale neomezuje jen na domácí půdu. Na mezinárodní spolupráci se soustředí centrum pro kvantové technologie založené na okinawském Institute of Science and Technology (OIST). Z evropské perspektivy jsou pak zajímavé partnerské vztahy společnosti Fujitsu, která kromě japonských univerzit a institucí spolupracuje i s Technickou univerzitou v Delftu v Nizozemsku. S tou na začátku tohoto roku oznámili založení společné laboratoře Fujitsu Advanced Computing Lab Delft, která bude provozována ve spojení s předním nizozemským výzkumným institutem QuTech, specializujícím se na kvantové technologie.

V této souvislosti je třeba zmínit projekt HANAMI spuštěný v březnu tohoto roku, který je jedním z prvních výsledků Digitálního partnerství EU a Japonska uzavřeného v roce 2022, které určilo za jednu z prioritních oblastí spolupráce právě kvantové technologie. Projekt, do kterého se zapojí 14 evropských a 10 japonských výzkumných organizací, umožní sdílení superpočítačů mezi EU a Japonskem. Evropští vědci tak dostanou možnost provádět testy na japonském Fugaku, druhém nejrychlejším superpočítači na světě.

Česko-japonská kvantová konference v Tokiu

Také mezi českými a japonskými univerzitami se dlouhodobě rozvijí společný výzkum kvantových technologií. Ty byly mj. předmětem česko-japonských konzultací o spolupráci v oblasti vědy a technologií v červnu 2023 v Praze. Také v návaznosti na ně připravuje Velvyslanectví ČR v Tokiu ve spolupráci s českými a japonskými univerzitami společný workshop v květnu t. r. v Tokiu s cílem prohloubit spolupráci mezi ČR a Japonskem v oblasti kvantové informatiky a současně konzultace zmocněnce pro kvantové technologie Petra Kavalíře.

 

Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tokiu

Veronika Termerová, stážistka, Velvyslanectví ČR v Tokiu