Němečtí pojistitelé vítají odmítnutí lékařských prohlídek řidičů

Celostátní svaz německého pojišťovnictví (GDV) zveřejnil v únoru článek o tom, že němečtí pojistitelé uvítali odmítnutí všeobecných lékařských prohlídek řidičů při jednání Evropského parlamentu. V článku se uvádí zajímavé tvrzení, že pozornost, koncentrace a rychlost reakce se dají lépe posoudit ve skutečném provozu než při jediné lékařské prohlídce.

Německé pojišťovnictví uvítalo stanovisko Evropského parlamentu, který odmítl zavedení pravidelných lékařských prohlídek řidičů. Bylo to v souvislosti s projednáváním návrhu směrnice o řidičských průkazech[1]. Prvotní úvaha byla, že řidiči by se měli vždy po 15 letech nechat podrobit lékařské prohlídce. Od 70 let věku to mělo být každých 5 let. Jörg Asmussen, výkonný ředitel GDV, v této souvislosti vyjádřil názor, že lékařské prohlídky nemají žádný pozitivní efekt pro bezpečnost silničního provozu. Asmussen například tvrdí, že starší osoby jsou na tom z lékařského hlediska zpravidla dobře. Problém není ve způsobilosti k jízdě, ale v jízdní kompetenci, čímž se dle GDV rozumí pozornost, koncentrace a rychlost reakce.

Deficity takových vlastností se ukazují především ve složitých situacích, obzvláště na křižovatkách s mnoha chodci, auty a cyklisty, ale rovněž při otáčení vozidla, couvání, nebo zaparkování. Jde o situace, které probíhají individuálně značně rozdílně a nedají se prý lékařskými prohlídkami obsáhnout. Faktem je, že poznávací, smyslové a motorické schopnosti člověka ve stáří mají tendenci k poklesu. Potom již nemohou řidiči s potřebnou rychlostí rozpoznat různé nebezpečnostní situace a patřičně na ně reagovat.

Pojistitelé proto v případě starších řidičů upřednostňují místo lékařských prohlídek zavedení povinných jízd se zpětnou vazbou za účasti vyškolených učitelů či instruktorů jízdy (autoškoly), zkušebních komisařů, nebo dopravních psychologů. Tito experti mohou řidiči poskytnout zpětně informaci, zda ještě bezpečně jezdí, nebo zda by si měli své chování při jízdě upravit, což znamená například jezdit pouze známé trasy a vyhnout se jízdě v noci nebo provozu ve velkých městech.

Výsledné hodnocení takové jízdy by však mělo být důvěrné a zůstat bez následků ve vztahu k řidičskému průkazu. Asmussen zdůrazňuje, že pojistitelům jde o to, aby starší osoby jezdily bezpečně, a to co možná nejdéle. Statistiky totiž dokládají, že osoby starší 75 let aktuálně zapříčiňují podobný počet dopravních nehod jako vysoce riziková skupina ve věku od 10 do 24 let. Potěšitelná je určitě ta skutečnost, že u GDV nejde jen o slova. Výše uvedený postup byl zkoumán v rámci dvou projektů zajišťovaných útvarem GDV pro výzkum dopravních nehod. Většina účastníků se vyjádřila pozitivně a přijala daná doporučení.

[1] Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o řidičských průkazech, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2561 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 a zrušuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES a nařízení Komise (EU) č. 383/2012 (COM/2023/127 final)