Pracovně nejvytíženější si připadá generace X, nejmladší a nejstarší zaměstnanci by uvítali čtyřdenní pracovní týden

Nový průzkum společnosti Colliers ukázal, že zaměstnanci ve věku od 44 do 59 let se v pracovním prostředí ocitají pod největším tlakem. Zhruba polovina z nich (44 %) uvádí, že nedokáže zvládnout svou agendu ve standardní pracovní době, tedy během 40 hodin týdně. Z výsledků průzkumu dále vyplývá, že více než polovina všech dotazovaných by hlasovala pro zkrácený pracovní týden. Nejčastěji tuto odpověď uváděla mladá generace Z (lidé do 27 let) a tzv. Boomers (lidé 60+).

Podle průzkumu, který společnost Colliers zrealizovala mezi 503 respondenty, stačí standardní pracovní doba k úspěšnému vyřízení pracovních úkolů 46 % dotázaných. Dalších 16 % dotazovaných, nejčastěji z věkových skupin Z a Boomers, pak dokonce uvádí, že by jim k vyřízení pracovních úkolů stačil i zkrácený úvazek. Více než třetina respondentů (38 %) se naopak shodla na tom, že splnit svou agendu ve standardní pracovní době nestíhá.

„Když se zaměříme na odpovědi jednotlivých generací, zjistíme, že svoje úkoly stíhají ve standardní pracovní době nejčastěji mileniálové, tedy lidé mezi 28–43 lety. Na práci by polovině z nich stačilo 30–40 hodin týdně. Méně než 30 hodin by pak stačilo až 28 % respondentů z nejmladší generace pracovníků Z,“ říká Jana Vlková, ředitelka oddělení Workplace Advisory a Office Agency ve společnosti Colliers s tím, že tyto údaje pak odpovídají i názorům respondentů na zkrácený pracovní týden.

Čtyři dny práce vyhrávají u generace Z a boomers

Více než polovina dotazovaných by totiž možnost zkrácení pracovního týdne uvítala. Ideálně na čtyři dny a navíc jako zaměstnanecký benefit, tedy za podmínky zachování stávajícího finančního ohodnocení. Jeden z pracovních dnů by pak rádi pracovali z domu. To naznačuje, že pro mnoho lidí je klíčová flexibilita a rovnováha mezi prací a osobním životem. Méně než třetina dotazovaných zaměstnanců (27 %) dává přednost klasickému pracovnímu týdnu, i když s možností pracovat z domova dvakrát až třikrát týdně.

Nejsilnější vztah ke čtyřdennímu pracovnímu týdnu má očekávaně nejmladší generace Z. Tuto změnu by si konkrétně přály dvě třetiny z nich (65 %). Následují Boomers (58 %), což může signalizovat, že starší generace si více cení času stráveného s rodinou nebo cestováním po mnoha letech pracovního procesu. 

„Zajímavým zjištěním průzkumu je blízkost názorů nejmladší a nejstarší generace, přestože se obvykle jejich preference a postoje v mnoha otázkách liší. Obě tyto skupiny vykazují větší shodu ve svých preferencích ohledně pracovního času a dokonce i v názoru, že by jim vyhovoval tříčtvrteční pracovní úvazek. Tato tendence se ještě více projevila v jejich podpoře čtyřdenního pracovního režimu. Právě zkrácený pracovní týden rozevřel mezigenerační nůžky nejvíce. Rozdíl mezi nejmladšími pracujícími a generací X stejně jako mileniály je překvapivých 15 %,“ uvádí Jana Vlková.

Spokojený zaměstnavatel i zaměstnanec

Čtyřdenní pracovní týden se testuje v mnoha firmách i zemích. V České republice koncept v upravené podobě (tzv. komprimovaného týdne) testovaly například firmy z oboru IT a podnikových služeb. V rámci komprimovaného pracovního týdne umožnily zaměstnancům rozložit si své pracovní povinnosti na 4 dny v týdnu. „Díky tomuto konceptu firmy dokáží posílit loajalitu a spokojenost svých zaměstnanců, což je zejména dnes, kdy převládá nedostatek kvalitních kandidátů na trhu práce, velmi důležité,“ říká Jonathan Appleton, ředitel oborové asociace ABSL. Dvě třetiny firem, které komprimovaný pracovní týden testovaly, pak dokonce uvedly, že jim to výrazně pomohlo přilákat nové talenty. Jejich zaměstnanci pak byli šťastnější, méně vystresovaní a efektivnější.

Spokojenost a loajalitu zaměstnanců lze dle Jany Vlkové podpořit i silnou firemní kulturou, jejíž nedílnou součástí je i samotné pracovní prostředí. To totiž propojuje firemní komunitu, pomáhá rozvíjet pracovní schopnosti prostřednictvím sdílení zkušeností a informací a umožňuje rychle se naučit principy fungování firmy. „To vše podpoříte vhodným kvalitním designem a vytvořením zón pro setkávání spolu s prostorem pro soustředěnou práci,“ říká na závěr Jana Vlková.